Parkinsonova nemoc je v Česku na vzestupu. Profesor Jech vyjmenoval varovné příznaky
Výběr redakce
Parkinsonova nemoc je v Česku stále častější. Za posledních 30 let narostl počet pacientů o 270 procent, nárůst však odborníci v současnosti nejsou schopni uspokojivě vysvětlit. Podle odhadů trpí nemocí, která je laiky často zaměňována s Alzheimerovou chorobou, po celé zemi 40 až 50 tisíc lidí. Nadějí jsou pro ně moderní postupy léčby, které v pořadu K věci popsal přednosta neurologické kliniky při 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy profesor Robert Jech. V pořadu také vyjmenoval varovné příznaky, na které by si lidé měli dávat pozor.
Česká republika se potýká s dramatickým nárůstem počtu pacientů, kteří trpí Parkinsonovou nemocí. Neurodegenerativní onemocnění, které bylo poprvé popsáno londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem v roce 1817, souvisí s úbytkem nervových buněk v mozku, což vede k nižší produkci dopaminu. Ten přitom slouží jako klíčový přenašeč signálů mezi nervovými buňkami, při jeho nedostatku tak pacient ztrácí hybnost a není schopen ovládat své pohyby.
ČTĚTE TAKÉ: Pouhý kašel nebo obyčejná chřipka? Zprvu běžné příznaky mohou signalizovat zákeřné onemocnění
Ve vysílání CNN Prima NEWS mluvil o Parkinsonově chorobě přednosta neurologické kliniky při 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy profesor Robert Jech. „Odhadujeme, že máme zhruba 40 až 50 tisíc pacientů s Parkinsonovou nemocí, za posledních 30 let je to nárůst o 270 procent,“ řekl. „To je enormní nárůst, není to způsobeno pouze tím, že žijeme déle a že díky tomu máme více starších lidí, protože je to nemoc spojená se stárnutím. Jsou tam i další faktory, které však ještě neumíme pojmenovat,“ dodal.
Čtěte také
V případě neurodegenerativních onemocnění je podle Jecha postižena podstatná část mozku. U Alzheimerovy choroby se jedná o úbytek šedé kůry mozkové, zatímco Parkinsonova nemoc způsobuje už zmíněný úbytek produkce dopaminu. „U Alzheimerovy nemoci má člověk problém hlavně s krátkodobou pamětí, pacient si postupně nepamatuje stále více věcí a má větší a větší problém si nové informace vštípit. U Parkinsonovy nemoci je situace jiná, je tam problém s pohyblivostí. Pacient je ztuhlý, rigidní, je extrémně zpomalený. Když už udělá nějaký pohyb, je pro pacienta velmi obtížné jej kontrolovat,“ popsal obě onemocnění Jech.
A na jaké příznaky bychom si měli dávat pozor? Jedním z prvních může podle Jecha být prostý noční neklid. „Když člověk spí a spadne z postele, mele sebou během tvrdého spánku, kdy se mu zdají sny. Například když se mu zdá o fotbale, tak kope nohama,“ řekl ve vysílání profesor. „Tyto problémy se objevují řadu let předtím, než někoho vůbec napadne, že by mohl trpět Parkinsonovou nemocí,“ dodal. Prvním motorickým příznakem pak podle něj často bývá ztráta souhry při chůzi, kdy se během pohybu jedna z paží kýve méně než druhá.
Mezi další varovná znamení, která mohou poukazovat na riziko výskytu Parkinsonovy nemoci, pak patří problémy s nespavostí, porucha čichu, deprese či pocit zmrzlého ramene. „Nástup nemoci je plíživý a může se skrývat za nespecifickými příznaky. Chvíli trvá, než si praktik či specialista, třeba ortoped či fyzioterapeut, dá ty příznaky dohromady a dojde mu, že jsou to příznaky počínající Parkinsonovy nemoci,“ vysvětlil Jech, podle kterého mohou jako jistá prevence před tímto onemocněním sloužit zdravý životní styl a pravidelné pohybové aktivity.
Čtěte také
V případě, že nemoc u pacienta propukne naplno, dokáže s ní moderní medicína podle Jecha účinně bojovat. „Dokážeme to léčit velmi úspěšně, je to jednak náhrada dopaminu, takže léky. Také ale v pokročilejších fázích onemocnění saháme k intervenčním metodám. Existují třeba takzvané pumpové systémy, které do těla pacienta dostávají látku, ze které si tělo následně chybějící dopamin samo vyrobí. Připomíná to pumpičky, které nosí diabetici,“ řekl profesor.
Další metodou je pak instalace stimulátoru přímo do mozku. „Zavedeme tenkou elektrodu do mozku, vstoupíme tam jako jakási rušička a obelstíme mozek tak, že ho vlastně přesvědčíme, že je zdravý, jako kdyby dopamin dostal. Když stimulátor zapneme, člověk během několika desítek minut začne fungovat a začne se hýbat, na první pohled jako kdyby tu nemoc neměl,“ dodal Jech.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: První nákaza difylobotriózou v Česku. Za výskytem tasemnice stála oblíbená pochoutka králů
Michael studuje obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Členem on-line redakce CNN Prima NEWS je od října 2024. Soustředí se hlavně na domácí politiku, se zájmem sleduje také dění ve Spojených státech. Ve volném čase se věnuje zejména hudbě. (Michael.Cardal@iprima.cz)
