Čtvrtá vlna a desetitisíce obětí, předpovídají Ludwig s Flegrem v případě uvolnění

Ludwig na sociálních sítích zveřejnil prognózu, co Česko čeká, pokud se nic zásadního nezmění. Podle něj v únoru, březnu a dubnu přijde čtvrtá vlna pandemie koronaviru, která v součtu překoná všechny předchozí vlny dohromady.

„Větší nakažlivost a menší ochota dodržovat pravidla vytvoří společně násobný efekt šíření a dopadu. Počet denních úmrtí vzroste dvakrát až třikrát k 200 až 300 lidem denně podle covid čísel, ale reálně to bude podle nadúmrtí 350 až 500. Celkově počítám za ty tři měsíce 20 až 30 tisíc zemřelých podle covid čísel a s nadúmrtími 30 tisíc až 50 tisíc,“ sdělil Ludwig s tím, že nemocnice zcela jistě již nezvládnou udržet pro významné procento lidí základní úroveň péče. „Zcela normální bude selekce pacientů a přidělování vzácných zdrojů (JIP lůžka, kyslík, ECMO –⁠ pozn. red.) podle věku a aktuálního stavu,“ dodal.

K situaci se vyjádřil také parazitolog Jaroslav Flegr. „Je jasné, že kdyby se nyní rozvolnilo, tak dramaticky vyletí počty nakažených a 10 dní poté obdobně dramaticky vzrostou počty osob vyžadujících hospitalizaci,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.

Řízené promořování

Podle Flegra je důležité dát do pořádku testování a trasování lidí a tím epidemii zastavit do doby, než dosáhneme prostřednictvím vakcinace kolektivní imunity. „Tím, že teď nastane kvůli rozvolnění velký malér a zemřou tisíce lidí, tak možná paradoxně ušetříme desetitisíce životů jiných. Konečně totiž přestaneme s tímto rádoby řízeným promořováním. Tady se kdosi rozhodl, že Česko neřízeně promoří, a v tichosti na tom pracuje už několik měsíců. Přitom celý svět už dávno ví, že řízené promořování nutně spojené s decimací rizikové populace je nejen nemorální, ale navíc ani nemůže fungovat. Kolektivní imunitu nepřinese,“ sdělil parazitolog.

„Všechno už dlouho děláme jen pro to, aby nezkolabovaly nemocnice. Hlídáme jen počty lidí v nemocnicích, ale úplně kašleme na to, jak vysoký bude celkový účet. Ten by byl za řízené promořování minimálně 70 tisíc životů a je téměř jisté, že by nám kolektivní imunitu stejně nepřinesl. Teď ovšem zkolabuje systém akutní péče, takže nám najednou počty mrtvých vyskočí rychle o 20 tisíc. Jestliže naši promořovači na ministerstvu zdravotnictví skončí a přestane tak systematické vraždění našich seniorů a rizikových osob, tak těch 20 tisíc obětí, které bude stát rozvolnění, zachrání možná dvakrát tolik životů,“ dodal Flegr.

„Systematicky doporučuji, že je potřeba zajistit masivní testování tak, aby se na co nejvíce případů, které jsou v populaci, přišlo. Aby byli nemocní odhaleni a šli do karantény na 10 dní, klidně i jejich kontakty,“ řekl imunolog Václav Hořejší.

Kdybych byl premiérem

Kdyby byl Ludwig premiérem, jediným řešením by podle něj bylo na dva týdny vše kompletně zavřít. „Čím dříve to uděláme, tím dříve z toho budeme venku, plus sankce za nedodržení. Tohle epidemii zásadně zbrzdí. Dva týdny všem štědře kompenzovat — základní nepodmíněný příjem — při porušení kompetenci sebrat,“ sdělil datový vědec.

Ludwig by byl pro povinné roušky všude mimo domov s naprostým minimem výjimek, plus sankce. „Pak začít postupně otevírat, ale s povinným testováním (musíme dělat statisíce testů denně — podniky, klidně postupně další segmenty). Když se objeví nové ohnisko, zavřít na 14 dní kompletně lokální okresy či menší části a masivně protestovat,“ dodal Ludwig.

Podobných zařízení budou v republice stovky, možná tisíce. Podle epidemiologů jsou to potenciální ohniska nákaz.

Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka se sice lidé nejčastěji nakazí doma, ale tam to musí přinést někdo zvenčí. „Druhým nejčastějším místem nakažení je právě pracoviště. Je třeba tam dodržovat hygienická opatření. Tam, kde to jde, převést lidi na home office,“ řekl Kubek.

Dle Kubka by epidemické situaci velmi pomohlo, kdyby se do průmyslových podniků zavedlo opakované testování. „Žádal jsem o to minulý týden při jednání na ministerstvu zdravotnictví. Měl jsem kvůli tomu kontroverzi s prezidentem Hospodářské komory Vladimírem Dlouhým,“ dodal šéf lékařské komory s tím, že testování by se mohlo začít zkoušet na školácích, u nichž výuka nemusí probíhat v distančním režimu. „Alespoň bychom si to vyzkoušeli v praxi. Dlouhodobým řešením je očkování, ale vzhledem k situaci to momentálně není na pořadu dne,“ sdělil Kubek.