Případu covidu přibývá
V září se covidem v České republice prokazatelně nakazilo 22 tisíc lidí. Podobný počet přitom lékaři zaznamenali loni až koncem října. Zvedl se také počet úmrtí: loni v září v souvislosti s covidem zemřelo 28 lidí, letos jich bylo 57. Nejen z toho důvodu odborníci apelují na přeočkování proti nemoci. Důležitým tématem je také léčba antivirotiky, jejíž možnosti se stále rozšiřují. Praktičtí lékaři mohou zejména seniorům a rizikovým pacientům tuto léčbu nasadit. Klíčová jsou zejména včasná diagnóza a začátek léčby, proto je třeba s prvními projevy neváhat a navštívit praktického lékaře.
Počty hospitalizovaných jsou zatím podobné. Tak jako loni touto dobou, je v nemocnicích 200 až 300 lůžek obsazeno pacienty s onemocněním COVID-19. Od září 2023 do března 2024 leželo v nemocnicích celkem 11 000 pacientů s touto nemocí a z toho 88 procent byli senioři nad 65 let.
Jaké jsou typické příznaky?
Obvyklé příznaky onemocnění bývají podle WHO horečka, kašel nebo únava, ale také bolest v krku, bolest hlavy, svalů a kloubů, průjem, vyrážka, vyblednutí pokožky na prstech nebo podráždění očí. „Z principu virového onemocnění, kterým covid je, je domácí léčba symptomatická, to znamená, že se léčí především teplota, bolest hlavy, popřípadě se léčí i další typické příznaky,” uvedl v dokumentu, který má redakce k dispozici, Michal Holásek, praktický lékař z Vyškova.
Jak pro CNN Prima NEWS uvedl Aleš Chrdle, primář infekčního oddělení nemocnice České Budějovice, oproti prvním rokům covidu se lékaři setkávají s méně případy těžkých zápalů plic.
„Většina nakažených covidem se tedy zvládá léčit doma. Pokud skončí v nemocnici, jsou to většinou lidé, kteří mají vysoký věk nebo nějaké jiné onemocnění, které je oslabuje. Do nemocnice je přivede slabost, nezřídka přicházejí přes úrazovou ambulanci po pádu, kdy až při vyšetření se zjistí horečka a dehydratace,“ přiblížil.
Dalším důvodem pro hospitalizaci seniorů je změna psychiky, malátnost či zmatenost. „Nelze uvést nějaký nový jednoznačný příznak, kdy by lidé měli zpozornět a testovat se na covid – tedy klasické bolesti hlavy a svalů, horečka, únava a slabost, kašel a chrapot, samozřejmě také ztráta chuti nebo čichu,“ jmenoval Chrdle.
Čím dříve k lékaři, tím lépe
Chrdle připomněl, že v posledních týdnech lékaři pozorují rozjezd podzimní covidové vlny, což z této nemoci opět dělá velmi aktuální téma. „Chřipka přijde o něco později, většinou kolem Vánoc. Proto už teď doporučujeme očkování proti covidu u oslabených a rizikových pacientů covidu, stejně tak i u osob, které s rizikovými a oslabenými bydlí nebo se o ně starají,“ vybízel.
ČTĚTE TAKÉ: Jsme na prahu epidemie covidu, řekl Prymula. Zmínil novou variantu XEC i neobvyklé příznaky
Právě vyšší pravděpodobnost hospitalizací je důvodem, proč by starší lidé a pacienti z rizikových skupin neměli podceňovat příznaky a léčit je jako běžné virové onemocnění nebo nachlazení.
„Pokud pacient dosáhne na specifickou léčbu antivirotiky, pak je léčba cílená proti onemocnění COVID-19 opravdu účinná a lidé se již třetí nebo čtvrtý den cítí většinou podstatně lépe,“ podotkl Holásek o léčbě, která je seniorům a rizikovým pacientům hrazená ze zdravotního pojištění.
Čím dříve lékař onemocnění diagnostikuje a případně pacienta léčí, tím lépe. Zbytečné otálení může vést k tomu, že se onemocnění rozšíří rychleji, než léčba efektivně zabere.
„Nicméně zde je nezastupitelná role praktického lékaře, který by ho měl, pokud je pacient na tuto terapii indikován, o této možnosti poučit a léčbu mu nabídnout,“ dodal lékař.
Léčba antivirotiky může být vhodná hlavně v případě, že covidem onemocní starší lidé a ti s oslabenou imunitou, chronickým plicním onemocněním nebo s dalšími rizikovými faktory. Jednat se tak může zejména o následující skupiny:
- starší dospělí
- lidé s poruchou imunity (například z důvodu transplantace, biologické léčby zaměřené na B lymfocyty, akutního onkologického onemocnění nebo dlouhodobé terapie kortikosteroidy)
- lidé se závažným chronickým plicním onemocněním (například cystická fibróza, CHOPN, těžké astma nebo plicní fibróza)
- lidé s vyšším počtem dalších onemocnění včetně obezity, diabetu, plicní hypertenze, spánkové apnoe, chronického onemocnění ledvin nebo jaterní cirhózy
Očkování je hrazené všem
Účinnou prevencí proti závažnému průběhu onemocnění COVID-19 je pro všechny stále očkování, které je hrazené zcela všem bez ohledu na věk a zdravotní stav ze zdravotního pojištění. Začátkem října bylo proočkováno vakcínou připravenou pro sezonu 2024/2025 přibližně 35 tisíc lidí, z toho 25 tisíc tvoří senioři nad 65 let.
ČTĚTE TAKÉ: Také psi čelí podzimní vlně nemocí, veterinářka doporučuje očkování. Kdy zpozornět?
„První, na koho by se měl každý s žádostí o očkování proti covidu obrátit, je jeho registrující praktický lékař. Většina praktických lékařů deklaruje, že jsou připraveni očkovat. Je povinností každého lékaře poskytovat léčebně preventivní péči, kterou má i takto nasmlouvanou se zdravotní pojišťovnou,“ připomněl pro CNN Prima NEWS Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP.
Pokud z nějakého důvodu praktický lékař očkování nezajišťuje, měl by podle Chlíbka svému pacientovi sdělit, kam se na očkování může dostavit. „Další možností je obrátit se na nejbližší očkovací centrum, zpravidla v rámci nemocnic. Na stránkách ministerstva zdravotnictví je také k dispozici přehled očkujících míst,“ poradil.
Doplnil, že bez ohledu na počet aplikovaných dávek proti covidu z minulosti, se nyní doporučuje aplikace jedné dávky sezónní vakcíny před nastupující epidemii nemoci. „Více dávek je doporučováno pouze malým dětem, které ještě proti covidu nikdy nebyly očkované nebo co nemoc neprodělaly, a pak také lidem s těžkou imunosupresí. Většině osob se doporučuje aplikace pouze jedné dávky,“ dodal Chlíbek.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Senioři v Česku podceňují očkování a riskují život. Průzkum odhalil, co za tím stojí
