Ministerstvo zdravotnictví doporučuje očkovat se proti covidu
Aktuální data odhalují nízkou proočkovanost českých seniorů v porovnání s ostatními zeměmi EU či s ohledem na doporučení WHO. Výsledkem je řada zbytečných onemocnění, těžších průběhů chorob či úmrtí. Například v případě invazivních pneumokokových infekcí vzrostl meziročně počet úmrtí u seniorů o 38 procent. Na to, proč senioři prevenci v podobě vakcinace – mnohdy je navíc hrazena ze zdravotního pojištění – podceňují, se zaměřil průzkum Rady seniorů ČR.
Chřipka, pneumokokové infekce či klíšťová encefalitida. To jsou onemocnění, která ohrožují celou populaci, ale především rizikové skupiny, mezi které patří senioři či pacienti s chronickými chorobami. Společným prvkem těchto onemocnění je, že prevence je snadno dostupná, konkrétně v podobě očkování, které je navíc ve většině případů plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Přesto tato prevence není dostatečně využívána. Rada seniorů České republiky proto na přelomu srpna a září letošního roku iniciovala průzkum mezi seniory. Výsledky redakci poskytla v dokumentu.
Pouze 24 procent respondentů uvedlo, že je jejich praktický lékař seznámil s očkovacím kalendářem, 17 procent bylo seznámeno pouze s některými vakcínami – a přitom 65 procent seniorů by mělo dle průzkumu zájem o informace na téma očkování. Senioři projevili největší zájem o očkování proti covidu, tetanu, chřipce, klíšťové encefalitidě, pneumokokovým infekcím, meningokokovým infekcím a černému kašli.
Senioři jsou ochotní za injekci platit
Z průzkumu dále vyplynulo, že senioři by měli větší zájem o očkování, pokud by jim byly známy přínosy pro prevenci před zdravotními problémy (24 procent), pokud by se jim dostalo erudovaných informací (21 procent) či pokud by dostali doporučení od lékaře (14 procent). Zajímavostí je, že většina seniorů by byla ochotna si za očkování platit, přestože největší část (37 procent) pouze v řádu stokorun.
„Rada seniorů v Česku se podílí na zvyšování věku dožití ve zdraví. Jednou z cest, která vede k tomuto cíli, je i proočkování starší populace. Vzhledem k tomu, že v porovnání s jinými evropskými státy v proočkování seniorů pokulháváme, rozhodli jsme se oslovit seniory v rámci našeho průzkumu, abychom zjistili, jaký mají názor na očkování, komunikaci s praktickými lékaři, na způsob jednání, očkovací kalendář či úhradu za očkování,“ uvedla předsedkyně Rady seniorů Lenka Desatová.
„Výsledky jasně ukazují, že seniorům chybí dostatek informací a větší pozornost jejich praktických lékařů, kteří by jim měli očkování doporučovat a vysvětlovat jeho přínosy,“ doplnila.
Co se týče očkování proti chřipce, tak dle posledních statistických ukazatelů je proočkovanost celé populace v Česku velmi nízká, konkrétně na úrovni 7,3 procenta (období od září 2023 do srpna 2024). Proočkovanost dospělých starších 65 let dosahuje sice vyšší úrovně – 26,4 procenta, ale je stále nízká.
„Dle doporučení WHO by v této skupině osob měla být proočkovanost na zhruba 75 procentech, takže stále máme co dohánět,“ podotkl Jan Kynčl, vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu a dodal: „Pro porovnání přiblížím situaci v jiné EU zemi – v Portugalsku. V tomto státě s podobným počtem obyvatel je proočkovanost proti chřipce u osob starších 65 let na úrovni 83,2 procenta, což se pozitivně projevuje nejen na výskytu tohoto onemocnění, ale i nižším zatížením portugalského zdravotního systému v době chřipkových epidemií.“
Počet úmrtí roste
Dalším závažným onemocněním rizikovým zejména pro seniory jsou pneumokokové infekce. V roce 2014 bylo proti pneumokokům proočkováno pouze 10 113 osob (počet očkovaných osob primovakcínou). Po zavedení hrazeného očkování stoupl počet očkovaných v roce 2015 na 30 533, a v roce 2019 dokonce na 134 295. Od té doby však došlo k významnému poklesu a v roce 2022 bylo očkováno pouhých 43 204 seniorů.
Dá se navíc konstatovat, že zatímco proočkovanost proti pneumokokové infekci klesá, počet úmrtí spojených s invazivním pneumokokovým onemocněním roste.
Zatímco v roce 2021 zemřelo na toto onemocnění 32 seniorů, v roce 2022 to bylo 55 a v roce 2023 už 76 osob starších 65 let. „Přitom je nutné si uvědomit, že se jedná jen o špičku ledovce, protože statistika zahrnuje jen zachycené případy, ale víme, že řada těchto onemocnění a úmrtí statisticky zaznamenána není,“ vysvětlila Zuzana Blechová z Kliniky infekčních nemocí pražské Nemocnice Na Bulovce.
Z pandemie jsme se nepoučili
„Bohužel poučení z covidové pandemie nenastalo, proočkovanost seniorů ve věku 65+ proti pneumokokové infekci nedosahuje takové úrovně, aby byla tato populace účinně ochráněna a my jsme tak svědky mnohdy zbytečných úmrtí nebo závažného komplikovaného průběhu nemoci. Proto apeluji zejména na seniory a rizikové skupiny, aby se nechali očkovat, a to nejen proti pneumokokovým infekcím,“ doplnila.
Dalším závažným onemocněním je klíšťová encefalitida. V jejím případě si je nutné uvědomit, že Česká republika je hodně zasažená země a počet hlášených případů v tuzemsku tvoří 20 až 25 procent všech případů v zemích EU. Navíc počet případů ve většině krajů dlouhodobě roste.
Přesto proočkovanost v Česku zůstává stále nízká ve srovnání s jinými podobně zasaženými zeměmi (pouze 40 procent pro první dávku). S ohledem na skutečnost, že závažnost průběhu nemoci se zvyšuje s věkem nemocného, jsou právě senioři těmi, kteří by měli být očkováni. I proto mají pojištěnci nad 50 let věku očkování plně hrazené.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Klidně seďte i nahrbení, říká fyzioterapeut. Ani cvičit nemusíte jen s rovnými zády
