Co zmůže Kongres proti Trumpovi? Demokraty čekají dva roky zákopové války, hodnotí experti

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Amerikanista Kozák očekává ochromení vlády skrze rozpočet.

  • Co se týče zákonů, mohou se demokraté cíleně držet zpátky.

  • Trump ztratí kontrolu nad jmenováním soudců.

  • Jazýčkem na vahách může být senátor Fetterman.

Více

Pokud demokraté v nadcházejících volbách ovládnou Sněmovnu reprezentantů i Senát, jejich reálná moc v americkém prezidentském systému zůstane značně omezená. Bez dvoutřetinové většiny nezvrátí prezidentské veto a vlastní zákony neprosadí. V úvahu však přichází blokování financování a rozsáhlá vyšetřování Trumpova byznysu. Jazýčkem na vahách může být podle amerikanisty Kozáka také Izrael.

Téměř dva roky těžil Donald Trump z republikánské většiny v obou komorách Kongresu. Tento stav mu umožnil prosazovat svou agendu s minimálním odporem zákonodárců. Nadcházející volby v polovině prezidentského období, takzvané midterms, však mohou poměry sil zásadně změnit.

ČTĚTE TAKÉ: Podle Babiše nás Trump podrazil. Mír by podle českého premiéra neměl znamenat akceptování ruských představ

Američané si 3. listopadu zvolí všech 435 členů Sněmovny reprezentantů a 35 ze 100 senátorů. Demokraté jsou favority na zisk většiny v obou komorách. V Senátu jim stačí vzít republikánům pouhá čtyři křesla. A to se zdá dost pravděpodobné, jelikož podle čerstvého průzkumu televize Fox News klesla Trumpova podpora na úroveň 36 %, což je jeho nové minimum. Ekonomický přístup současného prezidenta hodnotí negativně 74 % respondentů a 64 % kritizuje i jeho zahraniční politiku a příklon k Rusku.

„Pokud to dopadne tak, jak předpokládají průzkumy, a demokraté získají většinu, bude to znamenat poměrně zásadní zaseknutí celého vládního aparátu. Čekal bych minimálně government shutdown, tedy ochromení federální vlády kvůli neschválení rozpočtu,“ řekl CNN Prima NEWS amerikanista Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Zeď prezidentova veta

Ovládnutí obou komor Kongresu neznamená automatickou schopnost prosazovat vlastní zákony. Zatímco ve Sněmovně reprezentantů stačí k přijetí legislativy prostá většina, v Senátu platí pravidlo obstrukce zvané filibuster. K posunutí většiny zákonů k finálnímu hlasování je zapotřebí 60 hlasů ze 100. „Takovou převahu demokraté s jistotou mít nebudou. Také k případnému přehlasování prezidentského veta je nutná kvalifikovaná dvoutřetinová většina v obou komorách, kterou rovněž nezískají,“ vysvětlil Kozák.

Filibuster a kde se vzal?

  • Jde o zbraň menšiny v Senátu, která umožňuje opozici protahovat rozpravu a fakticky tím zablokovat hlasování.

  • K prolomení obstrukce a ukončení debaty je zapotřebí třípětinová většina (60 ze 100 senátorů). Prostá většina 51 hlasů nestačí.

  • Vznikl náhodou, když viceprezident Aaron Burr navrhl v roce 1806 zjednodušit jednací řád a senátoři omylem vypustili pravidlo o ukončení debaty. Menšina tím získala možnost řečnit neomezeně.

  • Dnes už senátoři nemusí mluvit u pultu do vyčerpání, aby protistrana návrh stáhla – k faktickému zmrazení zákona stačí, když opozice záměr obstrukce pouze formálně nahlásí.

  • Pravidlo filibusteru se nevztahuje na veškeré personální nominace, rozpočtové balíčky a rušení vládních vyhlášek.

Demokraté však získají nástroj, jak prezentovat před voliči svou agendu skrze předkládané zákony. „Jakmile tyto volby skončí, v Americe se okamžitě začnou řešit ty prezidentské v roce 2028,“ naznačil Kozák. „To znamená, že demokraté využijí Kongres k přijímání zákonů, které budou dávat voličům smysl, aby donutili Donalda Trumpa je vetovat. Tím na něj budou vytvářet soustavný politický tlak,“ poodkryl očekávanou strategii.

Rozpočtová páka

Jedinou skutečně účinnou legislativní pákou demokratů tak může být vyjednávání o federálním rozpočtu. Bez schválení Kongresu se ocitne Trumpova vláda bez peněz, což se stalo na historicky rekordních 43 dní v minulém roce. Americký týdeník Newsweek popsal, že opozice může podmiňovat podporu vládních – a zejména pak armádních – výdajů tím, že administrativa zastaví škrty v programu Medicaid, obnoví federální dotace na zdravotní péči a zajistí financování programu potravinové pomoci SNAP pro miliony nízkopříjmových rodin.

Zároveň však hrozí, že Donald Trump začne tradiční zákonodárný sbor obcházet. „Trump a lidé kolem něj se jistě dávno připravují na různé eventuality. Velmi nebezpečná varianta je, že prezident začne vládnout prezidentskými dekrety, tedy exekutivními příkazy. „Ty se budou často pohybovat na hraně zákonnosti a ústavnosti,“ varuje Kozák. Roli podle něho může sehrát i mezinárodní kontext: „Země je fakticky ve válce s Íránem, takže nelze vyloučit ani pokusy obejít Kongres a vyhlásit další výjimečné stavy či stav národního ohrožení, jako to Trump udělal v minulosti třeba v případě stavby zdi na jižní hranici. V atmosféře akutní krize může tvrdit, že je nutné se sjednotit za exekutivou, a legislativu jako zbytečnou brzdu vyřadit,“ míní amerikanista.

Politický komentátor Andrew Prokop však v rozhovoru s americkým kanálem Vox poznamenal, že demokraté ve výsledku nemusí mít přílišnou motivaci tlačit v nadcházejících dvou letech svou agendu: „Pokud například prosadí nějaký zákon, který učiní život Američanů levnějším, budou chtít, aby na něm byl i podpis Donalda Trumpa? Nebude pro ně politicky výhodnější jen živit konflikt a čekat na příští prezidentské volby, aby mohli veřejnosti předložit svůj program jako to pravé řešení?“

Blokování konzervativních soudců

Senát jako horní komora schvaluje členy vlády, velvyslance, guvernéry centrální banky i federální soudce. „V tomto směru je kontrola nad Senátem naprosto klíčová. Zvláště u soudců Nejvyššího soudu je situace politicky neuvěřitelně vyhrocená a demokraté udělají cokoliv, aby Trumpovi neschválili dalšího konzervativního soudce. Zde se dají čekat maximální možné obstrukce,“ podotkl Kozák. Zda se bude Nejvyšší soud doplňovat, však není zřejmé, soudci totiž mají doživotní mandát, který zaniká pouze úmrtím v úřadu, dobrovolnou rezignací či odchodem nebo odvoláním ústavní žalobou.

Zde se mluví o tom, že by demokraté mohli obrátit proti republikánům jejich vlastní zbraň z roku 2016. Když tehdy zemřel soudce Nejvyššího soudu Antonin Scalia, republikáni v Senátu zablokovali projednání Obamova nominanta Merricka Garlanda a křeslo nechali neobsazené až do konce prezidentova funkčního období.

Vyšetřovací smršť

Největším bojištěm se pro demokraty mají stát sněmovní vyšetřovací výbory. Lídr demokratů ve Sněmovně reprezentantů Hakeem Jeffries už v září avizoval agentuře Reuters nekompromisní postoj: „Budeme podvodníky volat k odpovědnosti hned od prvního dne.“ Zisk vedení klíčových výborů pro dohled a justici dá demokratům pravomoc předvolávat svědky a vyžadovat interní dokumenty.

„Bude tu obrovský tlak na zřízení vyšetřovacích komisí zaměřených přímo na Donalda Trumpa, jeho rodinu a nejbližší spolupracovníky. Těch zpráv o možné korupci a zneužívání vládního postavení pro osobní obohacení – ať už v kryptoměnách, nebo při udělování sporných milostí – je celá řada,“ přiblížil Kozák.

Jako další témata k vyšetřování uvádí server PBS například luxusní letoun darovaný Katarem, podezřelé firemní sponzorské dary pro Bílý dům nebo prezidentovo sporné vyrovnání s daňovým úřadem IRS. Podle analýzy magazínu Semafor přitom není tolik podstatné, zda komise dospějí k trestnímu postihu, ale samotná veřejná slyšení. Ta mohou vrhnout světlo na korupční vazby administrativy a privátních korporací.

Samotného Donalda Trumpa však podle Kozáka před výbory zřejmě nikdo nedostane: „Nejvyšší soud mu přiznal téměř absolutní imunitu ohledně činů v úřadu. Čekal bych, že se Trump k výslechu prostě nedostaví a odkáže se na své postavení hlavy exekutivy. Spory pak skončí kompetenčními žalobami u soudů.“

Třetí pokus o Trumpovo sesazení?

Otázka ústavního odvolání prezidenta, tedy takzvaného impeachmentu, zůstává podle vyjádření zástupců demokratů ve hře. Jenže k odsouzení a odvolání prezidenta je v Senátu zapotřebí dvoutřetinová většina, kterou nemají šanci získat. „Šlo by spíše o mediální představení, i když v jeho rámci si výbory mohou vyžádat velmi kompromitující dokumenty,“ nastínil Kozák.

Podobně to vidí i Andrew Prokop z Voxu, podle kterého jsou už demokraté i velká část voličů ze snah o Trumpovo odvolání unaveni: „Navíc si uvědomují, že by tím pouze dosadili do prezidentského křesla J. D. Vance.“ Mnohem pravděpodobnějším terčem se podle něho stává ministr obrany Pete Hegseth. Ten čelí kritice za vedení nepopulární íránské války i kontroverzní čistky ve vojenském velení. Proti Hegsethovi se už v minulosti postavili i někteří republikáni, což z něj činí podstatně realističtější cíl.

Dva roky zákopové války

„Rozhodně čekám vyhrocenou zákopovou válku, která bude sloužit k profilování obou táborů před příštími prezidentskými volbami,“ řekl Kozák s tím, že se však v obou stranách objevují trhliny. V demokratickém táboře bude obtížné udržet jednotu, jelikož se tradičnější křídlo střetává s průbojnějším levicovým blokem, který v Senátu dostal přezdívku Fight Club (Klub rváčů).

Pozornost se upírá také na demokratického senátora Johna Fettermana, který může být jazýčkem na vahách, jelikož v minulosti mnohokrát hlasoval s republikány. „Pokud by měl být Fetterman oním rozhodujícím jednapadesátým senátorem, začne to být mimořádně zajímavé. Stylizuje se do svébytné role a spekuluje se, že uvažuje o prezidentské kandidatuře v roce 2028,“ popsal Kozák.

Fetterman hlasoval jako jediný demokrat s republikány třeba v otázkách migrace a ochrany hranic, války s Íránem a zejména pak v bezpodmínečné podpoře Izraele. „Demokratickou stranu obecně štěpí téma Izraele a Palestiny. Jenže vůči Izraeli je velmi kritická i řada příznivců MAGA. Pokud jde o problematiku Gazy, mají dnes velké vnitřní spory obě hlavní strany – už dávno to není čistě demokratická záležitost,“ uzavřel Kozák.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trump si kupuje voliče, když statisícovou odměnu za výhru republikánů slibuje každému Američanovi