Zlaté medailistky z týmového sprintu v dráhové cyklistice Čung Tchien-š' a Pao Šan-ťü měly připnuté odznáčky s Mao Ce-tungem. Zdroj: AP
Mezinárodní olympijský výbor (MOV) řeší další politický projev na stupních vítězů na hrách v Tokiu. Od čínského týmu žádá vysvětlení, proč dvě zlaté medailistky z týmového sprintu v dráhové cyklistice Čung Tchien-š' a Pao Šan-ťü měly připnuté odznáčky s hlavou někdejšího komunistického vůdce Mao Ce-tunga.
MOV částečně uvolnil pravidla pro protesty na olympijských hrách. Sportovci smějí projevit svůj názor před soutěží a po ní, ale nesmí tak činit během soutěže, během medailového ceremoniálu nebo v olympijské vesnici.
MOV varoval sportovce, že protesty na pódiu budou sankciovány. Incidenty bude řešit následně případ od případu. Případné sankce stanoví komise pro právní záležitosti MOV.
Běžkyně Cimanouská český azyl nevyužije, zamíří do Polska. MOV případ Bělorusky vyšetřuje
Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zahájil formální vyšetřování případu běloruské běžkyně Krysciny Cimanouské, kterou podle jejího vyjádření nutilo vedení výpravy k odletu do vlasti. Sprinterka totiž kritizovala tamní režim i běloruské trenéry. MOV si vyžádal od běloruského olympijského výboru vysvětlení, které měl dostat do úterý. Cimanouská mezitím získala polské humanitární vízum a v nejbližších dnech by měla zamířit z Tokia do Varšavy. Podobnou nabídku jí dalo i Česko.
„Kontaktovali jsme Čínský olympijský výbor a požádali je o podání zprávy o záležitosti,“ řekl mluvčí MOV Mark Adams.
Číňanky v pondělí zajely ve finále čas 31,895, v rozjížďce se předtím blýskly světovým rekordem 31,804. Stříbrné byly Němky Lea Friedrichová a Emma Hinzeová, bronz získaly Rusky Darja Šmelevová a Anastasija Vojnovová.
Medailistka z USA překřížila ruce
MOV zároveň vyšetřuje gesto stříbrné olympijské medailistky ve vrhu koulí Raven Saundersové z USA, jež během nedělního medailového ceremoniálu zvedla a překřížila ruce do tvaru písmene „X“. Předvedené gesto mělo podle americké atletky znamenat solidaritu s utlačovanými.
Saundersová neuvedla, zda šlo o protest vůči konkrétní organizaci, nebo o deklaraci politického přesvědčení. „Bylo to gesto solidarity vůči utlačovaným. Chtěla bych, aby reprezentovalo všechny lidi na světě, kteří bojují a nemají možnost mluvit za sebe,“ řekla podle agentury AFP.
