Vraždil kvůli rozchodu s přítelkyní. Sok nebyl doma, tak muž v Mukařově ubodal jeho rodinu

Nenápadný a klidný mladík, který byl sám ve škole často terčem šikany. Takový prý byl před svým činem Michael Galez, jeden z mála trojnásobných vrahů, který v novodobé historii v Česku řádil. Žil se svou přítelkyní Klárou ve Stránčicích nedaleko od Prahy. Jenže brzy začalo být jeho dívce jasné, že společné soužití nebude tak jednoduché, jak si zřejmě z mladické nerozvážnosti myslela. Vztah, často narušovaly hádky, Galez svou přítelkyni neustále podezříval z nevěry. Zřejmě k tomu měl pádné důvody.

„Stalo se vícekrát, že přišla opilá s kamarádem k nám. Oni leželi spolu v pokoji a mě vyhnali do jiného, abych neotravoval,“ vypověděl se slzami v očích před soudem.

Podobné scény prý pokaždé oplakal. Zlom ve vztahu mladého páru nastal ale mnohem později. V červnu 2010 se totiž Kláře narodilo mrtvé dítě a vzájemné hádky a osočování podle výpovědí od té doby už nebraly konce. O rok později si Klára našla novou známost ve svém zaměstnání, mladý student v tu dobu ale zřejmě stále věřil tomu, že se nerozejdou. Když mu v polovině letních prázdnin roku 2011 řekla, že se s ním rozchází, byl to pro Galeze šok, který odmítal jen tak přijmout.

Vypátral, kdo je jeho sokem v lásce. Dokonce navštívil i rodinu své už bývalé přítelkyně Kláry a prosil její matku o to, aby dceři ještě rozchod rozmluvila. Právě během téhle konverzace mělo podle pozdějších výpovědí zaznít, že vyvraždí rodinu nového přítele své partnerky. V tu dobu ale tomu nikdo nepřikládal žádnou důležitost. O pár dní později ale Galez stál na ulici před rodinným domem v Mukařově, na adrese nového přítele Kláry, a v ruce svíral nůž s třiceticentimetrovou čepelí.

Útočil na nejbližší příbuzné

Dosud není jasné, zda věděl, že Klára se svým přítelem v tu dobu v domě není. I přesto vešel dovnitř, kde objevil jinou zamilovanou dvojici. Sestru svého soka a jejího partnera. Přestože šlo o mladé lidi v dobré tělesné kondici, zběsilosti mladého útočníka se nedokázali ubránit. Oběma zasadil velké množství bodných ran a uklidnil se, až když dvojice nehybně ležela na podlaze domu.

Navzdory svým pozdějším výpovědím v tu chvíli zachoval absolutní klid. Obě zakrvácená těla dokonce zatáhl do sklepa domu, kde je ukryl do koberce, a začal v pokojích uklízet krev. Zřejmě chtěl číhat na další příbuzné. Bohužel nečekal dlouho. Už během uklízení ho totiž vyrušila další dvojice obyvatel domu. Tentokrát šlo o otce a  matku Klářina nového přítele. Když ho uviděli, dali se na útěk. Zřejmě chtěli přivolat pomoc. Zatímco ženu tentokrát Galez ušetřil, začal pronásledovat otce. Ten ale svůj závod o život prohrál a po proběhnutí ulice ho na nejbližší křižovatce mladý vrah dostihl. Soudní lékař později napočítal na jeho těle šestadvacet bodných ran. Michael Galez během chvíle znovu prokázal svou brutalitu.

„Vím, že to vypadá jako účelové, ale mám to celé pomatené. Nedokážu si zdůvodnit, že jsem udělal něco tak strašného. To mě ale nijak nezbavuje viny,“ opakoval během soudních stání.

Jeho jednání ale dokazovalo pravý opak. Po svém činu totiž stačil z Mukařova beze stopy zmizet. Zamířil do kadeřnictví změnit svůj účes a hned potom do prodejny s oblečením, aby ho nikdo nemohl podle popisu poznat.

V Mukařově se zatím rozjelo rozsáhlé pátrání. Smrtelně zraněného muže objevili hasiči, kteří se právě vraceli z výjezdu, a přivolaní policisté brzy v nedalekém domě našli další dvě mrtvá těla. Hlídky ihned uzavřely okolní ulice a začaly hledat viníka. Obyvatelé Mukařova byli varováni před nebezpečným pachatelem a policisté postupně zvětšovali okruh, který postupně propátrávali. Potíže nastaly, když došlo na maringotky patřící k místní pouti. Během prohledávání atrakcí totiž policisté zadrželi hned pět různých osob, po kterých bylo už dříve vyhlášeno pátrání nebo u sebe neměly potřebné doklady.

K obětem vrah lítost necítil

K dopadení mladého vraha policii zřejmě pomohla kromě dalších i matka jeho bývalé přítelkyně. To když si vzpomněla na jeho vyhrůžky. Krátce po zadržení se Galez k trojnásobné vraždě přiznal a soudní jednání pak proplakal.

Podle psychologů ale litoval jen sebe, k obětem podle posudků čtených u soudu prý lítost necítil. Navíc se obhajoval tvrzením, že si celý čin, jeho přípravu i následné zahlazování stop nepamatuje a trpí výpadky paměti. I to ale lékaři zpochybnili. V roce 2012 byl odsouzen ke třiceti letům vězení. Doživotí unikl jen díky svému mladému věku, předešlé bezúhonnosti a tvrzení znalců, že je jeho možnost nápravy snížená, ale nikoli vyloučená.