Otazníky mírové dohody: Ukrajinci bojují o záruky Západu a větší armádu, Rusové o amnestii
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Ženeva: Mírový plán, ale s otazníky.
Rusko chce Doněckou oblast včetně ukrajinských pevností.
Není jasná podoba bezpečnostních záruk.
Ukrajina chce uhájit velikost své armády.
Americká a ukrajinská delegace sice údajně dosáhly ve švýcarské Ženevě významného pokroku při úpravách mírového plánu, ale stále jsou v něm nedořešená témata. Otazníky nad dohodou shrnul list The Financial Times (FT) a nejde pouze o body, které jsou klíčové pro Ukrajince. O mnoho totiž hrají také Rusové, kteří se na tvorbě původního 28bodového návrhu – na rozdíl od Ukrajinců či Evropanů – měli podílet.
FT připomíná, že plán obsahuje řadu bodů, které jsou pro Ukrajince jen těžko zkousnutelné. Některé z nich se prý podařilo během schůzky s Američany v Ženevě vyřešit, jiné ale v návrhu zůstávají. Podívejte se, o které jde:
Co s Doněckou oblastí?
Podle původního 28bodového plánu mělo Rusko získat celou Doněckou oblast, i když ji nedokázalo od začátku války dobýt a celou ji dodnes neovládá. Ukrajinci tam stále drží pozice a jde o místa, kde si vybudovali účinné obranné pozice. Díky nim drží ruské invazní síly na uzdě, byť za cenu velkých ztrát.
ČTĚTE TAKÉ: Neprojevili jste žádnou vděčnost, spílá Trump ukrajinskému vedení. Kritizuje i Evropu.
Kyjev se jednoduše nechce vzdát svého „pevnostního pásu“, který se skládá z měst jako Slavjansk, Kramatorsk, Družkivka či Kosťantynivka. Velkou roli v ukrajinské obraně hraje také město Pokrovsk, které se v posledních dnech ocitlo pod drtivým ruským tlakem a hrozí mu pád.
V oblasti navíc stále žijí desítky tisíc Ukrajinců, kteří nechtějí žít pod ruskou vládou. Předání oblasti Rusku by tak nejspíš znamenalo, že většina z nich přijde o své domovy. „Jedná se o 22. bod na seznamu, ale mohl by být klidně prvním,“ charakterizuje list FT důležitost této otázky pro Ukrajince.
Čtěte také
Američané si představovali, že by okupované území bylo „de facto ruské“. To by pro Ukrajince a Evropany mohlo být snesitelnější, než kdyby bylo území uznáno za „de jure ruské“, protože by Kyjev do budoucna mohl o region usilovat diplomatickými prostředky a hranice by se oficiálně neměnily.
Jaké budou bezpečnostní záruky?
Součástí návrhu je, že Ukrajina „získá spolehlivé bezpečnostní garance“. Zatím však nikdo nespecifikoval, jak by tyto záruky měly vypadat a kdo by se na nich podílel.
Ukrajinský portál Unian navíc připomíná Budapešťské memorandum z roku 1994, které přislíbilo Kyjevu ochranu ze strany USA a Velké Británie, ale ta (pokud nepočítáme dodávky vojenského materiálu a zpravodajskou pomoc) nepřišla ani při agresi na Donbasu v roce 2014, ani po zahájení plnohodnotné invaze v roce 2022.
Kyjev je tak k podobným neurčitě znějícím slibům skeptický a pokouší se co nejvíce specifikovat bezpečnostní záruky. „Za oponou se snaží určit, jak by reakce Západu (na další agresi, pozn. red.) mohla vypadat, ale cokoliv, co nebude obsahovat konkrétní kroky, je nejspíš předem odsouzeno k neúspěchu,“ píše FT.
Ukrajinská stanice Priamy přišla s údajným novým návrhem, který měl být na stole mezi delegacemi. Ten obsahuje, že by prezident USA měl v případě dalšího ruského útoku možnost nasadit na Ukrajině kromě diplomatických či ekonomických nástrojů i své vojáky. Stejnou volnou ruku by prý měly mít i členské státy Severoatlantické aliance. Tato záruka by měla platit 10 let s možností prodloužení. Ani jedna strana však tyto parametry dohody oficiálně nepotvrdila.
Udrží Ukrajina svou armádu?
Kyjev ve hře proti ruské invazi držela jeho armáda posílená o stovky tisíc branců. Díky nim se Ukrajina nezhroutila během pár dní, jak si maloval ruský autoritářský vládce Vladimir Putin, ale zvládá se bránit už téměř čtyři roky od zahájení plnohodnotné invaze.
Čtěte také
Nepřekvapí tak, že se prezident Volodymyr Zelenskyj snaží udržet svou armádu co nejsilnější. Dohoda připravená Rusy a Američany totiž obsahovala redukci sil Kyjeva až na polovinu, konkrétně na 600 tisíc mužů a žen, což je pro Zelenského nepřijatelné.
Nelze se divit, že Ukrajinci se snížení stavu svých ozbrojených sil obávají. „Je to přímá příprava na novou invazi a oslabení Ukrajiny v takovém rozsahu, že nebude možné se připravit na její odražení,“ cituje Unian ukrajinského vojenského publicistu Oleksandra Solonka. Proti jsou i evropští lídři, kteří ukrajinskou armádu berou jako přirozenou hráz proti ruským ambicím.
Jak naložit s ruským majetkem v EU?
O mnoho hraje také Moskva. Členské státy EU si totiž pohrávají s myšlenkou využít zmrazený ruský majetek k financování Ukrajiny.
Evropa nad návrhem stále lavíruje, protože se někteří členové obávají ruské reakce. Zejména pak Belgie, na jejímž území se většina zmrazeného majetku Ruské federace nachází.
Rusko pochopitelně nechce, aby byl jeho majetek využíván k finanční podpoře Ukrajiny. Ať už k financování její armády, nebo k reparacím a poválečné rekonstrukci.
Získá Putin amnestii?
Vladimir Putin navíc usiluje o amnestii.
Čtěte také
Ruští vojáci na Ukrajině prokazatelně prováděli válečné zločiny, a to nejen ve známých městech jako Buča nebo Irpiň. A netýká se to jen území, které okupovali, ale i míst, kam Rusko posílalo rakety. Častokrát totiž zasáhly nemocnice, školy a školky či obytné čtvrti.
Moskva tak do původního návrhu vložila i bod s amnestií pro představitele obou stran konfliktu. To je však zejména pro Ukrajince hořká pilulka ke spolknutí.
„Pokud bude toto přijato, reparace budou právně a finančně nemožné,“ zmínila pro Unian další faktor Julija Ziskinová z ukrajinské lidskoprávní organizace Razom.
PODÍVEJTE SE: Trumpa suďme, až vše dotáhne, říká poradce Thatcherové. Jednala by Železná lady s Putinem?
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS.
