Zastřelili jsme Jonákova medvěda a další tři šelmy. Exředitel pražské zoo o tragických záplavách
Predikce byly absolutně nepřesné. Když se na pražskou zoo v roce 2002 valily záplavy, nikdo nedokázal říct, jak vysoko bude voda sahat. Varování přišlo během noci a začala náročná evakuace, jenže čas byl proti ošetřovatelům. Nakonec uhynulo 134 zvířat. Čtyři nebezpečná musela být dokonce v posledních minutách zastřelena. O devastující povodni hovořil bývalý ředitel pražské zoo v pořadu Spáleniště... příběhy hasičů.
„Lidi mi nadávali, proč jsem zvířata neevakuoval předem. Jenomže tohle je zoo – kdyby se někdo zranil, ať už zvíře, nebo člověk, nebo kdyby nějaká šelma utekla a někoho, nedej bože, zabila, všichni by mi to vyčítali ještě víc. Zoo se nedá evakuovat preventivně, je tam obrovské riziko,“ vzpomíná Petr Fejk.
ČTĚTE DÁLE: Exploze fotovoltaiky rozmetala dům na Náchodsku. Podívejte se na exkluzivní záběry hasičů
Drtivá většina uhynulých zvířat byli ptáci – povodně jich nepřežilo 120. Osmdesát právě kvůli nepřesným predikcím. Voliéry totiž zaměstnanci přesunuli na nejvyšší možné místo spodní části zoo, jak se ale později ukázalo, nestačilo to. Dalších čtyřicet ptáků se pak rozhodlo nežít dál – prostě přestaly přijímat potravu, pravděpodobně ze stresu a šoku, který celou akcí utrpěly.
„Některá zvířata se evakuují snadno. Želvu prostě vezmete a přenesete. Dětská zoo, která byla nejníže, byla taky jednoduchá – kozičku prostě odvedete. Problémové byly pavilony se slony a hrochy, šelmami a gorilami,“ vzpomíná emeritní ředitel.
Asi nejdramatičtější a nejsmutnější byl případ sloního samce Kadíry. Byl extrémně vzteklý a nebezpečný. Přesunout ho by podle ředitele běžně trvalo zhruba čtyři dny pomocí specializované firmy. Ve stresu se k němu nemohl nikdo přiblížit, a tak se vymýšlely plány jako ze sci-fi filmů – třeba že se do povětří vyhodí jedna ze zdí jeho výběhu, aby mohl před vodou postupovat dál. Jenže ani to by nejspíš nepomohlo, nebyl čas, a tak zbývalo jen čekat, jak bude voda postupovat. Povodeň z roku 2002 však byla tisíciletá. Nakonec musel být zastřelen – a to až ve chvíli, kdy mu z vody koukal v podstatě jen chobot, poté co voda překonala jeho mohutnou, vysokou zeď výběhu.
„Lidi mi psali, proč jsem nezavolal armádu. Že by se přivezl vrtulník, spustil by popruh, ten by se dal slonovi pod břicho a slon by letěl nad Prahou a děti by mu mávaly. Proč jsem proboha zabil slona? Jenomže k němu se opravdu nemohl nikdo přiblížit a slona voda nadnáší jako korek. Kdyby vylezl u Kralup a potkal třeba maminku s kočárkem... to by bylo obecné ohrožení jako fík. To jsem nemohl dovolit. A na tyhle případy má ředitel zoo ve své kanceláři zbrojnici,“ vzpomíná Fejk na své nejhorší životní zážitky. Vidět skonat zvířata ve své zoo přirovnává k situaci, kdy vám při nezaviněné nehodě zemře vlastní dítě. V hlavě se mu tyhle myšlenky neustále vracejí.
Čtěte také
Podobný osud stihl ještě lva i hroší samici, která navíc umí plavat. Ve volné přírodě je právě hroch jedno z nejnebezpečnějších zvířat na světě. Zastřelit se musel také medvěd od Ivana Jonáka, který dříve patřil majiteli Discolandu Sylvie. Důvod, proč museli zastřelit právě tato zvířata, je stejný: na jejich evakuaci nezbyl čas a buď by se utopila, nebo by ještě vyděšená mohla ubližovat lidem.
Asi nejemotivnější byla ale záchrana goril. Většina z nich se dostala do protipovodňové věže, jenže voda dál stoupala, a tak za nimi vyrazil ředitel s ošetřovatelem a veterinářem na člunu. Po chvíli ale zničili motor – pod kalnou vodou nebylo nic vidět, a tak se prostě motor poškodil o něco pod hladinou.
„Snažit se zachraňovat zvíře, které nechce být zachraňováno a hrozně se té záchrany bojí, bylo extrémně těžké a emotivní,“ vzpomíná exředitel. Gorilí samec pak po obrovské dávce sedativ ještě vymyslel trik, jak na veterináře vyzrát – a to doslova po lidsku. „Když už cítil, že prohrává, vyndal si ze sebe uspávací šipku a podával ji veterináři ve stylu: Na, vezmi si ji,“ vzpomíná Petr Fejk.
Co chtěl samec udělat a jak jeho lest dopadla, se dozvíte v dalším dílu pořadu Spáleniště... příběhy hasičů, ve kterém se probere i smutný příběh lachtana Gastona nebo třeba i to, jak se při povodních ztratil hroch a nikdo ho dost dlouho nemohl najít – to je mimochodem jeden z mála happyendů z tragických záplav v pražské zoo. Díl uvidíte už v sobotu ve 21:30 a poslouchat ho můžete na všech podcastových aplikacích.
Začal v regionální televizi na pražském Jižním Městě. Už při studiích začal dělat reportéra na konkurenční televizi, odkud po necelých třech letech přestoupil do TV Prima. V září 2023 na Primě oslaví desátý rok. Vždy se specializoval na krimi témata. Natáčel například případ jednoho z doživotně odsouzených vrahů Jiřího Dvořáka, který poleptal ženu kyselinou a nakonec zastřelil úřednici na pracovním úřadu v Praze. Podíval se několikrát i za hranice – jako nejemotivnější bere svou týdenní misi v Prešově, kde vybuchl o adventu panelový dům. Kromě reportéra také moderuje, od roku 2017 Krimi zprávy, mimo to si ale vyzkoušel i pozici zprávaře v Novém dni.
