CNN Prima NEWS
50. výročí přistání na Měsíci
20. července to bude 50 let, co lidská noha poprvé vstoupila na povrch Měsíce. Těšit se můžete na zajímavé dokumenty od začátku července každé pondělí od 22.00 a každou neděli od 20.00 a na bonusový snímek přesně na výročí – 20. 7. Dokonalé zmapování cesty na Měsíc, všech úskalí a měsíčních zajímavostí přináší Prima ZOOM.
Prima ZOOM vás vezme na Měsíc hned několikrát: pondělí 22.00 1. 7. Zázraky Měsíce 8. 7. Zajatci Měsíce 15. 7. Apollo: Neznámí hrdinové (1. díl) 22. 7. Apollo: Neznámí hrdinové (2. díl) od 29. 7. Kronika programu Apollo 29. 7. 23.00 Dobývání Měsíce
sobota 20. 7. 22.00 Armstrong: Záhada objasněna
neděle 20.00 od 7. 7. Dlouhá cesta na Měsíc
Zajímavosti Měsíc Měsíc byl snad každou civilizací chápán jako symbol změny a plodnosti. Zabíral témata napříč kulturním spektrem: mytologii, rituály, tradice, umění atd. Současným generacím už to ani tak nepřijde, ale když se vydala posádka Apolla 11 na misi s cílem stanout na jeho povrchu, byla to jedna z nejdůležitějších událostí minulého století. Je tomu právě 50 let od okamžiku, kdy američtí astronauté Neil Armstrong a Edwin „Buzz“ Aldrin stanuli 21. července ve 2 hodiny 56 minut koordinovaného světového času jako první lidé na povrchu Měsíce. Americká astronautika splnila cíl, který osm let předtím vytyčil prezident John Fitzgerald Kennedy. O slavné misi bylo již řečeno snad vše. K příležitosti kulatého výročí se tedy podívejme na několik věcí, které o Měsíci zase tak známé nejsou.
Měsíc poprvé obletěly želvy Každý jistě zná roli Armstronga a Aldrina v „dobývání“ Měsíce. Prvními živočichy, kteří se na toto těleso podívaly opravdu zblízka, byly ovšem želvy. Společnost jim dělali ještě nejrůznější červy a mušky. V roce 1968 je totiž na oběžnou dráhu vypustili Sověti, kteří byli velmi překvapeni tím, že se živočichům nic nestalo. Vrátili se na Zem zcela zdraví.
Zázraky Měsíce - 1. 7. na Prima ZOOM
Smuteční řeč Richard Nixon byl připraven na nejhorší. Na jeho žádost sepsal prezidentův mluvčí William Safire kondolenční projev pro případ, že by se kosmonauti nevrátili domů. „V dávných dobách lidé vzhlíželi k nebesům a v souhvězdích spatřovali své hrdiny. V moderní epoše děláme to samé, našimi hrdiny jsou však lidé z masa a kostí.“ Celý dokument se jmenuje In the Event of Moon Disaster.
Vzkaz na Měsíci Posádka Apolla 11 nechala na Měsíci plaketu – destičku 23 × 18 cm z nerez oceli na oslavu přistání, která je schopna přinést základní informace o návštěvě jakýmkoli jiným bytostem, které by ji mohly vidět. Nápis na ní praví: „Zde se lidé z planety Země poprvé dotkli nohama Měsíce. Červenec, LP 1969. Přišli jsme v míru jménem celého lidstva.“ Destička zobrazuje dvě strany planety Země a je podepsána třemi astronauty a prezidentem USA Richardem Nixonem.
Odpadky na Měsíci Vlajka není jedinou věcí, kterou posádka Apolla 11 na Měsíci zanechala. Armstrong s Aldrinem jich na Měsíci vyložili více než 100. Dále například zlatou olivovou ratolest a plaketu se vzkazem. Kromě tohoto vznešeného poselství po sobě zanechali také velký nepořádek, např. boty, fotoaparát, pytlíčky na zvracení nebo nádoby na moč. Důvod byl prozaický – posádka odebrala z Měsíce 21,55 kilogramů vzorků, a kdyby se nezbavila nepotřebného odpadu, neměla by je kam dát.
Měsíční vzorky Měsíční vzorky přivezené na Zemi pocházejí z šesti misí s lidskou posádkou a ze tří misí Luna (číslo 16, 20 a 24). Prezident Nixon vzorky rozdělil a daroval všem státům světa.
Pojištění Žádná pojišťovna tuto posádku nechtěla pojistit. Proč? Protože pojišťovny spoléhají na to, že se vám nic nestane. Vzhledem k tomu, že na této cestě za poznáním vesmíru byla vysoká šance, že se posádka nevrátí, byli tedy nuceni vymyslet alternativní způsob, jak dostat rodinu k penězům, kdyby se náhodou nevrátili. Proto všichni tři astronauti vymysleli alternativní řešení – zatímco čekali v karanténě na zahájení mise, podepsali stovky autogramů. Ty následně poslali svému dobrému příteli, jenž by je v případě tragédie poslal pozůstalým, kteří by je mohli zpeněžit jako pohlednice „z vesmíru“.
Logo Apolla Emblém Apolla 11 byl navržen samotným členem výpravy Michaelem Collinsem. Inspirován knihou z ediční řady National Geographic vyobrazil orla přistávajícího na povrchu Měsíce s olivovou ratolestí v zobáku. Podle špiček NASA však orel působil příliš agresivním dojmem, a tak musel Collins přemístit ratolest ze zobáku do pařátů.
Vůně Měsíce Podle astronautů, kteří na něm přistáli, má Měsíc svoji specifickou vůni. Když se vrátili z Měsíce na lunární modul, sejmuli helmy a přičichli k měsíčnímu prachu, ucítili Armstrong s Aldrinem vůni připomínající mokrý popel v ohništi, respektive střelný prach. Na planetě Zemi bohaté na kyslík je však měsíční prach bez zápachu.
Rozbitý spínač Při přípravě na cestu domů Buzz Aldrin s Neilem Armstrongem zjistili, že spínač na klíčovém jističi je rozbitý, takže nejde zažehnout motor. Zdánlivě bezvýchodnou situaci nakonec zachránil Aldrin, který se pokusil využít obyčejný fix jako přepínač. Fungovalo to.
Výkaly na Měsíci Několik minut po přistání zůstali Aldrin a Armstrong ještě chvíli v Apollo 11. Během té chvíle dal Aldrin Armstrongovi tašku, ve které mimo zbytků jídla byly také jejich výkaly. Armstrong tašku jednoduše na Měsíci pohodil.
Armstrong: Záhada objasněna - 20. 7. na Prima ZOOM
Jedna Armstrongova fotka Neil Armstrong je vyfocen pouze na jedné fotografii, a to když cosi dělá u lunárního modulu. Na většině fotografiích je Aldrin, protože celou tu dobu fotil Armstrong. Fotoaparát byl těžký a velký, a tak ho měl v rukou pouze jeden z nich. Aldrin měl také fotoaparát, ale bylo mu řečeno, aby fotil důležité věci.
Ten třetí Třetí člen posádky, Michael Collins, nikdy nevkročil na Měsíc. A to proto, že na zbytek posádky čekal právě ve velitelském modulu. Někdo ho totiž musel kontrolovat, a tak se toho ujal právě on.
Vlajka se hýbe Fotka na Měsíci, kde je vyfocen Aldrin a vlajka USA, vypadá, že se hýbe. Jak je možné, že na Měsíci, kde je bezvětří, byla vlajka v poloze, jako kdyby na ni foukal vítr? Mnozí spekulanti si myslí, že se jedná o podvrh a že přistání na Měsíci bylo dokonale sehrané divadlo v tzv. Oblasti 51.
Karanténa Po přistání byli zavření v karanténě. Dokážete si zhruba představit, jak vypadají návraty kosmonautů z vesmíru v dnešní době? Posádka přistane, hrdě vystoupí z raketoplánu a davy se na posádku hrnou a šílí po nich. Toto si však posádka kosmické lodi Apollo 11 bohužel neužila. Jelikož povrch Měsíce nebyl absolutně zmapovaný, a lidé tak nevěděli, co se na něm nachází, byla posádka nucena zůstat po dobu tří týdnů v karanténě pro případ, že by se na Měsíci nacházely nějaké smrtící mikroorganismy.
Dvořák na Měsíci Při návštěvě Apolla 11 zazněla na Měsíci magnetofonová nahrávka Dvořákovy Novosvětské symfonie.
Dlouhá cesta na Měsíc - 7. 7. na Prima ZOOM
Památník na Měsíci V roce 1971 umístila posádka Apolla 15 na povrch Měsíce asi 8 cm velkou hliníkovou sošku astronauta ve skafandru zvanou Fallen Astronaut od belgického umělce Paula Van Hoeydoncka spolu s plaketou, na níž jsou uvedena jména osmi amerických astronautů a šesti sovětských kosmonautů, kteří zahynuli v souvislosti s kosmickým výzkumem.
První na Měsíci První člověkem vyrobené těleso, které dosáhlo Měsíce, byla v roce 1957 sovětská sonda Luna 2. 20. července 1969 přistáli Neil Armstrong a Edwin Aldrin v rámci programu Apollo jako první lidé na Měsíci, a tím se stali i prvními lidmi, kteří stanuli na povrchu jiného vesmírného tělesa než Země. Prvním mužem kráčejícím po měsíčním povrchu byl Neil Armstrong, velitel americké mise Apollo 11. Celkem Měsíc zatím navštívilo dvanáct lidí.
První měkké přistání Luna 9 byla první sondou, která měkce přistála na Měsíci a 3. února 1966 přenesla obrázky měsíčního povrchu.
Prvním umělý satelit Měsíce Sovětská sonda Luna 10 (odstartovala 31. března 1966).
První pohled na odvrácenou tvář První snímky odvrácené strany Měsíce získala v roce 1959 sonda Luna 3. Členové posádky Apolla 8, Frank Borman, James Lovell a William Anders, se 24. prosince 1968 stali prvními lidmi, kteří na vlastní oči viděli odvrácenou stranu Měsíce.
Poslední člověk na Měsíci Posledním člověkem, který stál na Měsíci, byl Eugene Cernan, který v rámci mise Apollo 17 kráčel po Měsíci v prosinci 1972.
Další zajímavé články a dokumenty o Měsíci najdete na www.prima-zoom.cz.
