Z Bradavic až do kulturáku – absurdní parodie předvede Harryho Pottera, jak ho neznáte!
Jste dodnes smutní, že vám k 11. narozeninám nepřinesla sova vytoužený dopis do Bradavic? Tak už nemusíte být! Již brzy se totiž vybraná centra kultury jako mávnutím hůlky změní na Školu čar a kouzel v Bradavicích. Přijďte si do Prahy (16. 9.) a Brna (27. 11.) užít zběsilý let jednoho beznadějného mudly fenoménem, který otevřel srdce celé generace a naplnil je magií. Mladí divadelníci Katarína Gurová, Kristóf Melecsky a Peter Pavlík, na čele s režisérem Pavlem Viechou budou v jedinečném představení žonglovat ikonickými postavami všech sedmi knížek, aby nám dokázali, že fantazii se meze nekladou. I když možná by se měly.
„Představení Riddikulus je úplně zjevná parodie na celosvětově známý kult Harryho Pottera, a to na kompletně celou tuto ságu – všech 8 filmů a 7 knih,“ říká režisér inscenace Pavol Viecha a ve zkratce přibližuje děj představení. „Příběh je o třech kamarádech (jelikož v naší inscenaci vystupují jen tři herci), kteří v úvodu představení zjistí, že jeden z nich vůbec nezná příběh Harryho Pottera. Toto samozřejmě považují za prohřešek vůči společnosti a rozhodnou se mu přehrát celý ten příběh, od prvního dílu až po poslední, přičemž se samozřejmě objeví i nějaké problémy.“
Okolnosti vzniku představení směřují k platformě zastřešující mladé divadelníky. „Nápad k inscenaci nevznikl v mé hlavě, ale v hlavách představitelů OZ Artefakt. Ti mě jako divadelního režiséra oslovili, abych se zamyslel nad tím, zda je možné zinscenovat tuto ságu v podobě divadelní hry. Mou reakcí bylo, že je to tak špatný nápad, že to vlastně musí být dobré,“ vzpomíná Viecha na úsměvný začátek, jenž ale charakterizuje mnoho úspěšných parodií.
Riddikulus
Využití natolik známého příběhu, jako je Harry Potter, bylo pro Viechu osobní výzvou. „Když se řekne Harry Potter, většina lidí zná jeho příběh, kontext tohoto příběhu a to, jak tento příběh skončí. A mě jako režiséra nesmírně zajímalo, zda lze tento příběh zpracovat tak, aby diváka pořád překvapoval.“ Řešením této otázky se nakonec stal hlavní tahač tohoto jedinečného představení – humor. „V našem představení může divák vidět hodně zábavy a srandy. Myslím, že ta sranda bude komunikativní nejen pro důsledné znalce příběhu Harryho Pottera, ale i pro člověka, který jen tuší, o čem může být, nebo dokonce pro člověka, který o tomto příběhu neví vůbec nic. Ten humor nepramení z interních vtipů, které by byly srozumitelné jen skalním fanouškům, není vulgární nebo jednoduchý – jsou tam vtipy, které jsou spíš úsměvné, ale i takové, jež útočí víc na intelekt,“ přibližuje Viecha cílovou skupinu, jejíž požadavky jsou jedině chuť dobře se zasmát a věk nad 15 let.
Volba tohoto žánru ovšem měla i různá praktická zdůvodnění: „Samozřejmě jsme měli šanci zpracovat to navážno, případně udělat nějakou naši příběhovou nástavbu v podobě 8. nebo 9. dílu. Já si ale myslím, že jakkoli bychom se snažili, vyznělo by to spíš směšně.“ Jako příklad Viecha uvádí známé divadelní představení Harry Potter and the Cursed Child, které polarizovalo celou fanouškovskou základnu a vyšlo i v knižním podání. „Když se podíváte na megaprojekt z Anglie v podobě divadelní hry, jež má být oficiálním pokračováním Harryho Pottera, je z něj cítit nesmírnou přípravu a hodně peněz, hlavně u výtvarné složky, scénografie, kostýmů nebo světel.“
„Nedokážu si představit, že by na Slovensku dokázala nějaká divadelní instituce takovýto projekt pokrýt,“ rozvíjí myšlenku Viecha, „hlavně ne na principu, na němž funguje naše představení, jež má ambici být zájezdovým představením a hostovat v cizích prostorách, kde se na technické vybavení nedá spoléhat. Takže logicky to, co mi s tím zůstávalo udělat, bylo postavit to celé na hlavu a nebrat to tak hrozně vážně.“
16. září (pátek)
Praha, Divadlo Palace – událost
27. listopad (neděle)
Brno, Dělnický dům Židenice – událost
Riddikulus