ZÁHADY ŽIVOTA: Umí se lékaři napojit na duše umírajících?

Čtenářů Záhad života, kteří nikdy nečetli knihy amerického lékaře Raymonda Moodyho (1944), bude zřejmě jako šafránu. Všichni dobře víme, že se jedná o jednoho z nejvýznamnějších badatelů v oblasti prožitků blízké smrti. Je mi proto nesmírnou ctí vám blíže představit českou psycholožku Margaretu Johnovou, která se právě Raymondem Moodym nechala inspirovat, a odkryla tak i v českém prostředí to, o čem se na akademické půdě moderní medicíny obvykle nahlas nemluví.

Již během svého studia na vysoké škole se paní Margareta mnohokrát obrátila na různé zdravotníky s neobvyklým dotazem, zda někdy v blízkosti umírajících prožili něco nezapomenutelného. Něco, co si dosud nedokázali rozumově vysvětlit a mohlo to nějak souviset s rozšířenými stavy vědomí. Neměla jsem ani tušení, že povídání, které mě s paní Margaretou už za malou chvíli čeká, bude jedním slovem fascinující. Možná právě proto, že má k lidem s těmito prožitky úplně jiný přístup, než jak tomu bývá v praxích psychologů obvyklé. Vydala jsem se za ní do Klokánku, kde již dlouhá léta působí jako dětská psycholožka. Také byste o ní určitě měli vědět, že ji též najdete v neziskové organizaci Diabasis, kde se i s dalšími zkušenými odborníky zabývá tzv. psychospirituální krizí.

Paní Margareto, nesmírně mě zaujala vaše dávná bakalářská práce, kterou jsem našla na internetu. Můžete čtenářům Záhad života prozradit, čím jste se tehdy zabývala a po čem konkrétně jste pátrala?

Studium různých forem rozšířeného vědomí mě lákalo odjakživa, zejména těch, které souvisí se smrtí nebo umíráním. O fenoménu zážitku blízké smrti (pozoruhodných stavech, k nimž dochází například v kómatu, pozn.red) jsem toho měla docela hodně načteno. Ale o prožitcích sdílené smrti, k nimž dochází v přítomnosti umírajících u naprosto zdravých jedinců, často zdravotníků, se dostupná literatura zmiňovala jen velmi málo. Chtěla jsem se o tom dozvědět více, protože i já sama jsem něco takového prožila a chtěla své zkušenosti více porozumět. V roce 2010 jsem si přečetla Doteky věčnosti, knihu Raymonda Moodyho, což byla vůbec první publikace, která se věnovala přímo tomuto tématu. Napadlo mě, že by bylo nesmírně zajímavé zjistit (i v rámci mého školního studia), zda se zážitky sdílené smrti vyskytují i u nás v České republice. Ve svém výzkumu jsem se chtěla zaměřit hlavně na zdravotnický personál, protože jsou to lidé, kteří se s umíráním setkávají mnohem častěji než my ostatní.

Můžete blíže popsat, o co přesně v takzvaném zážitku sdílené smrti jde?

Ráda. Myslím, že pro lepší pochopení bych vám mohla přiblížit vyprávění Raymonda Moodyho a konkrétní případ, který jeho samotného zaujal natolik, že výzkumu rozšířených stavů vědomí zasvětil celý svůj život. Tento případ zmiňuje i ve své knize Doteky věčnosti.

Povídejte…

Ještě v době, kdy Raymond Moody studoval medicínu, pracovníci katedry o něm věděli, že ho problematika zážitků blízké smrti nesmírně zajímá. S výzkumem těchto prožitků začal již v rámci svého předchozího studia na filosofické fakultě. Jednou za ním nečekaně přišla jedna velmi uznávaná lékařka, která na jeho fakultě přednášela, s prosbou, aby ji vyslechl. Když našli soukromí v nedalekém kabinetu, začala mu vyprávět svůj vlastní příběh. Poměrně nedávno jí zemřela maminka, a když umírala, měla tato lékařka v její blízkosti mimořádně zvláštní prožitek. Chcete ho převyprávět?

Samozřejmě.

Té starší paní se při návštěvě dcery nečekaně zastavilo srdce a zkolabovala. Ona jako lékařka ji začala okamžitě resuscitovat, po půlhodině neúspěšné resuscitace však pochopila, že mamince již nepomůže. Jak klečela nad matkou, cítila, že se jakoby zvedá ze svého těla. Měla mimotělesný prožitek, tzv. »out of body experience«. Uvědomila si, že se vznáší nad svým tělem a celou scénu náhle pozoruje seshora, viděla sama sebe, jak klečí vedle matčina bezvládného těla… Vyvedlo ji to z rovnováhy a ještě více byla překvapená, když zjistila, že se u ní vznáší ve své duchovní podobě i její maminka.

A co se dělo dál?

Pak si všimla, že v rohu místnosti došlo k jakémusi prostorovému zlomu, z něhož vyzařovalo velice jasné, příjemné a intenzivní světlo. A v něm zahlédla nějaké bytosti. Poznala, že se jedná o maminčiny příbuzné a známé, kteří již zemřeli. Některé z nich lékařka osobně vůbec neznala, ale v tu chvíli jasně věděla, že se jedná o lidi z maminčiny dávné minulosti. Telepaticky vnímala, jak bytosti ze světla portálu maminku laskavě a vřele vítaly. Lékařka se klidně rozloučila se svou maminkou, která se spokojeně usmívala, což bylo ve velkém kontrastu s jejím, pod nimi ležícím mrtvým tělem. Lékařka se dívala, jak maminka pomalu proplouvá do toho světla. Světelný prostorový zlom se pak zase uzavřel, asi jako závěrka fotoaparátu. Když se lékařka ocitla zpátky ve svém fyzickém těle, byla tím zážitkem značně vyvedena z míry a přemýšlela, co se to vlastně stalo. Když pak vyhledala Raymonda Moodyho a sdílela s ním svůj zážitek, zeptala se ho, jestli už o takových prožitcích slyšel... Popravdě jí odpověděl, že zatím ne. Příběh ho však zaujal natolik, že začal po podobných svědectvích pátrat. Ke svému překvapení zjistil, že tuto empatickou zkušenost v blízkosti umírajících již měla celá řada lidí po celém světě. Moody tento fenomén pojmenoval zážitek sdílené smrti.

Mluvíme tedy o přímém svědectví těch, jejichž život nebyl v bezprostředním ohrožení, a přesto zažili v blízkosti umírajících velice zvláštní věci. Možná díky nim krátce nahlédli do sféry, kterou nazýváme život po životě, a mají podobné vjemy jako ti, již odchází. Je to tak?

Prvky zážitků sdílené smrti se velice podobají tomu, co popisují lidé, kteří zažili například klinickou smrt. Svědci popisují světlo, cestu tunelem, zvláštní zvuky, hudbu, nádherné krajiny… Často vnímají přítomnost nejrůznějších bytostí: zesnulých příbuzných a přátel, případně dalších duchovních bytostí – průvodců. Mezi další prvky těchto zážitků mohou patřit právě mimotělesné prožitky nebo, je-li prožitek hluboký a delší, mohou tito lidé doprovázet umírajícího až k jakési bariéře, kterou jim není dovoleno překročit.

Jedná se vždy o příbuzné a blízké osoby, nebo se něco takového může dít i v blízkosti umírajících, k nimž nemáme vybudovaný žádný silný citový vztah?

Stává se to často i zdravotníkům, lidem, kteří se často nacházejí v blízkosti umírajících… Zážitek sdílené smrti je tedy možné zažít i při výkonu povolání, bez citové vazby s umírajícím. Něco jiného ovšem je, že tato zkušenost je vždy empatická, dochází při ní ke spojení s umírajícím. Zdravotníci, s nimiž jsem mluvila (ať už to byli lékaři, zdravotní sestry, nebo třeba záchranáři), byli většinou velmi vnímaví, senzitivní a empatičtí lidé. Někteří z nich měli již také předchozí osobní zkušenosti s metodami, které navozují rozšířené stavy vědomí, případně se těmto technikám začali věnovat právě po zmíněném prožitku. Setkala jsem se dosud s několika desítkami respondentů a nemohu z toho zatím přirozeně vyvozovat žádné závěry. Vždy se jednalo o lidi, kteří byli otevření k rozhovoru a sdílení své zkušenosti, jíž měli už nějakým způsobem integrovanou.

Chcete se dozvědět více o šokujících zkušenostech, které zažívají zdravotní sestry a lékaři v okamžiku, kdy umírá pacient? Co prožili a viděli? Více si přečtete v červnových Záhadách života, oblíbeném časopisu o mystériích, zdraví a duši.

V aktuálním čísle také například najdete:

• Máte problém pamatovat si cizí slovíčka? Fascinující metoda, kterou vymyslel Libor Činka tu ještě nebyla!

• Halleyova kometa jako posel nešťastných událostí. Kdy varovala Zemi naposledy?

• Záhadné postavy dějin: Mnich Berthold svůj »ďábelský prach« zaplatil životem

• Podprahová manipulace - skryté fígly studia Walt Disney. Bude vám špatně z toho, co vaše děti vidí!

• Záhadné Boží hroby na našem území. Co ukrývají a jak souvisí s dávnými pohřebišti?

• Dávné vědění: Kam zmizely mystické zakázané knihy a jaká byla jejich tajemství

• Záhady II. sv. války: Případ »Rudolf Hess« - přiletěl vyjednávat do Anglie s požehnáním Hitlera, nebo zradil?

• Neuvěřitelný životní příběh: Žena, která se dvakrát vyléčila z rakoviny a za 3 měsíce si poradila i s metastázami

• Pět druhů setkání duší: víte, kdo vám právě teď přišel na pomoc?

• Zázrak v Međugorji: Vatikán váhá, prý jde o dílo ďábla! Co se tu vlastně dělo a stále děje?

• Paranormální jevy: Náhle se ocitli v jiné době. Archiv Klubu psychotroniky a UFO se opět otevřel

• Na slovíčko: „Člověk je buď lustrem, nebo můrou. Já jsem si vybral možnost svítit.“ říká Sam Modrý medvěd

Červnové číslo najdete na stáncích od 6. června 2019.

Více na www.facebook.com/zahadyzivota/ nebo www.zahadyzivota.cz.