Dvě děti srazil řidič u zastávky Biskupcova v Praze. Měly přebíhat na červenou
Před 14 lety zkolabovali Lehman Brothers. Proč dopady globální krize cítíme i dnes? Zdroj: Profimedia.cz
Před 14 lety zkolabovali Lehman Brothers. Proč dopady globální krize cítíme i dnes? Zdroj: Profimedia.cz
Chvíli po půlnoci na 15. září 2008 vyhlásila americká investiční banka Lehman Brothers bankrot. Kolaps gigantické společnosti byl vrcholem hypoteční krize v USA, která způsobila ekonomický propad nejprve ve Spojených státech a posléze po celém světě. Šok pro globální ekonomiku byl tak obrovský, že dopady krize cítíme i dnes. Všechno to přitom začalo prostě – lidskou hamižností.
Banka bratří Lehmanů byla monstrózní společností, co se zapsala do americké historie rekordním bankrotem. Rozhodně ale nebyla jedinou bankou podílející se na vytváření nezdravého prostředí, které v USA způsobilo hypoteční a posléze ekonomickou krizi.
Při zpětném hodnocení krize, která měla svůj počátek už v roce 2005, odborníci zpravidla akcentují tři aspekty, které v USA způsobily splasknutí hypoteční bubliny – přemrštěné bonusy pro zaměstnance bank, manipulace investičních ratingů a přehnaně otevřená hypoteční politika finančních institucí.
Ekonomickou krizi první dekády nového milénia nenesla na ramenou pouze Lehman Brothers, ale i ostatní přední finanční společnosti jako JPMorgan Chase, Goldman Sachs nebo Morgan Stanley.
Šok na newyorské burze po kolapsu Lehman Brothers (15. 9. 2008) Zdroj: Profimedia.cz
Investoři na burze v New Yorku sčítají ztráty (15. 9. 2022). Zdroj: Profimedia.cz
Kolaps amerických bank zasáhl burzy v celém světě včetně Kuvajtu (15. 9. 2022). Zdroj: Profimedia.cz
Šok na brazilské burze po pádu Lehman Brothers (15. 9. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Zaměstnanci vrcholných bank získávali gigantické finanční bonusy a provize za zprostředkování hypoték, což začalo vytvářet tlak na to, aby se americkým občanům nutilo více a více úvěrů. Klíče od domů tak začali dostávat i často nesolventní plátci a hypoteční bublina začala bobtnat. Počet hypoték skokově rostl.
To by samo o sobě zřejmě nezpůsobilo takový globální kolaps. „Problém“ byl ale v tom, že hypoteční úvěry amerických spotřebitelů se daly v různých balíčcích obchodovat na burze. Zde přišel čas na další pochybení.
Každý takový finanční instrument podléhal ratingu, který ohodnocoval investiční riziko daných hypotečních aktiv. Jenže ratingové agentury, zjevně ve spolupráci s bankami, začaly s hodnocením obchodovatelných hypotečních úvěrů manipulovat. Špičkové ratingy tak začaly dostávat i balíčky hypoték, které měli splácet vysoce nesolventní jedinci.
Vláda v pondělí představila maximální ceny energií pro domácnosti. Za plyn zaplatí maximálně tři koruny, za elektřinu šest korun za kilowatthodinu. Ekonom Pavel Peterka v pořadu Nový den podotkl, že bez zastropování cen by domácnosti zaplatily až trojnásobek oproti poslednímu roku. Zároveň však varoval před úskalími tohoto rozhodnutí.
Což byla katastrofa i kvůli tomu, že „áčkový“ rating funguje jako signál pro tradiční investiční subjekty. Do špatně nasmlouvaných hypoték tak mohly investovat například i penzijní fondy, které by za normálních okolností nikdy do tak rizikového instrumentu peníze nevložily.
Kolotoč lží tak způsobil, že se ekonomické manipulace propsaly do všech sektorů trhu. Kolaps investiční banky Lehman Brothers byl už pouze výbuchem dynamitu, který doutnal dlouhé roky. A jelikož do amerických hypoték investoval celý svět, dostihla planetu globální krize.
Když se ukázalo, že obří krizi nezvládá ukočírovat privátní sektor, musela zasáhnout americká vláda a centrální banka. Ekonomické selhání se tak začalo látat překotným tištěním peněz. To posléze způsobilo inflaci a recesi.
Nebezpečného trendu, kdy banky úmyslně ředí peněžní nabídku, se naneštěstí pověřené instituce nezbavily dodnes. S příchodem pandemie v roce 2020 natiskly státy znovu enormní množství peněz, aby pomocí nich vyvážily šok ze zavřených továren a dalších pracovišť. To byly všechny ty slavné finanční stimuly, které měly domácnostem a firmám pomoci v krizi.
Jak nás ale historie naneštěstí učí, takový přístup bank (dříve spíše vladařů) vždy vede ke znehodnocení peněz, inflaci a vzrůstající nedůvěře občanů v instituce. Čehož jsme ostatně svědky i nyní.