PŘEHLEDNĚ: Írán škrtí a vydírá svět. Hormuzský průliv je klíčový i pro ceny v Česku
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Hormuzský průliv: Klíč k „zaškrcení“ světového obchodu.
Cena ropy stoupla o desítky procent.
Zvýší se ceny plynu a leteckého paliva?
Hrozí zdražení pohonných hmot v Česku?
Írán znovu pevně svírá v rukou Hormuzský průliv – úžinu, která je klíčová pro globální export ropy. Po útocích Izraele a USA střílí v průlivu na cizí plavidla, další lodě se mu radši rovnou vyhýbají. Průliv je však důležitý nejen pro přepravu ropy, ale i dalších významných surovin, kterých může být ve světě v nejbližší době nedostatek. Může se to dotknout i Čechů a jejich peněženek.
„Hormuzský průliv je jednou z nejdůležitějších námořních tras na světě, jde o nejdůležitější místo pro transport ropy,“ popisuje ve zkratce jeho význam britská BBC. K podtržení jeho důležitosti dodává, že ten, kdo ovládá průliv, má moc „zaškrtit“ světový obchod s ropou.
ČTĚTE TAKÉ: Politico: EU bez vlivu, ale s trumfem v rukávu. Jak se v Íránu může stát z diváka hráčem?
Úžina, jejíž vody omývají pobřeží Íránu, Ománu a Spojených arabských emirátů, je dlouhá 167 kilometrů a v nejužším bodě nemá na šířku ani 40 kilometrů. Na první pohled jde o rozlehlý „lán“ moře, ale pro hlídkující lodě či letouny je to snadno kontrolovatelné území.
Čtěte také
Měsíčně Hormuzem propluje až 3 000 lodí a často jde o obří ropné tankery. Nevyzvedávají ropu pouze z Íránu, ale ze všech států Perského zálivu. A Írán nyní využívá svoji moc k „zaškrcení“ této klíčové obchodní tepny a nepotřebuje k tomu ani masivní nasazení svých sil.
„Ačkoliv nedošlo na fyzickou blokádu, hrozby Íránců doplněné útoky dronů i raket znamenají, že tankery průlivem nejezdí,“ uvedl pro americkou stanici CBS vedoucí analytik Global Risk Management Arne Lohmann Rasmussen.
Írán podle agentury Reuters už vzkázal světu, že cizí plavidla pro něj budou legitimní cíle. Ostatně tři lodě už během víkendu schytaly v blízkosti průlivu zásah.
Ropa, LNG i letecké palivo
Ještě v lednu činila cena barelu ropy Brent lehce nad 60 dolarů (přes 1 250 korun). Těsně před rozhořením konfliktu byla cena 72,53 dolarů za barel (asi 1 500 korun) a nyní, tedy v úterý 3. března, se cena za barel ropy vyšplhala až na 84,76 dolarů (1 777 korun) a podle portálu Trading Economics se i v průběhu dne kolem této částky dál pohybovala.
Ropou to však nekončí. Faktické uzavření úžiny může vést k dramatickému růstu cen plynu, informovala stanice al-Džazíra.
Průliv je totiž klíčový i pro přepravu zkapalněného plynu (LNG) a také leteckého paliva. „Zhruba 30 procent leteckého paliva pro Evropu se přepravuje přes (Hormuzský) průliv. K tomu se úžinou převáží až pětina světových zásob LNG,“ uvádí stanice.
Ekonom očekává růst cen už v týdnu
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že se krize může projevit i v peněženkách českých občanů. „První zdražování očekávám již v tomto týdnu. Myslím si, že čerpadláři mohou zneužívat situaci. Přestože budou prodávat ropné produkty, které vznikly před tím, než k situaci došlo, začnou šponovat ceny a vysvětlovat to právě situací v Íránu,“ komentoval Kovanda.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí před jednáním Bezpečnostní rady státu nechal slyšet, že vláda se pokusí zabránit spekulacím s cenami pohonných hmot. „Mluvil jsem s šéfem Čepra, které má na burze nakoupené pohonné hmoty na měsíc dopředu,“ uvedl předseda vlády.
Čína je na íránské ropě závislá
BBC dodává, že kvůli íránskému svírání Hormuzského průlivu bude trpět i bohatá Saúdská Arábie, která je na exportu své ropy závislá, i když má možnost přepravy i jinými směry než přes zmíněnou úžinu.
Blokáda může postihnout také Asii. Čína nakupuje z Íránu okolo 90 procent svého celkového ropného importu. Pokud bude krize trvat, bude se muset Peking dost možná poohlédnout po jiných zdrojích a více za ně platit.
A vzhledem k tomu, že Čína ropu využívá k výrobě celé plejády dalších produktů, které posléze rozprodává do celého světa, může se klidně stát, že vzroste i cena těchto výrobků.
PODÍVEJTE SE: Srovnáno se zemí, tady vidíte jen krátery: CNN ukázala, jak proběhl fatální úder na Chameneího
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS.
