USA požádaly Ukrajinu, aby přestala s útoky na ruské rafinerie, uvedl britský web Financial Times s odvoláním na nejmenované zdroje. Washington se podle nich obává, že nálety dronů na ruskou ropnou infrastrukturu by mohly vést ke zvýšení světových cen ropy a také vyprovokovat Moskvu k odvetným akcím. Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak informaci o americké žádosti ve vysílání ruské stanice Dožď popřel a zároveň sdělil, že nikdo Ukrajině bránící se už dva roky ruské vojenské agresi nemůže diktovat podmínky.
Americká prezidentská administrativa se podle informací britského listu opakovaně s žádostí o zastavení útoků obracela na ukrajinskou tajnou službu SBU i ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR.
Rusové v pátek provedli rozsáhlý raketový útok na Ukrajinu, více v reportáži
Rusko i přes západní sankce zůstává jedním z hlavních vývozců energií. Ceny ropy na světových trzích přitom letos vzrostly a vyšplhaly se na 85 dolarů za barel. V důsledku toho se zvyšují ceny pohonných hmot, a to v situaci, kdy se americký prezident Joe Biden uchází o další funkční období, podotkl FT.
ČTĚTE TAKÉ: Stačí jediná chyba Rusů a přijde tvrdý trest. CNN ukázala, jak funguje tajná zbraň Ukrajinců
„Nic nedokáže vyděsit úřadujícího amerického prezidenta tolik jako nárůst cen pohonných hmot během volebního roku,“ sdělil listu bývalý poradce Bílého domu pro energetiku Bob McNally. Ceny benzinu v USA letos podle FT vzrostly už o téměř 15 procent.
Bílý dům se podle informací deníku taktéž obává, že pokud bude Ukrajina pokračovat s útoky na ruské ropné rafinerie nebo ropná skladiště, mohlo by Rusko v odvetě zaútočit na infrastrukturu, na níž závisí Západ. To se týká například ropovodu Kaspického konsorcia (CPC), který dopravuje přes Rusko ropu z Kazachstánu na světové trhy.
Představitel ukrajinské kanceláře Podoljak nicméně popřel, že by se USA obrátily na Ukrajinu se žádostí o přerušení útoků na rafinerie, a současně prohlásil, že Ukrajina má právo připravovat Rusko o zdroje, které mu umožňují vést válku.
„Ukrajina má v souladu s mezinárodním právem absolutní právo odstavovat ruskou armádu od zdrojů, tedy ničit prostředky vedení války. Palivo je hlavním prostředkem umožňujícím provádění všech operací na ukrajinském území. Z toho důvodu bude Ukrajina samozřejmě všechnu tuto infrastrukturu ničit,“ uvedl Podoljak s tím, že „po dvou letech plnohodnotné války Ukrajině nebude nikdo diktovat podmínky vedení této války“.
Ozval se i Kreml
Ukrajina podle britského listu své vzdušné útoky na Rusko v poslední době vystupňovala s tím, jak navyšuje své kapacity bezpilotních prostředků. Od roku 2022, kdy začala ruská plnohodnotná invaze na Ukrajinu, Ukrajina podle FT podnikla nejméně 12 velkých úderů na ruské rafinerie.
Ukrajina kromě toho útočí i na ropné terminály a skladiště ropy. Útoky se soustředí na západní část Ruska, někdy ale zasahují i cíle stovky kilometrů od ukrajinských hranic. Ukrajinští představitelé tvrdí, že Ukrajina vyvinula drony, které dokážou urazit vzdálenost přes tisíc kilometrů.
Ukrajinská vicepremiérka Stefanišynová v souvislosti se článkem britského listu sdělila, že Ukrajina na americké výzvy reagovala „dosažením svých cílů“ a „velmi úspěšnými operacemi“. „Jsou také prohlášení jiných oficiálních představitelů, že (rafinerie) jsou z armádního hlediska absolutně legitimní cíle. Výzvy našich amerických partnerů chápeme. Zároveň ale bojujeme za pomoci těch možností, prostředků a praktik, které máme k dispozici,“ uvedla podle ukrajinské stanice Hromadske.
Na zprávu FT už zareagoval také Kreml. Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov sdělil, že USA by měly Ukrajinu spíše vyzvat, aby přestala s útoky na ruské civilní cíle. Ruské úřady viní ukrajinské síly z ostřelování ruského příhraničí. V poslední době čelí intenzivním útokům především Belgorodská oblast u hranic s Ukrajinou.
