Tahanice o osmiletá gymnázia: Plaga se dostal do křížku s kraji. Dojde k jejich redukci?
Budoucnost víceletých gymnázií v Česku je nejasná. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v reakci na diskuzi odborníků uvedl, že plošné rušení není v plánu, snížení jejich počtu ale nevyloučil. Kvůli regionálním specifikům však nehodlá dělat zásadní kroky. Mezi Plagou a představiteli kraje ale existuje názorový nesoulad – zatímco krajští politici chtějí po resortu jasné stanovisko v této věci, ministr tvrdí, že případný plán omezování je na krajích jakožto zřizovatelích. Po stanovisku volá například středočeský radní Milan Vácha (STAN).
„Především je potřeba si odpovědět na otázku, co je cílem víceletých gymnázií. Jsou pro talentované nebo pro určitou sociální skupinu? Nabízejí skutečně lepší vzdělávání než na druhých stupních ZŠ?“ nadhodil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal v odborné diskuzi o jejich smyslu, kterou inicioval Středočeský kraj. Narážel tak na status výběrového vzdělávacího zařízení, na nějž se dostává určitý počet dětí z pátých tříd.
K TÉMATU: Zakázat dětem sociální sítě a mobily? To nefunguje, říká Zajíčková a nastiňuje jinou cestu
Podle odborníka na ekonomii školství a výkonného ředitele think tanku IDEA při Akademii věd ČR Daniela Münicha je problémem, že český vzdělávací systém nedokáže identifikovat a zachytit nadaného studenta. „Debata o víceletých gymnáziích je výrazně heterogenní. V některých okresech je odchod z pátých tříd na osmileté programy pod dvěma procenty, jenže ve čtyřech pětinách okresů tato hodnota přesahuje pět procent,“ popsal situaci analytik vzdělávací politiky PAQ Research Karel Gargulák.
Čtěte také
Středočeský radní pro vzdělávání a školství Milan Vácha (STAN) volá po tom, aby se struktura osmiletých gymnázií postupně změnila tak, aby se posílil systém středoškolských čtyřletých oborů. „Rodiče studentů na osmiletých gymnáziích mají zpravidla nejen vyšší socioekonomický status, ale mají také vyšší politický vliv. Když chcete provést nějakou změnu v této oblasti, ihned vám volají politici ze všech stran, abyste to nedělal,“ vnímá hlavní zábranu proměny.
S transformací ovšem nesouhlasí Renata Schejbalová, předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR. Podle ní osmileté programy stále představují vhodnou příležitost pro nadané žáky a tento účel plní.
Plošné škrty osmiletých gymnázií neplánujeme, tvrdí Plaga
Ministr Plaga je ovšem toho názoru, že sítí víceletých gymnázií by se otřásat nemělo. Odkázal se na dokument Strategie 2030+, která vyšla z resortu ještě v době, kdy stál v jeho čele v období 2017 až 2021. „Je tam napsáno, že omezení či případné rušení osmiletých gymnázií je možné až ve chvíli, kdy se zvýší kvalita druhého stupně základních škol,“ uvedl pro iRozhlas.
Čtěte také
Později ministr novinářům sdělil, že i když chce stát s ohledem na názory odborníků počty osmiletých oborů spíše snižovat, cílené škrty neplánuje. Podle strategické koncepce by měla tato gymnázia pokrývat od pěti do deseti procent žákovské populace, jenže někdy počty tuto hranici přesahují. Plaga proto míní, že pokud dané gymnázium již není rodiči a studenty pojímáno jako výběrová škola, bylo by na místě se lokálně bavit o redukci.
Zasáhnout by měly podle něj kraje jako zřizovatelé. Svá tvrzení Plaga opřel o různorodá regionální specifika, kvůli nimž není možné vydat jednotný pokyn z ministerstva. Vácha ovšem na diskuzi řekl, že v takových krocích brání nátlaky na úrovni lokální politiky. Od resortu proto očekává pomoc v podobě jasného stanoviska, jak se mají zřizovatelé k víceletým gymnáziím i do budoucna postavit.
„Krajští politici se jen chtějí vymluvit na ministerstvo školství, aby mohli svým voličům říct, že to rozhodl někdo v Praze. Nemyslím si, že je v pořádku sejmout z nich politickou odpovědnost,“ sdělil ministr pro Hospodářské noviny. V otázce šestiletých gymnázií má jasno – měla by se převést pod čtyřleté středoškolské programy.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Porvou se obce o žáky? Ve městech bude přetlak, jinde mají děti scházet, varuje audit
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě.
