Muži pašovali prasečí sperma v lahvičkách od šampónu. Místo „superprasnice“ je čeká vězení

Torben Soerensen a Hennig Laue měli propašovat semeno dánských prasat do svého vepřína v západoaustralském městě Pinjarra mezi lety 2009 až 2017 ve dvaadvaceti případech. Sperma farmáři pašovali v lahvích od šamponů nebo krémů na ruce uschovaných ve svých zavazadlech.

Neférová výhoda skze novou genetiku

Australská ministryně zemědělství Bridget McKenziová označila takovouto snahu o vyšlechtění vepřů za „neférovou výhodu“ prostřednictvím „nové genetiky“. Oba obvinění se k několikanásobnému porušení karanténních a ekologických zákonů přiznali a byli tento týden odsouzeni u soudu v Perthu ke dvěma a třem letům vězení. Jejich společnost GD Pork dostala pokutu 500 tisíc dolarů (asi 11,5 milionu korun). Firma je však už nyní v likvidaci a její aktiva a zásoby již jsou pověřenými správci rozprodávány.

Dánské prasnice mají nezanedbatelně vyšší porodnost než jejich australské příbuzné, když v průměru ročně porodí 32 potomků, zatímco australské 26, což v úhrnu celého chovu může představovat výrazný rozdíl. Pašerákům se podle dostupných informací podařilo pomocí upraveného spermatu oplodnit 199 prasnic. Od února 2017, kdy se začaly úřady o jejich farmu zabývat, ale výnosný byznys pozvolna upadal.

Zákaz dopravy vepřového genetického materiálu

Ministerstvo zemědělství díky tipu odhalilo e-mailovou korespondenci řešící přepravu biologického materiálu. Pašeráci se totiž dostali do podezření paradoxně kvůli úspěchu svého chovatelského byznysu, když přestali využívat svého externího chovného dodavatele.

Doprava genetického materiálu, v tomto případě prasečího, do země je v Austrálii nezákonná kvůli prevenci před přenosem nemocí, jako jsou prasečí chřipka nebo mor, které by mohly zlikvidovat australský vepřový průmysl v hodnotě přes pět miliard dolarů (asi 115 miliard korun). Podle expertíz však naštěstí žádný z 2450 kříženců, kteří se narodili během doby trvání programu, nebyl nakažen.