Proč přestávají děti číst knihy? V dospívání děláme klíčovou chybu, míní expertka
Když se na děti nahrnou po prázdninách školní povinnosti, může často dojít k tomu, že i ty, které normálně čtou rády o chvíle strávené nad knihou jednoduše ztratí zájem. V takové situaci by měl rodič zájem potomků o knihy podpořit, ovšem bez nátlaku, popisuje pro CNN Prima NEWS odbornice na dětské čtení Julie Dominika Zemanová. Zásadní chybou podle ní je, že u dospívajících dětí se celospolečensky vypouští podpora čtenářství. Ty prý však samy přiznávají, že by tipy a více času s knihou v ruce uvítaly.
Podle odbornice jsou případy, kdy opadne zájem o čtení s návratem do školních lavic, časté. „Změna režimu, brzké vstávání nebo také dojíždění a kroužky – to všechno a mnohé další může být důvodem, proč dítě nechce samo číst. A proto je skvělé, když je tam rodič, který ho v kontaktu s knihami a se zážitky s nimi spojenými podrží a předčítá mu,“ radí Zemanová.
ČTĚTE TAKÉ: Pozor na modrající hřib. Poznáte ho? Hrozí zvýšené riziko rakoviny
Pomoci může například i volba vhodné audioknihy. Ideální denní doba, kdy by děti měly mít mezi povinnostmi čas na čtení, prý neexistuje. Najít si chvíli na knihu se dá totiž kdykoliv. Zemanová v této souvislosti připomíná myšlenku spisovatelky Michelle Losekoot – je třeba mít život uspořádaný kolem čtení, nikoliv naopak.
„Lze to brát s nadsázkou, ale já v tom čtu – a v praxi se to osvědčuje –, že pokud chcete, aby rády četly nejen děti, ale třeba abyste si i vy našli cestu ke čtení, potřebujete si vytvářet příležitosti, kdy se to může dít. A to může být o víkendu na chalupě, v čekárně u doktora, při čekání mezi kroužky, samozřejmě i večer před spaním a tak dále,“ vyjmenovává představitelka organizace Mravenčí chůva, která si klade za cíl otevírat „malým i velkým čtenářům bránu ke čtení“.
Čtěte také
Při všech takových příležitostech stačí mít po ruce knížku. Děti si také všímají toho, že mají doma knihy všude možně na očích. „A to od ložnice až po toaletu. Dovolte dětem číst tak, jak jim je pohodlné – vleže, schoulené v křesle, na zemi,“ doporučuje také odbornice.
Čtenářský zájem prochází po desátém roce věku zatěžkávací zkouškou
Současně doporučuje – ač to může, jak sama uznává, znít banálně – být pro dítě čtenářským vzorem. V souvislosti s jeho vztahem ke čtení jde o jeden z nejsilnějších faktorů vůbec. „Když děti vidí, že rodič sám sáhne po knize, že ho čtení baví a že o knihách doma mluvíme, třeba u večeře, cestou autem i jen tak, dostávají tichý, ale důležitý signál, že čtení je normální a hodnotná součást života. Nejde mentorovat děti o tom, jak je čtení důležité. To spíš odrazuje,“ upozorňuje Zemanová.
Rodiče mohou s dětmi sami sdílet své zážitky z četby a na oplátku se poptat na to samé u svých potomků. Tuto aktivitu totiž obecně rámcuje představa introvertního prožitku – děti ale podle expertky táhne ke čtenářství i možnost jej zaznamenat u jiných, sdílet ho a mluvit o něm – tedy když je „živé“.
Čtěte také
Kdy podle odbornice na podporu čtení u dětí přichází největší zlom jejich zájmu o tuto činnost? Děti čtou nejvíce v devíti letech, pak počet přečtených knih začíná klesat. Domácí i zahraniční průzkumy z poslední doby upozorňují na fakt, že čtenářství v předškolním a mladším školním věku funguje docela dobře. „K poklesu dochází nejvíce mezi 10. a 15. rokem a platí, že radost ze čtení i frekvence volnočasového čtení postupně klesají s přibývajícím věkem,“ popisuje.
Důvodů upadajícího zájmu je podle ní hned několik. Například se všeobecně předpokládá, že žáci na druhém stupni ZŠ už takovou podporu v této oblasti nepotřebují, takže se od takového důrazu upouští. Dospívajícím také nezbývá tolik volného času. Zemanová upozorňuje i na tlak vrstevníků ve skupinách, kde čtení nemusí být tak populární.
Jenže sami dospívající prý přiznávají, že mají o čtení stále zájem, ovšem v čím dál větší nabídce knih tápou a uvítali by i tipy. „V tomto věku se předpokládá, že už podporu nepotřebují, a tak jim ji okolí přestává nabízet. Přitom je to právě naopak,“ zdůrazňuje zakladatelka Mravenčí chůvy.
Návrat k méně náročným knihám nemusí být krokem zpět, připomíná odbornice
Jeden případ za všechny. Zemanová nedávno řešila v programu Knižní klub v rámci organizace situaci, kdy dítě se silným čtenářským zájmem zcela ztratilo chuť se této aktivitě věnovat. Celý rok se totiž intenzivně připravovalo na zkoušky na víceleté gymnázium, což ho zcela vyčerpalo.
Čtěte také
„S jeho maminkou se tedy vrátili k méně náročným knihám a hlavně k předčítání. Někdy není snadné o tom takto přemýšlet, protože to logicky vnímáte jako krok zpátky. Ale také to může být jediná cesta, která dítě u čtení a knih podrží,“ poznamenává. Výběr či doporučení knih by tak podle ní měly odpovídat zkušenostem a schopnostem malého čtenáře.
„Jsme si vědomi, že vyvolat a dlouhodobě udržet u dětí zájem o čtení a radost z něj není jednoduchý úkol,“ uzavírá Zemanová a připomíná, že v Mravenčí chůvě nyní chystají roční program pro pedagogy, který jim může pomoci v případě podpory čtení pro žáky.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Nejbezpečnější křižovatky jsou „turbo“ kruhové objezdy, říká expert. Popsal jejich slabinu
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, konkrétně oblasti školství a životního prostředí. Zaměřuje se také na svůj rodný Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu, rád si i napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Po práci v redakci si zajde do malých kin na známé i opomíjené filmy, doplňuje mezery v četbě literatury nebo objevuje žánr ambientní hudby. Svůj volný čas však nejradši tráví za městem v přírodě. Marek vystudoval češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze, součástí týmu on-line redakce CNN Prima NEWS je od dubna 2023. (Marek.Pausz@iprima.cz)
