Prokletí rodiny Libuše Šafránkové. Nikdo se nedožil vysokého věku

Tatínek zesnulé herečky Miroslav Šafránek byl šoumen jaksepatří. Miloval zábavu, muziku a dobrou společnost. Rád býval středem pozornosti a bavil ostatní. Ve Šlapanicích u Brna, kde žil, platil za vynikajícího muzikanta, který ovládal hru na několik hudebních nástrojů. Měl kapelu, s níž objížděl všechny tancovačky, a dokonce na trumpetu a harmoniku vyučoval děti. Jeho rukama prošly generace hudebníků.

Libuše ho zbožňovala a měla k němu velmi blízko. Právě on ji v její kariéře velmi podporoval a dodával jí odvahu. Když v pouhých šestapadesáti letech zemřel na otravu krve, byl to pro ni šok. Z jeho nečekané smrti se nikdy pořádně nevzpamatovala. „Tohle nepřebolí nikdy,“ říkávala herečka.

Na rozdíl od jiných, kteří jí lásku s o třináct let starším kolegou Josefem Abrhámem ze začátku rozmlouvali, tatínek jim dal požehnání. S hercem se totiž setkal ještě dříve než ona. Sice krátce, ale i tak mu tato vzpomínka utkvěla v paměti na ještě hodně dlouhou dobu. Poznali se ve vlaku, když Josef coby začínající herec prožíval velmi smutné životní období. Právě mu zemřela milovaná sestra na rakovinu a Libušina otce dojal jeho utrápený výraz ve tváři. „Když jsem několik let poté Pepu přivedla domů seznámit ho s rodiči, táta řekl: To je on,“ vzpomínala s úsměvem Šafránková.

Smutné odcházení prožívala i s maminkou Libuší, která zemřela v šestasedmdesáti letech. Do smrti se potýkala s následky těžké dopravní nehody. Herečka si ji z Moravy dokonce odvezla domů do Prahy, kde se o ni jako vzorná dcera do poslední chvíle s úctou a láskou starala.