reklama

Prosil jsem, aby mě odpojili, vzpomíná na nejtěžší chvíle taxikář nakažený koronavirem

O třiapadesátiletém taxikáři z Prahy, kterého jako prvního pacienta v Česku léčili americkým experimentálním lékem Remdesivir, slyšeli snad už všichni. Málokdo ale tuší, co všechno si ode dne, kdy se mu přitížilo, musel prožít. Přinášíme vám rozhovor, ve kterém pan Robert vypráví o nejtěžších chvílích svého života, ale taky o naději a plánech návratu domů.

reklama

Boj s koronavirem začal pro třiapadesátiletého taxikáře Roberta začátkem března. „Celkově jsem byl takový zesláblý, hůř se mi dýchalo, začaly mě bolet kolena a třísla a začalo se mi zhoršovat dýchání, tak jsem říkal ženě, že na mě asi něco leze,“ popsal Robert s tím, že ho sanitka převezla do krčské nemocnice.

Desátého března se po převozu do Thomayerovy nemocnice od lékařky dozvěděl, že má zánět průdušek s náběhem na zápal plic. „A já jsem jí říkal – a nemůžu mít ten koronavirus? A ona – no, máte ten koronavirus, jasně. A dělala si z toho legraci – i kdybyste ho měl, tak co jako? Vždyť je to jako normální chřipka. Tohle, to vás zlomí, tenhleten virus vás zničí, totálně,“ vyprávěl Robert.

K tématu

Lékaři to nevzdali

Těžké chvíle má pan Robert pořád v živé paměti a otevřeně mluví o tom, že boj s nemocí chtěl vzdát. „Nemohl jsem dýchat, neuzvedl jsem ani konev, abych si nalil vodu, a měl jsem hroznou žízeň. Špatně se mi dýchalo, začali na mně zkoušet všechny ty masky a náhubky a já nevím, jak se to jmenuje, tak jsem je prosil, aby mě odpojili, že to nezvládnu. Prosil jsem, aby mě dali do umělého spánku, a někdo říkal, že už bych se nemusel probudit, a já jsem říkal, že to už je jedno,“ popsal.

Lékaři to s ním ale nevzdali. Následoval převoz do Všeobecné fakultní nemocnice. Pan Robert byl pod vlivem silných léků, dodnes si ale pamatuje na zásadní chvíli, kdy k němu mluvil lékař ze Všeobecné fakultní nemocnice Martin Balík, který vede oddělení anestezie a resuscitace.

K tématu

„Když jsem ležel na té JIPce, tak přišel. Řekl jsem mu, že jeho hlas znám, a on se mi představil, že je docent Balík, a že o mně jednal s Krčí, že pojedu speciální sanitkou, a pak už jsem byl napojený na přístroje, takže to musela být hrozná rychlost. On mi zachránil život, na ten jeho hlas nikdy nezapomenu,“ uvedl.

Probuzení po umělém spánku

Dva týdny Robert strávil v umělém spánku. Probuzení do reality a uvědomění, v jakém byl stavu, prý bylo velmi těžké. „Uvědomil jsem si, že jsem na ventilátoru a že mám cévku, že vylučuju prostě do nějakého pytlíku. Nemůžete spát, protože vás to bolí, nemůžete se pohnout, je to nepříjemné. Vedle vás umírá člověk, přijdou tam za ním děti a brečí, a prosí ho, aby bojoval. To mě psychicky úplně zničilo,“ doplnil.

Jeho stav se ale postupně lepšil a získával sílu a s ní i naději, že se vyléčí. „Nejlepší potom bylo, když mi vytáhli z krku hadici. Nemohl jsem do té doby mluvit a pak jsem trošku mluvil jako kačer, ale byl jsem šťastný,“ uzavřel muž, který se vyléčil z koronaviru.

Další hlavní zprávy

reklama
Policejní razie na ministerstvu a ve firmách, jde o dodávky respirátorů a roušek
Babiš jako strýček Skrblík. Piráti se diví milionům z Agrofertu pro premiéra
Při cestách do zahraničí je třeba uložit si číslo první pomoci, radí lékaři
reklama
reklama
V Botswaně záhadně umírají stovky slonů. Vědci netuší, co tragédii způsobilo

Zahraničí

Domácí zpravodajství

Při rozhodování o eutanazii by pacient neměl být ovlivněný rodinou, řekl Bartoň
OKD přeruší od pátku těžbu ve všech dolech na Karvinsku, podíl nakažených je 20 procent
Začátek prázdnin v kinech: dvě nestárnoucí klasiky a karlovarská náhražka
Další články
reklama
reklama