Protesty íránských žen, které vypukly po smrti Mahsá Amíníové, podporují i v Turecku. Zdroj: AP
Pokračující protesty v Íránu kvůli úmrtí ženy v policejní vazbě si podle íránské organizace lidských práv IHR citované agenturou AFP vyžádaly už 31 obětí. Je mezi nimi šestnáctiletý chlapec, který byl zasažen střelbou policistů na demonstranty. Mezi mrtvými jsou podle íránské státní televize také členové bezpečnostních sil. Jako poslední byl ve středu ubodán k smrti člen provládní organizace basídžů.
Protesty se konají od soboty ve více než 20 městech včetně Teheránu. Ženy během nich pálí hidžáby, kterými si mají zakrývat hlavy.
Právě kvůli porušení nařízení o nošení pokrývky hlavy teheránská morální policie minulé úterý zatkla Mahsu Amíníovou, která ale ve vazbě upadla do kómatu a zemřela. Policie tvrdí, že zemřela na infarkt. Podle zpráv kolujících na sociálních sítích ji policisté bili obuškem a zranili, když se udeřila hlavou o policejní auto. V kómatu byla tři dny.
Od začátku demonstrací bylo v Íránu zabito nejméně 31 civilistů, uvedla odpoledne nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) se sídlem v Oslu. „Íránci vyšli do ulic, aby bojovali za svá základní práva a lidskou důstojnost (...) a vláda na tyto pokojné demonstrace odpovídá kulkami,“ uvedla v prohlášení organizace.
Umírají i příznivci vlády
Podle íránských agentur ve středu při střelbě nebo po napadení nožem zahynuli tři provládní dobrovolníci v Tabrízu, Kazvínu a Mahšadu, v Šírázu byl v úterý zastřelen policista.
Amíníové otec řekl, že mu lékaři nedovolili podívat se na dceřino tělo. „Lžou, všechno je lež. Ať jsem prosil jakkoli, nedovolili mi podívat se na tělo,“ řekl. Při pohřbu bylo tělo až na tvář a chodidla zabaleno a otec řekl, že viděl odřeniny na chodidlech. „Netuším, co jí udělali,“ sdělil.
„Ne šátkům, ne turbanům, ano svobodě a rovnosti,“ znělo podle stanice BBC na jedné demonstraci v Teheránu.
Opora režimu, íránské revoluční gardy, ve čtvrtek vyzvaly k soudnímu stíhání lidí, kteří „šíří pověsti a lživé informace“. „Vyjadřujeme soustrast rodině a příbuzným zemřelé Mahsy Amíníové. Požádali jsme soudy, aby identifikovaly ty, kdo šíří lživé informace a pověsti na sociálních sítích a v ulicích a kteří ohrožují psychologickou bezpečnost společnosti. Požádali jsme je, aby s nimi jednaly s rozhodností,“ uvedly gardy v prohlášení.
Íránští představitelé popírají podíl policie na smrti demonstrujících. Amnesty International však hovoří o „brutálním potlačení“ protestů, přičemž se používají „broky, slzný plyn, vodní děla a pendreky“. Na pátek jsou svolány manifestace provládních kruhů a oficiální list Kejhán napsal, že „íránský lid si přeje toto: Nešetřete zločince“.
Současné protesty jsou největší od roku 2019
Podle agentury AFP od začátku demonstrací zpomalila rychlost internetu a úřady zablokovaly přístup k službám Instagram a WhatsApp. Nevládní organizace NetBlocks, která se zabývá sledováním provozu na internetu, ve čtvrtek na Twitteru uvedla, že v Íránu došlo k novému narušení mobilního připojení.
Dění v Íránu začíná opět poutat pozornost světových politiků. Americký prezident Joe Biden řekl, že USA stojí za „statečnými Íránkami, které protestují, aby si zajistily základní práva“. Íránský prezident Ebráhím Raísí ale na půdě OSN výzvy Západu týkající se respektování práv žen odmítl. Považuje je za příklad dvojího metru a poukázal na objev neoznačených hrobů dětí původních obyvatel v Kanadě a na to, jak se zachází s Palestinci.
Současné protesty jsou největší od roku 2019, kdy Íránci vyšli do ulic po prudkém zvýšení cen pohonných hmot. Podle opozice tehdy přišlo o život přes 600 lidí.
Jak píše agentura Reuters, policie se snaží i tentokrát protesty potlačit silou. Mnohé z nich se konají na severu obývaném íránskými Kurdy, k nimž Amíníová patřila. „Zemřeme, zemřeme, ale vrátíme Írán zpět,“ volali podle zveřejněného videa lidé u policejní stanice, kterou demonstranti zapálili. Věrohodnost videa nelze nezávisle ověřit.
Demonstranti kritizují duchovního vůdce Chameneího
Reuters píše, že se hněv demonstrantů obrací i proti duchovnímu vůdci Alímu Chameneímu. „Modžtabo, měl bys zemřít, a ne se stát nejvyšším vůdcem,“ volali lidé v Teheránu na adresu Chameneího syna, který by mohl být podle některých nástupcem třiaosmdesátiletého Chameneího.
Socioložka Azadeh Kianová, která přednáší na univerzitě v Paříži, upozornila, že ženy byly v popředí protestů v Íránu už v minulosti. „Tentokrát se neprotestuje jenom proti situaci v Íránu obecně, ale manifestuje se rovněž za práva žen, a to je významná změna,“ řekla.
Amíníová žila na severu Íránu a do hlavního města přijela navštívit rodinu. „Mohla jsem to být já, sestra nebo sestřenice. Ta dívka nepatřila mezi žádné aktivisty, prostě normální žena jako já, to dělá ten rozdíl a všechny to šokuje,“ řekla AFP 48letá Íránka Sara, která vyučuje ve Francii.
