Projev ruského prezidenta Vladimira Putina
Ukrajina na východě země, tedy na území ovládaném donbaskými separatisty, provádí genocidu a chce zde učinit bleskovou válku. Taková obvinění ve svém pondělním televizním projevu vznesl ruský prezident Vladimir Putin. Za případnou válku podle něj ponese odpovědnost právě Kyjev. Putin po svém projevu podepsal výnos o uznání nezávislosti separatistických republik Doněck a Luhansk.
Putin se ve svém projevu tvrdě opřel do ukrajinské vlády a zároveň se jasně postavil na stranu separatistů. „Každý den dochází k ostřelování, zabíjení civilistů nepřestává. Nemá to konce. Ale takzvaný civilizovaný svět dává přednost nevšímat si toho, nevšímat si všech těch hrůz, páchaných na čtyřech milionech lidí. Jen proto, že nepodpořili agresivní nacionalismus a neonacismus. Jak dlouho může tragédie pokračovat? Jak dlouho to lze strpět?“ uvedl ruský prezident a počínání Ukrajiny na východě země označil za „genocidu“.
Současnou Ukrajinu prezident označil za americkou kolonii, území ovládané NATO a za „předmostí“, odkud by Západ mohl vést překvapivý úder proti Rusku. Obvinil také Kyjev, že stále odmítá plnit mírové dohody z Minska a že naopak chystá novou vojenskou operaci v Donbasu.
Ukrajinská revoluce v roce 2014 s přízviskem Majdan, která vedla ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče, nepřiblížila podle Putina Ukrajinu k demokracii. „Byl to státní převrat a nacionalisté zavedli Ukrajinu do propasti občanské války,“ prohlásil ve vysílání Putin s tím, že Ukrajina je od té doby silně rozdělená. Tezi o radikálech u moci a teroru a pogromech v ukrajinských městech dokládal případem upálení desítek proruských aktivistů v Domě odborů v Oděse na jihu Ukrajiny v květnu 2014.
Ruská hlava státu mimo jiné uvedla, že Ukrajina sama o sobě nemá žádnou vlastní státnost a vznikla jen díky SSSR a Vladimiru Leninovi. Ten ji podle Putina činili vytvořil „na účet Ruska, odtržením historických ruských území“, a to i s ruským obyvatelstvem. „Na první pohled se to zdá šílenstvím, ale bolševici se chtěli udržet u moci doslova za každou cenu,“ tvrdil Putin s tím, že podobně postupovali i Leninovi následovníci.
Dále dodal, že hojně propíraný poloostrov Krym, který Rusové před lety anektovali, Ukrajině náležel jen kvůli tomu, že jí ho v 50. letech dal tehdejší vůdce SSSR Nikita Chruščev. Stejně tak Putin zdůraznil, že i jihovýchod dnešní Ukrajiny, kde se nacházejí území ovládaná povstalci, „býval historicky součástí Ruska“.
Ukrajina si může zajistit jaderný arzenál, říká Putin
Putin se ve svém projevu také opřel do ukrajinského hospodářství. „Téměř šest milionů Ukrajinců, tedy 15 procent celkové populace, bylo nuceno hledat práci v zahraničí,“ pokračoval ruský prezident s tím, že Rusko i se samostatnou Ukrajinou po rozpadu Sovětského svazu vždy spolupracovalo čestně, s přihlédnutím k ukrajinským zájmům. Sousedům podle něj poskytlo pomoc v řádu stovek miliard dolarů.
Ale Ukrajinci podle ruského prezidenta chtěli všechna práva a privilegia, ale nic na oplátku neposkytli a naopak se dopouštěli „krádeže plynu“. Nakonec v Kyjevě „krajní nacionalismus brzy dosáhl podoby neonacismu“. Civilizační výběr Ukrajiny ve prospěch Západu má podle Putina jediný cíl – uchovat v západních bankách miliardy, které oligarchové ukradli prostým Ukrajincům.
Ruský prezident vyjádřil také obavy z toho, že se Ukrajina podle něj snaží zajistit vlastní jaderný arzenál. Doplnil, že k tomu má Ukrajina blízko vzhledem k jadernému dědictví od SSSR.
Řekl, že Rusko udělalo vše pro zachování územní celistvosti Ukrajiny. Ale v Kyjevě se podle něj jen mění prezidenti a poslanci, ale „nemění se podstata agresivního režimu“, a tak je nezbytné „neprodleně uznat nezávislost lidových republik“, Na závěr svého projevu pak podepsal výnos, kterým nezávislost separatistických republik na Donbasu uznal.
