V noci ze soboty na neděli si díky přechodu na zimní čas hodinu přispíme. Přetáčení hodinek dvakrát do roka by ale brzy mělo být minulostí. Evropská unie totiž plánuje ponechat jen jeden čas. Který z nich to bude, to se zatím neví. Experti z různých oborů ale preferují spíš přirozený zimní čas. Jak se se změnami vyrovnat?
O následujícím víkendu se bude opět měnit čas – v neděli ve tři ráno se ručičky posunou zpátky o hodinu a znovu budou ukazovat dvě. Místo letního začneme po půl roce fungovat podle standardního středoevropského času, tzv. zimního. Můžeme spát o hodinu déle, respektive užít si delší den. To je v zásadě pozitivní. Nicméně následující večery i rána ale mohou být (zejména u citlivějších jedinců) už horší, jde-li především o zažitý harmonogram při usínání a vstávání.
Organismus se přizpůsobí, pár dnů to ale může trvat
To podle odborníků pociťují především rodiče s malými dětmi nebo senioři. Ne každý vydrží být vzhůru hned o hodinu déle a u standardní večerní pohádky či zábavného pořadu v obvyklém programovém čase bude už „usínat“. I ráno a během pondělí (a ještě několik dalších dnů) pak možná bude fungovat v trochu jiném režimu nebo pro něj bude vyčerpávající se novému času přizpůsobit. „Nejsem schopná po změně času tři dny normálně fungovat, jsem zmatená a mám problém se orientovat i co je za den a kolik je vlastně hodin,“ uvedla jedna divačka na našem Facebooku. I podle expertů skutečně může trvat tři až pět dnů, než se organizmus přirozeně nové situaci přizpůsobí.
Nižší produktivita, vyšší riziko úrazu
A v těchto „synchronizačních“ dnech se pak podle nejrůznějších studií i statistik také u někoho trochu snižuje pozornost, a tím pádem se naopak zvyšuje například nebezpečí úrazu (zhruba o pět procent) či dopravní nehody. Z ekonomického hlediska může v rámci mírně rozhozeného biorytmu klesat i produktivita práce.
Jak se připravit?
Pokud si chcete situaci ulehčit a na změnu času se připravit, je podle profesorky Heleny Illnerové vhodné začít s předstihem. „Měl by se člověk chystat postupně. To znamená, že to nenechám až na tu noc ze soboty na neděli,“ řekla už dříve biochemička Illnerová v pořadu Názory bez cenzury, který můžete vidět v úvodním videu. Jak konkrétně tedy postupovat? „Zkusila bych třeba tři dny předtím posunout odchod do postele o 10 až 15 minut (na podzim později, na jaře dříve – pozn.), další den zase o 10 až 15 minut, a další den taky tak,“ navrhuje profesorka s tím, že určitě by takový jednoduchý postup doporučila zavést zejména rodičům malých dětí. Nicméně uvedená metoda může s plynulejším přechodem pomoci každému, kdo pociťuje při změnách času diskomofort, který ho velmi obtěžuje. Co nejdřív po probuzení je pak podle lékařů vhodné jít ven na denní světlo a trochu se projít nebo si zacvičit.
>> Z pořadů na Primě: Vše o spánku napříč světadíly - Jaký národ spí jen na matraci a jak často v ložnici větrají Američané?