Bez zbytečných dluhů, s rezervou na kontě. Recept na finanční soběstačnost existuje

„Vůbec nechápu, kam nám peníze mizí. S manželem vyděláváme myslím docela slušně, máme dohromady přes 40 tisíc čistého, bydlíme ve vlastním, takže nemáme hypotéku ani jinou půjčku, pár tisíc projíme, projezdíme a provoláme, něco stojí energie. Občas si něco koupíme, ale myslím si, že nic drahého. Ale na konci měsíce nám nikdy nic nezbyde,“ stěžuje si paní Ilona s tím, že ani na vánoční dárky teď nemá tolik, kolik by potřebovala. Je i pro vás obvykle předvánoční čas spojen se stresem z nakupování dárků? Máte strach, že se rozbije pračka a vy si nebudete moci pořídit novou? Nemusí to tak být. Po finanční stránce zvládne být soběstačný ten, kdo má o svých financích přehled a ví za co utrácí, respektive neutrácí.

Děti se učí hlavně od rodičů

Každý z nás by měl znát základní pravidla finančního chování i rizika zadlužování. Hospodařit s penězi a plánovat, co si za naše příjmy můžeme pořídit, bychom se měli učit ideálně už od dětství. Ne nadarmo se říká: „Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.“

Jakkoli se základy finanční gramotnosti vyučují i na školách, vztah dětí k penězům ovlivňuje především rodina. „Právě chování rodičů se pro děti stává normou. I když se o financích záměrně nebavíme, děti stejně náš vztah k penězům a jak s nimi nakládáme vypozorují,“ uvádí vedoucí vzdělávacích projektů České bankovní asociace Helena Brychová. S finančním plánováním dětem pomáhá zejména kapesné anebo brigády, kde si vydělají svou první výplatu a začnou vnímat, že získat peníze je něco stojí.

Proč finance plánovat?

Už při startu kariéry by tedy mladí lidé měli vědět, že je důležité vytvořit si finanční plán, který jim do budoucna pomůže při pořizování vlastního bydlení nebo zakládání rodiny.

Úplným základem finančního plánování je pravidelné sestavování rozpočtu. Pokud každý měsíc řešíte, kam se zase rozkutálely veškeré vaše peníze a co si počít s nezaplacenými účty a složenkami, je ten nejvyšší čas se rozpočtu a finančnímu plánování začít věnovat.

Jak na rozpočet?

Rozpočet představuje rozpis vašich příjmů a výdajů, které během určité doby očekáváte. Důležité je, aby byl, co nejvíce realistický. Snadno tak totiž zjistíte, za co utrácíte moc a kde můžete ušetřit, anebo za jak dlouho si na ten váš sen můžete našetřit.

1. V první řadě si sepište všechny příjmy a výdaje domácnosti

Udělat si přehled v tom, kolik peněz a za co nám do domácí kasičky přichází pravidelně (výplata, sociální dávky, kapesné atp.) a kolik je jen vítaným, ale nepravidelným bonusem (dárky, prémie na konci roku, odměna za výpomoc sousedovi atp.), pro nás nebude asi příliš složité.

Těžší to bude s výdaji, ale i o nich si musíme udělat úplně přesný přehled. Co platíme a platit musíme pravidelně každý měsíc. Co platíme pravidelně, ale třeba jen jednou za rok a za co bychom ještě platit měli. Kolik peněz utrácíme, protože doopravdy musíme, a kolik a za co utrácíme jen proto, že jsme na to zvyklí a o svých výdajích běžně nepřemýšlíme.

2. Ve vašich výdajích nezapomeňte na následující tři pravidelné položky:

Životně nutné výdaje včetně bydlení

Životně nutné výdaje a náklady na bydlení jako je měsíční nájem, případně splátka hypotečního úvěru a další poplatky související s bydlením (př. energie) jsou úplně nejdůležitější. Za životně nutný výdaj se samozřejmě považují i základní potraviny a oblečení, nutná drogerie a hygienické potřeby, léky či školní pomůcky.

Rezerva na nečekané výdaje i výpadek příjmu

Máte zaplacený nájem a nakoupeny základní potraviny? Na řadu tedy přichází oddělit si z vašich příjmů další částku a uložit ji někde stranou na dobu, kdy ji budeme nutně potřebovat. Přesně takhle si musíme začít budovat finanční rezervu, která nám pak poslouží jako polštář v případě krátkodobého výpadku příjmu nebo nečekaných výdajů (např. rozbitá pračka či lednička). Odborníci přitom radí, aby výše rezervy byla alespoň ve výši šestinásobku měsíčních výdajů domácnosti.

Jak jste na to s rezervou vy? Pokud žádnou nemáte, začněte si z každé další výplaty odkládat stranou alespoň 10 % stranou. Ideálně na spořící účet nebo někam, kde peníze na finanční rezervu budou oddělené od běžného účtu, který každý den používáte, a přitom pro vás zůstanou dostatečně po ruce.

Spoření na stáří

Další důležitou a pravidelnou položkou vašeho rozpočtu na straně výdajů by mělo být i spoření či investování na důchod. S penězi, které si odkládáte stranou právě za účelem spoření na stáří, byste vlastně vůbec neměli počítat. Stejně jako v případě peněz určených na finanční rezervu, jde o vybudování dostatečné zásoby na dobu, kdy vám nestačí běžné příjmy.

Odkládat peníze na stáří by si měli lidé ideálně už od první výplaty a nechat je pracovat po skutečně dlouhou dobu. Ale kolik? Podle Heleny Brychové správná výše naší investice či spoření na stáří neexistuje: „Záleží především na tom, jak si své stáří představujete, v kolika letech se spořením nebo investováním začínáte a také na řadě dalších okolností, například zdali budete bydlet ve vlastním nebo v nájmu, zdědíte další nemovitost a podobně.“

3. Vše si spočítejte a se zůstatkem naložte podle vašeho finančního plánu

Nyní si vše spočítejte a zjistěte jaká je vaše finanční situace. Pokud jste po odečtení vašich výdajů (včetně všech tří výše uvedených nutných položek) od vašich příjmů stále v plusu, můžete se radovat. Peníze však neutrácejte bezhlavě, myslete do budoucna – blíží se Vánoce, příští rok budete potřebovat nové auto. I s takovými výdaji byste měli v rámci svého finančního plánu počítat a postupně si na ně odkládat.

Pokud jste se však dostali do čísel záporných, projděte si rozpočet ještě jednou, a zjistěte, kde můžete ušetřit. Je jasné, že každému chodí na účet jiná výplata. Nicméně výši příjmů je důležité přizpůsobit i vše ostatní, případně hledat cesty, jak si zajistit příjmů víc. Řešení je nespočet, i když ne každé z nich nám bude vyhovovat. Nabízí se například změna zaměstnání, přivýdělek, omezení nákladnějších aktivit, (dočasně) menší či sdílené bydlení, pronájem pokoje, prodej nepotřebného vybavení a podobně.

Jak můžete spořit?

Nejčastěji si lidé spoří na spořicích účtech. Jejich výhodou je, že v případě nečekaných výdajů máte peníze téměř okamžitě po ruce. Tento typ spoření je vhodný například na budování finanční rezervy. Existují ale i další finanční produkty, například stavební spoření či termínované vklady, které slibují zhodnocení pokrývající inflaci, a něco navíc. Tady ale musíte počítat s tím, že na peníze nemůžete po dohodnutou dobu sáhnout, takže ty se hodí lépe na dlouhodobější spoření nebo odkládání peněz za určitým účelem. Všechny tyto produkty mají tu výhodu, že jsou ze zákona pojištěny, a tudíž o ně nepřijdete ani v případě, kdy by se finanční instituce dostala do těžkostí.

V případě odkládání peněz na stáří už nejde čistě jen o spoření. Totiž i státem podporované doplňkové penzijní spoření je vlastně investicí. Pokud máte peníze navíc, anebo je chcete odkládat stranou na dlouho dobu a jste ochotni trochu riskovat, můžete své peníze investovat, například v podílových fondech, a ti odvážnější z nás si dovolí i přímé investice do akcií, dluhopisů atp.

Všechny uvedené produkty samozřejmě můžete kombinovat a nevázat se jen na jeden. Pro různé typy spoření, tedy budování finanční rezervy, spoření na stáří i odkládání peněz za konkrétním účelem podle finančního plánu, se hodí jiný, a zároveň je možné různě jich vždy využít více. V rámci diverzifikace rizika to odborníci dokonce doporučují.

Spoření na důchod

Odkládat peníze na stáří by si měli lidé ideálně už od první výplaty. Podle průzkumu přitom existuje jen minimum Čechů, kteří by si na důchod nešetřili. Je to dáno příznivou ekonomickou situací a rostoucími příjmy. Nejčastěji lidé odkládají stranou maximálně 1 000 korun měsíčně. „Správná částka však neexistuje. Záleží, jak si své stáří představujete,“ uvažuje Helena Brychová s tím, že také záleží na tom, jestli budete bydlet ve vlastním nebo v nájmu. Kromě finančního spoření totiž můžete zvolit i hmotné zajištění na stáří, které převažuje u lidí nad 35 let – jde tedy například o nemovitosti.