Denní světlo či pohyb. Jaká je podle lékařů nejlepší prevence duševních chorob?

Od roku 2012 se počet pacientů, kteří užívají antidepresiva, zvýšil trojnásobně. Vyplývá to ze statistiky Svazu zdravotních pojišťoven. Loni lékaři napsali recepty na 242 milionů obvyklých denních dávek antidepresiv. Což odpovídá asi 600 tisícům pacientů, kteří by lék užívali denně. Jak nicméně říká přednosta Psychiatrické kliniky VFN Martin Anders v úvodní reportáži, v porovnání s evropskými zeměmi není toto číslo zatím alarmující. Jedním z důvodů, proč lékaři předepisují antidepresiva častěji, je to, že si lidé umí říct o pomoc.

Na vině může být stres

Ke vzniku duševní choroby může mimo jiné přispět dlouhodobý stres, přepracování či nepříjemná životní situace, jako je nemoc blízkého, ztráta zaměstnání nebo rozvod. Odborníci přitom doporučují několik základních preventivních kroků, které rozvinutí deprese či úzkostných stavů mohou pomoci zabránit, resp. pomohou lépe zvládat stresovou situaci.

Pobyt na denním světle

Řadě lidí chybí denní světlo, možná i proto jsou náchylnější k duševním chorobám. Sluneční záření je pro lidský organizmus nepostradatelné, pomáhá vytvořit mimo jiné i vitamín D a odbourávat stres. Je proto podle lékařů vhodné chodit ven co nejvíc to jde. Důkazem může být i to, že například zimní deprese bývá léčena i světelnou terapií.

Pohyb

I fyzická aktivita může podle odborníků pomoci uvolnit stres a zlepšit náladu. Je ale důležité dělat to, co je člověku příjemné, neměl by se do něčeho nutit. Mezi vhodné pohybové činnosti mohou patřit například dlouhé procházky, jízda na kole, plavání či tanec.

Pravidelné stravování

Strava je v souvislosti s duševním zdravím také velmi důležitá. Není příliš dobré zapomínat na pravidelný přísun živin a vybírat si potraviny spíše čerstvé. Důležitý je i pitný režim. Řada studií potvrdila zejména pozitivní vliv konzumace ovoce a zeleniny. Píše o tom například ZOOMmagazín zde. Z konkrétních druhů je podle výživových poradců vhodné sáhnout zejména po celeru, špenátu, zelí, hlávkovém salátu, česneku, petrželce, banánech, hruškách a broskvích. Tyto druhy ve zvýšené míře obsahují látky, které v organizmu přispívají k dobré náladě.

Lepší odolnost vůči stresu pak může zajistit i zvýšená konzumace ryb, ořechů, obilných klíčků, ovesných vloček, droždí, rajčat či medu. Více se dočtete v článku Přehled potravin, které přispívají k léčbě i prevenci duševních nemocí.

Vyhledání odborníka

Pokud by ale člověk měl pocit, že na problém nestačí sám, je lepší jít za lékařem co nejdřív, aby nemoc zachytil ve stadiu, kdy se dá dobře léčit.

Ivana Kropáčková