Používáte kosmetiku správně? Tyto zásady zajistí, že vám neuškodí

Kosmetika je běžná součást každého dne. Mýdlo, šampon, různé krémy, barvy na vlasy, ústní vody a tak dále. Nabídka v drogeriích či specializovaných obchodech je obrovská, firmy investují do výzkumu spoustu peněz. „Kosmetické přípravky obsahují celou řadu aktivních látek. Jsou vyvíjeny specifické kosmetické přípravky určené k péči o určitý typ pleti, jednotlivé partie těla nebo obličeje. Dominantní je obsah antioxidantů, minerálů, ovocných (AHA) kyselin, látek ochranných a zvláčňujících, které jsou přírodního, nejlépe rostlinného původu. Tyto látky našly své uplatnění jak v čisticích, tak zvláčňujících a hydratačních přípravcích, jejichž pH se pohybuje v oblasti neutrální až slabě kyselé,“ vysvětluje vedoucí Národního referenčního centra pro kosmetiku se sídlem v SZÚ Dagmar Jírová.

Na trh mohou jen bezpečné výrobky

Výrobce nebo dovozce přitom podle lékařky musí uvádět na trh jen bezpečné výrobky. „V současnosti je povinností výrobce, aby zajistil před uvedením výrobku na trh zhodnocení jeho bezpečnosti nejen ve vztahu ke složení a použitým surovinám, ale i ve vztahu k určenému účelu a způsobu použití uvedeném v textu pro spotřebitele. O procesu vyhodnocení bezpečnosti je třeba zpracovat zprávu, kterou uchovává výrobce pro kontrolní účely ve svém sídle uvedeném na obalu výrobku,“ dodává Dagmar Jírová.

Zásady bezpečného nákupu i užívání

Přesto se občas stane, že i běžně dostupná kosmetika někomu ublíží. „Každá kosmetika či látka může být nebezpečná, pokud se použije nesprávným způsobem nebo v nepřiměřeném množství nebo pro nevhodný typ pleti,“ komentuje doktorka Jírová. Jaké zásady je tedy žádoucí při nakupování a používání kosmetiky dodržovat?

1. Určete typ pleti aneb Není krém jako krém

Ne každý výrobek daného sortimentu je vhodný pro všechny. „Je třeba vybírat dle typu naší pleti a dle účinku, který od kosmetického přípravku očekáváme. V současné době můžeme vybírat jak v oblasti čisticí, tenzidové kosmetiky, tak v oblasti emulzní, pěstící a pečující kosmetiky ze širokého spektra přípravků určených pro kůži mastnou, aknozní, smíšenou, suchou či pleť citlivou nebo atopickou,“ vypočítává MUDr. Dagmar Jírová.

Přípravky, které jsou určeny pro různé typy pleti, obsahují nejen různé aktivní látky, ale liší se i v jejich obsahu. „Může se stát osudným pro naši pleť, pokud zvolíme nevhodný kosmetický přípravek, například použijeme-li prostředek určený pro mastnou, aknozní pleť, na pleť citlivou,“ dodává lékařka.

Citlivá pokožka, kterou má podle statistik asi každá druhá žena, je oproti kůži normální hyperreaktivní. Na obvyklé, normální podněty reaguje rychleji a s vyšší intenzitou – především zčervenáním či suchými šupinkami. Přípravky pro citlivou pleť proto obsahují látky vytvářející ochranný lipidický film na kůži, látky hydratační, které aktivně vážou vodu v kůži, látky regenerační, přirozené antioxidanty, látky inaktivující toxické radikály a UV filtry. Naopak přípravky určené pro mastnou, aknozní pleť, obsahují podle MUDr. Jírové účinné množství čisticích a antibakteriálních látek, které zbavují pleť přebytečného mazu, uvolňují póry a omezují množství nežádoucích bakterií na kůži. Mají i vyšší obsah povrchově aktivních látek, látek keratolytických, které rozvolňují nadbytek rohové vrstvy kůže, a také látky antibakteriální. „Tyto prostředky nemohou být aplikovány na kůži suchou či citlivou, pro kterou jsou příliš agresivní, mohou ji dráždit a mohou prohloubit její problémy v podobě vysoušení, úniku vody z pokožky a zvýšené lomivosti,“ upozorňuje Dagmar Jírová.

Údaje o vhodnosti přípravku výrobce musí uvést na etiketě, aby kupující jasně viděl, o jaký typ výrobku se jedná. Kosmetiku proto nevybírejte nahodile, třeba podle líbivého obrázku. Pokud si nejste jisti typem své pleti, obraťte se na kvalifikovanou kosmetičku nebo dermatologa. A chcete-li darovat někomu kosmetiku, nejdřív si ověřte, jaký typ pleti skutečně má. Není také úplně na místě, aby používala celá rodina stejný krém, pokud se typ pleti u každého liší.

2. Antibakteriální složky? V běžném životě netřeba

Máte pocit, že potřebujete kvůli prevenci či pocitu důkladně dezinfikovat ruce a tělo. Je to zbytečné i kontraproduktivní. Zdravá kůže je totiž podle Dagmar Jírové čistá přirozeně a antibakteriální složky na takovou kůži každý den rozhodně nepatří. Jsou to totiž vysoce reaktivní látky. „Nadměrné používání prostředků s antibakteriální či dezinfekční přísadou likviduje naši přirozenou mikroflóru na kůži a sliznicích, která nám chrání kůži a sliznice před osídlením choroboplodnými bakteriemi a pomáhá udržovat lehce kyselé pH. Bez přirozeně se vyskytujících bakterií v lidském těle by nedošlo ani k trávení potravy. Pokud si vyhubíme své bakterie, na jejich místo nastoupí agresivní patogenní mikrobi y, jejichž zpětné vytěsnění a obnovení přirozené mikroflóry je velmi obtížné,“ vysvětluje doktorka.

Podle ní mají antibakteriální přípravky své opodstatnění pouze tam, kde je kůže nebo sliznice vystavena mimořádnému, neobvyklému znečištění s rizikem kontaminace možnými choroboplodnými bakteriemi. Logicky své opodstatnění mají například v ústních vodách k péči při sklonu k paradentóze. Z lidských činností jsou žádoucí například v zemědělství, zdravotnictví či některých potravinářských provozech. I obyčejné toaletní či tekuté mýdlo odstraňuje bakterie a má tak dostatečné antibakteriální účinky pro běžné použití.

3. Méně je někdy více aneb Časté mytí může uškodit

Ač jsou mýdla a šampony účinné a stačí k běžnému mytí, nemusí se to s jejich používáním také přehánět. Právě proto, že i mýdla odstraňují bakterie a ochranný povrchový film těla, vysušují a mění přirozeně lehce kyselé pH pokožky. „Časté a nadměrné mytí a používání mycích přípravků může vést k oslabení ochranné funkce kožní bariéry zejména při použití mycí houbičky nebo kartáčku, nebo po silném tření ručníkem,“ tvrdí Eva Čížková v odborném textu Sdružení ochrany spotřebitelů. Podle ní je vhodné nepoužívat ani příliš horkou vodu a po umytí pokožku hydratovat ochrannou emulzí. Varování před častým mytím platí i pro vlasy, které se tím mohou vysušovat.

4. Čtěte etikety: Důležité je složení

Na etiketě výrobku nenajdete jen údaj o druhu a účelu výrobku či vhodnosti používání dle typu pleti. Důležité jsou i další informace a pokyny. Zásadní je údaj o minimální trvanlivosti, který je třeba dodržet. „Datum minimální trvanlivosti je datum, do kterého bude použití výrobku účinné a bezpečné,“ upozorňuje Eva Čížková s tím, že může být buď uveden údaj „Spotřebujte nejlépe do ..“ nebo u přípravků s dobou trvanlivosti delší než 30 měsíců může být zase důležitý údaj o době použitelnosti po otevření, které se značí piktogramem otevřené dózičky a časovým údajem v měsících či letech. Zajímat vás bude ale také složení s výčtem všech složek, ingrediencí, v pořadí dle klesající koncentrace. To platí zejména pro alergiky.

5. Alergie na některé složky? Opatrně testujte nové výrobky

Při kontaktu s některými chemickými látkami, které se do kosmetických přípravků přidávají kvůli zlepšení vzhledu, trvanlivosti i konzistence, se může u některých lidí rozvinout alergie. „Bylo prokázáno, že závažnou příčinou kontaktních alergických reakcí u přecitlivělých spotřebitelů kosmetických přípravků jsou některé složky parfémových kompozic,“ uvádí Eva Čížková. Směrnice EU proto zavedla povinnost uvádět 26 alergenních složek na seznamu přísad kosmetických přípravků, pokud jejich obsah ve výrobku přesáhne definovanou mez, aby se spotřebitelé mohli vyhnout použití kosmetických prostředků, které nesnášejí. Alergizující složkou přitom může být i přírodní výtažek z čajovníku – ten může vyvolat podráždění kůže, očí i kontaktní alergii. Platí proto opatrné testování nových výrobků. „Jste-li alergik či máte citlivou pokožku, zkuste nejprve nový přípravek několikrát denně po několik dnů aplikovat na vnitřní plochu předloktí. Pokud se neprojeví žádná negativní reakce, budete jej patrně bez problémů snášet,“ radí MUDr. Jírová. Je ale pravděpodobné, že od svého lékaře již víte, kterým složkám byste se v kosmetice měli vyhnout.

Povinně uváděné látky ve složení kosmetických přípravků při zvýšeném obsahu jsou: amyl cinnamal, benzyl alcohol, cinnamyl alcohol, citral, eugenol, hydroxycitronellal, isoeugenol, 3-fenyl-2-pentylprop-2- en-1-ol, benzyl salicylate, cinnamal, coumarin, geraniol, 4-(4-hydroxy-4- methylpentyl)cyklohex-3-en-1-karbaldehyd, 4-methoxybenzylalkohol, benzyl cinnamate, farnesol, 2-(4-terc-butylbenzyl) propanal, linalool, benzyl benzoate, citronellol, 2-benzylidenoktanal, d-limonen, methyl-okt-2-ynoát, 3-methyl-4-(2,6,6- trimethylcyklohex-2-en-1-yl)but-3-en-2-on, Evernia Prunastri a Evernia furfuracea

6. Škodliviny v kosmetice?!

Obsahuje kosmetika oficiálně zdraví škodlivé látky? Některé přísady, které jsou rizikové, jsou například klasifikovány jako látky CMR (karcinogeny, mutageny a látky toxické pro rozmnožování). V odůvodněných případech mohou být použity pouze v nevyhnutelném množství, které je vyhodnoceno jako bezpečné. Jedná se například o toxické prvky, jako je olovo, kadmium či uhlovodíky jako „znečištění“ přírodních minerálních látek nebo ropných produktů. „Existuje limit pro přípustné znečištění, který vesměs kosmetické suroviny s přehledem splňují. Obsah rizikových látek je v kosmetických přípravcích na trhu průběžně kontrolován orgány dozoru,“ tvrdí MUDr. Jírová. Hodně diskutované jsou také parabeny. Podle doktorky Jírové jsou zakázány jen ty parabeny, u kterých byly prokázány reprotoxické účinky nebo ke kterým nejsou dostupná data o absenci reprotoxických vlastností. „Ostatní aktuálně používané parabeny (metyl-, etyl-, propyl- a butyl paraben a jejich vybrané estery a soli byly opakovaně prokázány jako bezpečné nejen pro člověka, ale i jako součást odpadu pro životní prostředí,“ uklidňuje odbornice. To potvrzuje i Eva Čížková. A doplňuje: „Spotřebitel, který nechce zakoupit kosmetické přípravky obsahující parabeny, může zvolit přípravky s jinými konzervačními přísadami.“

7. Vysoce dráždivé látky ve vybrané kosmetice také jsou. Důkladně je opláchněte

Kdo si chce barvit vlasy, musí počítat s tím, že bude jeho kůže vystavena dráždivým chemickým látkám. Aby tyto látky nemohly organizmu ublížit, je nutné je důkladně opláchnout. „Při barvení vlasů je třeba odstranit zbytky barvy z kůže dobrým opláchnutím. Nedostatečné opláchnutí zbytků barev vede k ulpívání vysoce reaktivních látek na kůži. Samozřejmostí je i používání ochranných rukavic. Rukavice chrání nejen před zbarvením kůže, ale i před reaktivními látkami, které mohou navodit alergii,“ upozorňuje lékařka.

Nicméně reaktivní látky obsahují třeba i mycí šampony. Je tak nevhodné i nedostatečné oplachování přípravků určených do sprchy či do koupele s cílem prodloužit vonný efekt. „Dlouhé máčení kůže v horké vodě ve vaně kůži vůbec neprospívá, kůže bobtná, povrchový ochranný film z kůže zcela mizí. Ulpívání vysoce reaktivních látek na kůži vede k vysoušení kůže, poškozování přirozeného, ochranného filmu, který si zdravá kůže vytváří činností potních a mazových žláz,“ doplňuje Dagmar Jírová. A upozorňuje na to, že vysoce reaktivní látky pronikají do obnažené kůže a mohou kůži nejen dráždit, ale i navodit alergii. „Nesprávným použitím kosmetického přípravku rozšiřuje spotřebitel řady alergiků v naší populaci,“ konstatuje doktorka.

8. Kde uchovávat: V lednici nebo ložnici?

Výrobky je třeba skladovat a používat za podmínek uváděných výrobcem na obalu. „Obecně platí, že pokud není způsob skladování uveden, skladujeme výrobky při pokojové teplotě nebo při teplotě lehce nižší, nevystavujeme je extrémně vysokým a nízkým teplotám, mrazu a slunečnímu záření,“ říká Dagmar Jírová. Při nanášení přípravku byste měli mít čisté ruce, abyste nezanesli do nádoby se zbývajícím přípravkem nějaké mikroby. Tímto způsobem by se výrobek mohl znehodnotit.

9. Někdy firmy zákon porušují

Výše uvedené skutečnosti platí pro přípravky, které splňují legislativní nároky. Bývá jich většina. Nicméně čas od času se na trh dostanou i výrobky, které předpisy porušují. V těchto případech pak může dojít k ohrožení zdraví nejen nevhodným způsobem použití, ale i v důsledku obsahu zakázaných látek. Kontrolu kosmetických přípravků na evropském trhu provádí orgány dozoru (v ČR krajské hygienické stanice) a zjištěné nebezpečné výrobky jsou hlášeny do systému rychlého varování Evropské unie RAPEX. Aktuální informace jsou dostupné i na webu spotřebitelské organizace dTest. Od začátku srpna varuje například před některými krémy nebo řasenkou.

Ivana Kropáčková

S využitím: https://www.konzument.cz/users/publications/1-pruvodce-spotrebitele/293-kosmeticke-pripravky.pdf​