REPORTÁŽ: Havíři Pavla vypískali, teď ho Karviná ctila. Jste ovce, slyšeli demonstrující
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Demonstraci do Karviné svolal svářeč. Říká, že nic nevystudoval, ale demokracie si váží.
Karviná není jednobarevná. Pavla tam havíři vypískali, ale město se za prezidenta i postavilo.
Co si myslí demonstranti z Karviné o Babišově vládě?
Protest na Masarykově náměstí doprovázel Masarykův projev.
Když na počátku února karvinští havíři vytěžili poslední vozík s uhlím, zdravici prezidenta přehlušilo pískání. Na nedělní demonstraci ale Karviná hlavu státu kupodivu podpořila. Protestní shromáždění svolal Lukáš Němeček. „Nejsem žádný studovaný člověk, jsem jen obyčejný svářeč. Ale chtěl jsem ukázat, že Karvinou nereprezentují jen křičící horníci. A že i tady na východě země nám jde o demokracii,“ vypráví pro CNN Prima NEWS. Demonstrantům ale nadávali kolemjdoucí. Například do ovcí.
Na Masarykovo náměstí v Karviné přišla na demonstraci pod hlavičkou spolku Milion chvilek pro demokracii asi stovka protestujících. „I když si to v Praze asi myslí hodně lidí, Karvinou netvoří nějaká jednolitá masa, která přemýšlí stejně. I tady je pluralita názorů a spoustu příznivců tu má i demokracie. Nežijí tu jen voliči Babiše, Okamury anebo Turka,“ vysvětluje svářeč a svolavatel karvinské demonstrace Lukáš Němeček.
DÁLE ČTĚTE: Klaus: Macinkova hádka v Mnichově? Zklamal by mě, kdyby to se Sikorskim bylo jinak
Demonstraci svolal na Masarykovo náměstí v centru Karviné. „Odhadem přišla nejméně stovka lidí. To není málo, vždyť jsou čtyři stupně pod nulou,“ říká a prohlíží si promrzlé účastníky shromáždění. Karviná má 49 tisíc obyvatel. „Jasně, mohlo by jich být více, ale v sousedním a větším Havířově se nekoná vůbec žádná demonstrace, takže tam je účast nula,“ porovnává. V Havířově žije 69 tisíc občanů.
„Já jsem z Havířova,“ hlásí se 49letá Kateřina Sýkorová. S kartonem v ruce, na který napsala název svého města. Do Karviné přijela i s přítelem: „Nevím, proč to v Havířově nedal nikdo dohromady. Ale jsme tu my, takže i Havířov demonstruje. Macinka s Turkem nás tak štvou, že jsme sem prostě museli přijet. Taková arogance, takový styl, tak se přece v politice nejedná.“ Trochu se sice bála, aby na Masarykovo náměstí vůbec někdo přišel, ale stovka demonstrantů ji uspokojila.
Protestní shromáždění v Karviné svolal Lukáš Němeček. Přišlo asi 100 demonstrantů. Zdroj: Ivan Motýl
Z Karviné je to do války jen 360 km
Masarykovo náměstí, to je ostrůvek historické zástavby na obrovském sídlišti. Před empírovým zámkem stojí socha prvního československého T. G. Masaryka. Svolavatel Lukáš Němeček je rád, že spolek Milion chvilek navrhl organizátorům, aby demonstrace ve více než 400 městech a obcích v celé České republice začala právě Masarykovou úvahou o podstatě demokracie, v emotivní interpretaci herce Radovana Lukavského a také s podmanivou hudbou.
„Kulturně náležíme k evropskému Západu. Jsme národ tělem i duší demokratický,“ promlouvá teď Masaryk ústy Lukavského i na karvinském náměstí. Uším demonstrantů to zní skvěle. Ujištění, že jsme Západ, tady lidé potřebují. Z Karviné je to jen 360 kilometrů na ukrajinské hranice, na přechod Korczowa/Krakovec, za kterým začíná peklo. Stejně jako do Prahy. A ruské rakety přitom dopadají i na Lvov, jen kousek od jmenovaného polsko-ukrajinského hraničního přechodu.
Jak Babiš „zachránil“ spálenou zemi
„V Karviné vždycky lidi stáli za komunisty,“ připomíná 57letý Libor Benedikovič, další účastník manifestace. A teď prý jen komunisty vyměnili za populisty: „Oni snad věřili, že jim za Babiše začnou holubi sami lítat do huby.“
Muž se rozčiluje a říká, že Babiš na předvolebních mítincích snadno lovil voliče populistickým žvaněním. „Lidem vykládal, že Fiala udělal z Česka spálenou zemi. A teď najednou už to spálená země není a prý hrajeme ligu mistrů v celé Evropě. Za dva měsíce Babišovy vlády, jak jen to ten kabinet udělal? Asi zázrak. Anebo zdravotnictví. Před volbami bylo v katastrofickém stavu, ale v lednu už Babiš vyprávěl, jak máme skvělé zdravotnictví. Skoro nejlepší v Evropě.“
Organizátor demonstrace Lukáš Němeček předčítá prohlášení spolku Milion chvilek a jeho kolega shrne životopis hlavy státu. Připomíná i členství Petra Pavla v KSČ a studium na vojensko-zpravodajské škole, v níž byl připravován pro práci v rozvědce. Po roce 1989 prý všechna tato selhání odčinil prací pro demokratický režim. Účastníci demonstrace souhlasí, někteří náhodní kolemjdoucí ale mají poznámky.
Čtěte také
Jste ovce, křičel kolemjdoucí
„Jste jako ovce,“ zakřičí na demonstranty 58letý Josef Prudek. A zpochybňuje Pavlův životopis. „Oni ho tady oslavují, ale to je samá lež, co tady o agentu Pávkovi říkáte. Jsou to karvinské ovce,“ říká a znova ukáže na demonstranty.
Volič Babiše nebo spíše Okamury? „Babiš se mi nelíbí, já jsem volil Láďu Vrabela, ten je nejlepší. A Pavel nás žene do války za Ukrajinu, ale my s Ukrajinou nemáme nic společného,“ myslí si Prudek, volič jednoho z nejhlasitějších českých dezinformátorů, který šel do podzimních parlamentních voleb s politickým hnutím Česká republika na 1. místě!
Před chvílí na Masarykově náměstí mluvil T. G. Masaryk. A vyzýval k diskusi. „Řekl jsem jednou, že demokracie je diskuse. Ale pravá diskuse je možná jen tam, kde si lidé navzájem důvěřují a poctivě hledají pravdu. Demokracie, to je hovor mezi rovnými, přemýšlení svobodných občanů před celou veřejností.“
S panem Josefem Prudkem moc diskutovat nelze: „Všichni politici jsou loutky, myslím ty ve vládě. V minulé i v té dnešní. Já věřím jen Vrabelovi.“
Protestní shromáždění v Karviné svolal Lukáš Němeček. Přišlo asi 100 demonstrantů. Zdroj: Ivan Motýl
Nad výsledky voleb a nedostatky demokracie
Hnutí Česká republika na 1. místě! získalo v okrese Karviná 0,22 procenta hlasů. Motoristé sobě 5,84 procenta a SPD 8,63 procenta. Hnutí ANO sice jasně zvítězilo, a dokonce na úrovni okresu vybojovalo parlamentní většinu (51,78 procenta), ale třeba Spolu volilo více občanů než SPD. Koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 získala 13,22 procenta hlasů.
Druhé kolo prezidentských voleb z roku 2023 sice v Karviné vyhrál Andrej Babiš, ale jen o necelých 12 procent, když získal 61,69 procenta hlasů. Zbytek voličů si přál Petra Pavla
„Má-li naše demokracie nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii,“ tlumočí herec Radovan Lukavský karvinským demonstrantům další z Masarykových myšlenek. Svolavatel mítinku Lukáš Němeček tuhle myšlenku považuje za nejlepší z celé úvahy prvního československého prezidenta. „Za demokracii by teď měl zabojovat každý občan. To neznamená, že by s ní měl nějak bojovat, ale musí bojovat za ni,“ říká svými slovy totéž co Masaryk.
Čtěte také
Masaryk: Jaký pán, takový krám
Je po demonstraci, lidé se už domlouvají na jarní výjezd na pražskou Letnou. A Lukáš Němeček je rád, že mítink nedopadl debaklem. Když karvinští havíři vypískali 4. února videoprojev Petra Pavla, nepískali zdaleka všichni. U slavnostního vyvezení posledního vozíku uhlí z Dolu ČSM jich byly stovky, ale hvízdalo 50 nebo 100 havířů. A teď na Masarykově náměstí jiná stovka Karviňáků prezidenta podpořila. „Zdaleka nejde jen o prezidenta, jde o demokracii, o které tak pěkně mluví Masaryk,“ míní svolavatel akce.
Karvinské uhlí je černé, nedělní sněhová nadílka zase bílá. A demokracie? Minimálně černobílá, měla by však spíš zářit všemi barvami. Jako duha. A protivníkům je třeba naslouchat a kultivovaně odporovat, navrhoval už Masaryk. Hlavně si nedat pěstí. A neválčit. Nějak se domluvit, aby byl svět lepší. „Těžko žádat hned dílo dokonalé a na věky. To neznamená, že by naše demokracie, vůbec naše řády nemohly být lepší, než jsou. Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám,“ domníval se první československý prezident.
„Nejsem žádný studovaný člověk, jsem jen obyčejný svářeč,“ dodá k tomu Lukáš Němeček. „Ale hodnotově mám jasno. Současná vláda nebojuje za demokratický systém, ale nenápadně jde proti němu. A to je špatně.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Klaus: Macinkova hádka v Mnichově? Zklamal by mě, kdyby to se Sikorskim bylo jinak
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
