REPORTÁŽ: Moravská cimbálovka vozí ukrajinské armádě SUV a nadace z Brna přátele
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Auta darovaná moravskou cimbálovkou budou vozit drony na frontovou linii pro 44. brigádu z Kramatorsku
Třetinu ze svých rozpočtů musí ukrajinská města a obce věnovat na potřeby pro armádu
Schodek v rozpočtech by mohly částečně nahradit radnice z Evropské unie
Češi by s konkrétní pomocí Ukrajině neměli čekat až na dobu, kdy válka skončí
Smutné časy nastávajú, bude vojna… Znojemská cimbálovka zpívá starou vojenskou píseň u dvou vozů SUV, které muzikanti přivezli ukrajinské armádě. „Už jsme měli v brigádě pouze jedno auto,“ děkuje Andrij ze 44. mechanizované brigády z Kramatorsku. Nadace Partnerství z Brna zakládá na Ukrajině pobočku. „Paradoxně až tato česká nadace propojila naše město s Ochtyrkou u ruských hranic, odkud k nám jezdí děti, aby si odpočinuly od války,“ pochvaluje si Oleh Makar, tajemník města Mostysk na západě Ukrajiny. A radnice Brno-střed uzavírá partnerskou smlouvu s městskou částí Sychiv ve Lvově. „Třetina rozpočtu obvodu jde na armádu, vítáme každou pomoc pro běžný chod čtvrti,“ říká starosta Andrij Zozulja.
Soukromá pomoc bývá rychlejší než ta od eráru, tedy od českého státu. „Smutné časy nastávajú, bude vojna,“ pěje znojemská Cimbálová muzika Antonína Stehlíka v centru Lvova, na křížení městských bulvárů Tarase Ševčenka a Adama Mickiewicze. Ta vojna už trvá pátý rok, i když zatím nedošla až na Moravu.
Housle na praporu dronové brigády
Cimbálovka zpívá starou vojenskou píseň u dvou SUV vozů, které muzikanti přivezli Ozbrojeným silám Ukrajiny. „Už jsme měli v brigádě pouze jedno auto,“ děkuje Andrij ze 44. mechanizované brigády z Kramatorsku. „Jen za tu dobu, co jsem z Kramatorsku jel do Lvova pro tyhle české vozy, o dva jiné automobily jsme na frontě přišli. Moc děkujeme za náhradu,“ pokračuje. Kapotu jednoho z darovaných vozů teď zdobí prapor brigády, na kterou muzikanti pokládají housle.
ČTĚTE TAKÉ: Putin už není alfasamec a macho. Šéf Kremlu ztratil roli prezidenta, získal však novou, říká Just
Životnost SUV automobilů na frontě se často počítá na týdny, někdy jen na dny. „Jsme dronaři a terénní auta potřebujeme především k dopravování dronů na frontu,“ pokračuje Andrij a cimbálovka v čele s primášem Jiřím Ludvíkem dál teskně zpívá verbířskou píseň: „Budeme rukovat, budeme rukovat…“
Jak Češi propojili Ochtyrku a Mostyska
Češi dělají, co mohou, aby pomohli Ruskem okupované Ukrajině. Alespoň někteří z nich. V secesním hotelu George v centru západoukrajinského Lvova se v jediném týdnu potkávají moravští muzikanti ze znojemské Cimbálové muziky Antonína Stehlíka, radní z městské části Brno-střed i šéfové české Nadace Partnerství. Vlastně je to náhoda, že se tu setkali, protože každý přiváží do okupované země vlastní typ pomoci. A Ukrajinci náležitě ocení jakoukoliv podporu.
Ve lvovském hotelu si Českou republiku pochvaluje i Oleh Makar, tajemník radnice z městečka Mostyska, jehož katastr se dotýká polských hranic. „Čechům jsme vděčni za naše seznámení, které se odehrálo v Brně na stáži Nadace Partnerství,“ směje se Makar a představuje Ljudmilu Bejzymovou, která má na starosti krizovou energetickou infrastrukturu ve frontovém městě Ochtyrka, 45 kilometrů od ruských hranic v Sumské oblasti.
Oleh Makar, tajemník radnice z městečka Mostyska u polských hranic. A Ljudmila Bejzymová z radnice v Ochtyrce u ruských hranic. Paradoxně je spojila česká Nadace Partnerství. Zdroj: Ivan Motýl
„Ochtyrka a Mostyska, naše města, jsou od sebe vzdálená 1 000 kilometrů. Díky české nadaci teď skvěle spolupracujeme,“ vypráví žena z ochtyrské samosprávy. Z města neustále ostřelovaného Ruskem, jehož obyvatelé odhodlaně brání pozice a pyšní se titulem Město Hrdina, teď do Mostysky pravidelně odjíždějí děti. „Odpočinout si před frontovou linií,“ dodá Bejzymová. „Ochtyrce jsme věnovali sanitku i další technické zázemí,“ pokračuje tajemník Makar z Mostysky. A znova zdůrazňuje, že tohle přátelství dvou ukrajinských měst by se nezrodilo bez Čechů. Spolupracují i na zdokonalování moderní kritické infrastruktury v obou městech, tedy na energetické soběstačnosti, která okupantům bere možnost způsobovat ostřelováním dlouhé blackouty.
Američané Čechům a Češi Ukrajincům
Necelých 300 metrů od lvovského hotelu George stojí kostel sv. Ondřeje s bernardinským klášterem, který je součástí památkové zóny UNESCO. Letos 24. března Rusové klášter zasáhli dronem a na památce vzplála střecha. Ruská invaze může Ukrajince zastihnout úplně kdekoliv.
U kostelního portálu stojí Miroslav Kundrata, strategický ředitel Nadace Partnerství z Brna: „Nadace se zrodila brzy po sametové revoluci, když do Československa přijeli zástupci soukromých amerických nadací a zjišťovali, jak nejlépe přispět k obnově demokracie. Ovšem v okamžiku, kdy Rusové vtrhli na Ukrajinu, jsme cítili jako velkou morální povinnost vrátit americkým dárcům tehdejší investice tak, že my teď pomůžeme demokracii na Ukrajině.“
Nadace Ukrajincům hlavně zprostředkovává seznámení s českými partnery, tedy s novými přáteli. Od začátku ruské invaze propojila 250 osobností z ukrajinských samospráv i neziskových organizací s českými starosty, energetiky, ekology či podnikateli. A nově nadace založila i pobočku právě ve Lvově.
Letos 24. března Rusové zasáhli dronem kostel sv. Ondřeje s klášterem v centru Lvova a na památce vzplála střecha. Ruská invaze může Ukrajince zastihnout úplně kdekoliv. Zdroj: Ozbrojené síly Ukrajiny
Třetina z rozpočtů obcí jde na armádu
V západoukrajinské metropoli zrovna pobývá i delegace městské části Brno-střed v čele se starostou Vojtěchem Menclem (ODS), která uzavírá partnerství s místní čtvrtí Sychiv. Brno-střed má 70 tisíc obyvatel, Sychiv 120 tisíc, je to jedno velké sídliště, převážně ještě ze sovětské éry.
A jak může Morava pomoci lvovské čtvrti? Starosta Vojtěch Mencl je překvapen, když jeho protějšek začne ve své kanceláři rozebírat rozpočet městské části. „Je třeba připomenout, že na Ukrajině máme válku a že ve válce je všechno jinak. I samospráva, takže celá třetina z našeho rozpočtu musí být podle zákona investována do podpory armády,“ líčí starosta Andrij Zozulja. A stejně musí odvádět armádě třetinu rozpočtu všechna další města a obce na Ukrajině.
„Munice a zbraně, to se řeší na vyšší úrovni, o to se nestaráme, ale kupujeme pro armádu automobily i drony. Zajišťujeme maskovací sítě i mnoho dalšího, ale také se podílíme na vystrojení vojáků odvedených na frontu z naší čtvrti,“ informuje starosta Zozulja. „A ta třetina v rozpočtu strašně schází, takže vítáme cokoli, co nám mohou čeští partneři poskytnout pro chod města,“ dodá.
Od zimních sypacích vozů a další techniky pro údržbu komunikací a zeleně přes technologie pro krizovou infrastrukturu až po stavební práce i celé investiční projekty, například pro tisíc vnitřních uprchlíků, kteří zatím žijí v kontejnerovém městečku. Starosta Brna-střed Vojtěch Mencl sice přímo ve Lvově konkrétní pomoc neslibuje, ale doma se prý na její podobě rychle poradí s radou městské části i zastupiteli.
Čtěte také
Příliš pozornosti protiukrajinské scéně
Miroslav Kundrata z brněnské Nadace Partnerství je nadšen, že se ve Lvově setkává tolik lidí s dobrým srdcem právě z České republiky. V hotelu George je slyšet čeština s podobnou intenzitou jako ukrajinština. A Češi tento secesní hotel možná milují i proto, že tu vyrostl už za Rakouska-Uherska v roce 1901, a to díky vídeňské architektonické firmě Fellner & Helmer. A stejná architektonická kancelář vystavěla i dnešní Mahenovo divadlo v Brně nebo Státní operu v Praze.
„Často slyším o neochotě Čechů pomáhat Ukrajině. Ano, najdou se, ale myslím, že jim média věnují příliš pozornosti,“ uvažuje. „Hostili jsme v České republice již zmiňovaných 250 ukrajinských starostů, energetiků, podnikatelů nebo ekologů, ale nikdy jsme se v nadaci nesetkali s tím, že by se s nimi nějaká česká radnice či firma odmítly setkat. Naopak, většinou se hned rodí nová partnerství.“
Pomáhat se musí hned.
Pomáhat je třeba už nyní. „Prostě hned, i za války, například se stavební obnovou anebo se zaváděním udržitelných zdrojů energií. A nikoli čekat na mír, jak si mnozí myslí,“ nabádá Kundrata k okamžité pomoci a zároveň upozorňuje, že i Češi se teď na Ukrajině mohou hodně naučit: „Třeba s fotovoltaikou jsou dále než my, protože slunce nutně potřebují k chodu nemocnic, škol nebo třeba k podnikání, aby je Rusové už nemohli ostřelováním odpojovat od energetických zdrojů. Na Ukrajině dnes najdeme množství energeticky úplně soběstačných obcí.“
„Smutné časy nastávajú, bude vojna,“ slyšíme v jiné části Lvova opět znojemskou cimbálovku, která se přesunula na festival České sny v Arménské ulici.
Jednou ale tahle vojna přece skončí! A kdo Ruskem napadené zemi pomáhá už za války, dostane i prioritní nabídky při poválečné obnově země.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajinská babička zlikvidovala ruský dron a je z ní hrdinka. Video zaplavilo sociální sítě
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
