represe

Rusové, kteří se rozhodli po smrti Alexeje Navalného veřejně uctít památku opozičního předáka, mohou být ve své vlasti ohroženi. Jejich jména se totiž mohou dostat na veřejnost. Přesně to se stalo ve Volgogradu. Moderátor místní televizní stanice totiž zcela účelově ve vysílání předčítal jména těch, kteří k městskému památníku politických represí přišli položit květiny.

Podepsání Charty 77 mělo pro řadu lidí nedozírné následky. I přesto, že tzv. chartisté s represemi, které ze strany státu později nastaly, nepočítali, svého činu nelitují. „Dostal jsem tehdy okamžitou výpověď,“ řekl historik a politik Petr Pithart. Spolu s ním na vznik občanské iniciativy na nedávné besedě pořádané Knihovnou Václava Havla a Muzea paměti XX. století. zavzpomínali někdejší vydavatel časopisu Vokno František „Čuňas“ Stárek a evangelický duchovní a jeden z mluvčích Miloš Rejchrt.

Česká republika vyzvala Bělorusko k zastavení represí, propuštění všech politických vězňů a zahájení dialogu s občany. V prohlášení to ve středu uvedlo ministerstvo zahraničí, které reagovalo na úterní odsouzení manžela vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské k 18 letům vězení a uložení dlouholetých trestů dalším pěti opozičním aktivistům a kritikům režimu.

Právník a bývalý poslanec Zdeněk Koudelka (Trikolora) v pořadu 360° na CNN Prima NEWS ostře zkritizoval vládu v demisi za to, jaká vyhlašuje proticovidová opatření. Podle něj je největší problém v tom, že většina Čechů není přesvědčena o jejich správnosti. S tím souhlasil i expert Pirátů na zdravotnické právo Ondřej Dostál.

Státy ve střední Evropě, například Maďarsko nebo Polsko, omezují v době pandemie základní lidská práva. Na základě aktuální zprávy to uvedla mezinárodní organizace Amnesty International (AI). Podle ní se tendence v omezování práv projevila už loni, letos však hrozí, že kvůli koronavirové pandemii nabere vyšší obrátky.