Poslední dny a týdny války jsou ve znamení úspěchů ukrajinské armády, Rusko naopak dobytá území postupně ztrácí a je nuceno se stahovat blíž a blíž ke svým hranicím. Vnitropoliticky mu navíc dělá spoustu starostí mobilizace a omezené projevy občanské nespokojenosti napříč celým Ruskem. Zachránit ho měla anexe čtyř ukrajinských území, podle komentátora Jefima Fištejna to ale dopadlo typicky rusky: absurdně.
„Připojení těch čtyř území k Rusku je spíše údajné. Jaká území? Na to v Rusku vlastně nikdo nedovede odpovědět. Peskov (tiskový mluvčí Kremlu pozn. red.), na otázku novináře týkající se ruského území řekl, že hranice se budou upřesňovat podle vůle místního obyvatelstva,“ připomněl Fištejn a dodal, že neexistuje žádná světová velmoc, která by netušila, kde má přesně hranice. „Rusko připojilo Záporožskou oblast, jejíž hlavní město nikdy nedokázalo dobýt. Je to říše rozvratu a absurdit,“ řekl ve Zprávách Plus.
Absurdní je podle něj už samotná mobilizace. „To už nikdo neřídí. Říká se, že přijdou do posluchárny univerzity, seberou tam studenty, které potřebují a pošlou je na frontu. Nepřipravené,“ popsal publicista příběhy, které kolují ruským veřejným prostorem. Jeho slova potvrzuje i řada svědectví některých branců, kteří byli ve velmi krátkém časovém úseku od mobilizace poslání na frontu a následující den zajati.
Podle Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy je jen otázkou času, než Rusové přijdou o další dobytá území. „Z těch anektovaných částí zůstane pod ruskou kontrolou stále menší a menší část, a to zejména na Donbase,“ míní expert. „Ukrajinci budou postupovat metodicky dále, budou pokračovat v ničení zásobovacích a dopravních uzlů,“ předpověděl Šír.
Podle Fištejna jde ale Putinovi především o udržení Chersonské oblasti: „To je právě to „Novorusko“, o kterém Rusové tak často mluví. Pokud by jej získali, kontrolovali by přístup k Azovskému moři.“
