mobilizace

Válka dokáže vojáka natolik proměnit, že i manželce může připadat jako cizí člověk. Ukrajinští vojáci se z fronty vracejí s vážnými fyzickými i psychickými poškozeními. „Návraty bývají problematické a manželky demobilizovaných mužů často říkají, že už si s nimi nedokážou porozumět,“ vypráví 50letá Olha Stavytska, místostarostka střediskové obce Šyroke u Záporoží. A zároveň zakladatelka ženského klubu, který veteránům pomáhá s návratem do civilního života: „Válka přitom neskončila, o to je všechno těžší. V klubu máme i ženy, jejichž muži padli. Jedna z nich toho svého poznala při identifikaci jen podle tetování, jak bylo tělo zmasakrováno. I o tom se teď musí mluvit, protože s podobnými zážitky se vyrovnávají tisíce ukrajinských žen.“

Mobilizace. Slovo, které v posledních několika letech straší nejednoho českého občana – byť mnohdy zbytečně. Odvody do bojové pohotovosti při obraně státu se totiž řídí jasně danými pravidly a postupy, které stanovuje zákon.Stejně tak existuje pořadí, ve kterém by se jednotlivé vrstvy české společnosti postupně zapojovaly do služby. Jaké jsou podmínky pro vyhlášení mobilizace, co znamená dobrovolné předurčení a kdy by přišla řada na běžné civilisty v případě ohrožení Česka? Podívejte se na přehled, který zpracovala redakce CNN Prima NEWS.

Americká administrativa podle listu The Washington Post Ukrajinu varovala, že spíše než nedostatek zbraní ji trápí malé množství branců. Kyjev je tak podle agentury Unian tlačen k rozhodnutí snížit odvodový věk na 18 let. Donald Trump dal mezitím Ukrajině najevo, že nebude posílat tolik zbraní jako končící vláda.

Ruský prezident Vladimir Putin se minimálně prozatím vyhne další mobilizaci svých vlastních občanů do armády. Dostává se mu totiž rozsáhlé pomoci od KLDR. Severokorejský diktátor Kim Čong-un mu zatím podle odhadů poslal možná až 12 tisíc vlastních vojáků. Sami Rusové však nemají o svých severokorejských spojencích příliš valné mínění.

Je před námi kritická noc, nezbytná je úplná mobilizace, uvedl polský premiér Tusk v souvislosti s povodněmi na jihu a jihozápadě země. Na polsko-českých hranicích jsou neprůjezdné tři mosty, policie je uzavřela kvůli vysoké hladině řeky Opava, píše Gazeta Wyborcza na svém webu.

Zdaleka ne každý ukrajinský chlap ve věku od 18 do 60 let touží navždy složit kosti někde v zákopu. Mnohým se samopal v ruce upřímně příčí, a nejenže nemají chuť zabíjet vojáky na druhé straně frontových linií, hlavně sami nehodlají zemřít. Někteří čeští politici či jiné veřejně známé osobnosti teď navrhují navracet domů ukrajinské muže v branném věku. Kdo ale posílá někoho jiného na bojiště, tedy pravděpodobně i na smrt, měl by napřed popadnout zbraň a sám ukázat, jak se válčí s Ruskem.

Noví rekruti, kteří přijíždějí na frontu z různých koutů Ukrajiny, nemají podle velitelů často ani základní vojenské dovednosti. List Washington Post upozornil, že vojáci musejí leckdy nové brance učit střílet nebo rozmontovat zbraň. I přes minimální zkušenosti ale mnozí rekruti skončí u Časiv Jaru, kde zuří nejtvrdší boje.

Ruská armáda díky tiché mobilizaci nadále bobtná a je dokonce ještě větší, než byla na začátku války. Moskva každý měsíc naverbuje 30 až 40 tisíc lidí. Upozornila na to analýza listu Financial Times, podle kterého Rusko posílá do války nejen vězně, ale také muže, kteří jsou pouze podezřelí.

Utekl před válkou, která mu je lhostejná. Před armádními komisaři se 27letý ruský barman Arkadi skrýval ve sklepení, následně zamířil do Mongolska a poté skončil v thajském Bangkoku. Jeho největší strach? Že ho jednoho dne seberou ruští agenti a pošlou umřít na Ukrajinu. „Do války nechci. Nejsem žádný aktivista, politiku jsem nikdy moc neřešil. Ale zároveň nemám pocit, že bych byl zrádce. Jen mi to je jedno,“ řekl reportérovi CNN Prima NEWS, se kterým se sešel v Bangkoku. Promluvil mimo jiné o „nebezpečných ruských byznysmenech“, útěku z rodného Novosibirsku či o tom, proč konflikt na Ukrajině v dohledné době neskončí.

Zda má Evropa posílat bojeschopné ukrajinské muže zpět do jejich země, je morálně složitá a nepříjemná debata, avšak musíme ji vést. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09) – ten by se přikláněl k vyhovění napadené zemi. Ondřej Lochman (STAN) popsal možné ekonomické následky odchodu Ukrajinců pro Česko. Diskusi po celé Evropě vyvolal nový mobilizační zákon, který v polovině dubna podepsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zatímco ukrajinští vojáci zažívají na frontě peklo, Danylo sleduje veškeré dění zdálky na Bali a – jak sám přiznává – se špetkou studu. Do války se nehrne, život má jinde a Ukrajině se snaží pomáhat jinak. I když se ani to mnohdy nesetká s pochopením. „Nejsem zrádce – neutekl jsem. Nechci umřít. Je to sobecké, ale tak prosté,“ svěřil se reportérovi CNN Prima NEWS, se kterým se sešel přímo v indonéském dovolenkovém ráji.

Ukrajinští muži utíkají ze své vlasti před mobilizací. Nový zákon ohledně branné povinnosti podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj v polovině dubna. Jen za poslední týden zadrželi na slovensko-ukrajinské hranici pět desítek mužů z válkou zmítané země. Za snahu vyhnout se konfliktu zaplatilo od začátku ruské invaze životem již 30 Ukrajinců. Za ilegální převod přes hranice jsou uprchlíci ochotni platit tisíce dolarů.