Těžaři loni škrtali investice do rozvoje svých kapacit. Letos to pocítíme v podobě dražší ropy a dalších strategických surovin. Zdroj: Profimedia.cz
Když se koncem loňského dubna ropné futures obchodovaly za zápornou cenu, vypadalo to, že se hroutí nejen komoditní trh, ale i světová ekonomika. Momentální přetlak černého zlata na trhu způsobil pád ceny na úrovně vídané naposledy před více než 20 lety. Nyní už je však ropa téměř zpět. Podobně jako další průmyslově významné suroviny.
Loni touto dobou stál barel ropy Brent přibližně 65 dolarů. Ještě krátce před propuknutím koronavirové pandemie se držel mírně nad 60 dolary. V březnu a dubnu ovšem přišel doslova volný pád. S tím, jak vlády postupně zavíraly jednotlivá odvětví, začala klesat poptávka po jedné z nejvýznamnějších surovin mající uplatnění snad v každém oboru. Hřebíčkem do rakve byl potom faktický zákaz létání.
S očekávaným i skutečných propadem globální ekonomiky došlo rovněž k propadu poptávky po dalších základních komoditách, jež jsou potřebné pro hospodářskou aktivitu. V případě ropy příliš nepomohla ani poměrně rychlá reakce v podobě omezení těžby, na němž se opakovaně dohodla skupina zemí OPEC+, tedy původní organizace OPEC, Rusko a jeho satelity.
Poptávka oživuje
Ropa ve svém nejhlubším propadu přišla přibližně o 75 procent své hodnoty, měď, zinek a nikl asi o čtvrtinu, železná ruda o deset procent, uhlí o 30 procent a lithium ztratilo asi pětinu. Propad hodnoty zaznamenaly také základní zemědělské produkty jako sójové či kakaové boby, rýže, některé druhy masa a podobně.
Jak se vyvíjely ceny vybraných komodit v uplynulém roce. Většina z nich už překonala předkrizovou úroveň. Zdroj: CNN Prima NEWS
Propad ceny se v mnoha případech podepsal na nižší ochotě producentů udržovat, nebo dokonce rozšiřovat své kapacity. Jen ropné společnosti během loňského léta jedna za druhou oznamovaly škrty investic řádově v desítkách miliard dolarů. Podobné zprávy přicházely také od těžařů uhlí, mědi nebo lithia. Jestliže není dost kupujících, nemá smysl pumpovat ze země stejný objem černého zlata jako dříve.
Jenže poslední údaje potvrzují, že poptávka po základních komoditách roste a už se to stačilo projevit i na cenách. Snad jen s výjimkou ropy všechny významné suroviny přesáhly předkrizové úrovně. Samotné ropě k návratu na necelý rok staré hodnoty už chybí jen několik dolarů. Dá se předpokládat, že s příchodem jara a nástupem motoristické sezony barel ropy ještě o něco prodraží. A pokud se naplní předpověď prezidenta Mezinárodní asociace leteckých přepravců Alexandra de Juniaka, že se letadla ve větší míře na oblohu vrátí v červnu, léto už by mohlo přinést ropu nad 60 dolarů za barel.
Když zdražení, tak pozvolné
Máme se tedy připravit na cenový šok? „Bude velmi záležet na tom, jak silné bude globální ekonomické oživení. Pokud by se měla všechna významná hospodářství z koronavirové krize vzpamatovat tak jako Čína, asi by to byl důvod k obavám. Zatím se ale zdá, že Spojené státy, Evropa nebo Japonsko letos porostou jen velmi mírně,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Právě Čína loni jako jediná velká ekonomika světa rostla – o 2,3 procenta – a pro letošek jí analytici předpovídají více než sedmiprocentní zvýšení HDP. Spojené státy, Japonsko ani Evropská unie s největší pravděpodobností takový hospodářský růst nezaznamenají. Vše bude záviset na rychlosti očkování a návratu života zpět do normálu. „Dá se tedy očekávat spíše pozvolné zdražování než nějaký šok,“ dodala Hedija.
Korunový tlumič
V případě ropy, potažmo pohonných hmot, má Česká republika momentálně k dispozici šikovný „nárazník“ v podobě vlastní měny. Koruna totiž za poslední rok poměrně výrazně posílila vůči americkému dolaru, který slouží jako hlavní měna pro obchodování s ropou. A podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by si koruna měla tento trend udržet. „Letos lze čekat, že koruna proti dolaru posílí o několik desetihaléřů, což uvítají nejen čeští motoristé, ale i konzumenti elektroniky nebo milovníci amerických e-shopů,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Za slabším dolarem by měl podle Kovandy stát fiskální balíček na podporu americké ekonomiky, který představil nastupující prezident Joe Biden. Rozpočtová opatření mají dosáhnout objemu 1,9 bilionu dolarů, což představuje necelou desetinu amerického HDP. „Obsahuje mimo jiné peníze na navýšení přímých plateb Američanům v souvislosti s ekonomickými dopady pandemie, ale také dodatečné prostředky na zajištění distribuce vakcíny. Tato rozmáchlá rozpočtová politika tak může působit jako vedlejší produkt na kurs amerického dolaru,“ dodal Kovanda.
