uhlí

Vyhrocené střety, hořící barikády, dlažební kostky a pyrotechnika. Několik set policistů zahájilo vyklizení německé osady Lützerath. Tu obsadili aktivisté protestující proti zboření vesnice kvůli rozšiřování uhelného dolu. Zásah by podle policistů mohl trvat i několik týdnů.

Těšili se na tučné odstupné. Na 11 platů plus náhradu osm tisíc korun měsíčně po několik dalších let. Horníci OKD měli naposled fárat letos na silvestra, jenže stát těsně před Vánocemi naplánoval konec těžby černého uhlí až na prosinec 2025. „To byl hodně blbý vánoční dárek a většinu havířů to pořádně naštvalo. Pokud nechceme ze šachty odejít s holou p*delí, musíme fárat ještě tři roky. S tím už nikdo nepočítal,“ stěžuje si 54letý havíř Dolu ČSM na Karvinsku Tomáš Navrátil.

Reportáž CNN Prima NEWS o bezdomovkyni, která žije v garáži bez vody, elektřiny a toalet, způsobila vánoční vlnu solidarity. Našli se ovšem i závistivci. „Děkuji všem dobrým lidem, kteří mi na Vánoce pomohli. Bohužel, někteří mi i strašně nadávali,“ popisuje různé podoby člověčenství 50letá vdova Dagmar Paláková.

Loni to byla ještě utopie, letos se to stává reálným scénářem. Lidé skupují uhlí a vážně se jedná o znovuotevření dolů na Karvinsku. Stát už dokončil analýzu, co vše by to obnášelo. To i další aktuální informace z domova a zahraničí se dozvíte v Hlavních zprávách, které na Primě a CNN Prima NEWS startují v 18:55.

To, že se řada domácností kvůli drahým energiím vrací k topení v kamnech a kotlích, už je potvrzený fakt. Jenže konkrétně černé uhlí je třikrát dražší než loni a musí se na něj čekat v pořadníku. Stejně tak na brikety nebo hnědé uhlí. Stát proto začal zvažovat, jestli neobnoví těžbu v už zavřených dolech na Karvinsku.

Třikrát dražší a měsíce čekání na dodání – to je realita lidí, kteří se kvůli vysokým cenám energií rozhodli vrátit k topení uhlím. Stát pro zvažuje obnovu těžby v již uzavřených dolech. Nejen o tom ale bude Hlavní zprávy.

Evropské státy už řadu měsíců kritizují Rusko za válku na Ukrajině. Finančně i vojenským materiálem sice podporují Kyjev, na druhou stranu však nadále posílají velké peněžní částky také do Moskvy. Musí totiž platit za ruské suroviny. Helsinské Centrum pro výzkum energie a čistého vzduchu (CREA) nedávno přišlo s konkrétními čísly a informacemi, kolik Rusové od zahájení invaze vydělali na prodeji svých surovin evropským státům. Ty podle organizace de facto bez přestání financují ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jeho tažení na Ukrajině.

Do centra města nepatří čadící výroba koksu. Mladí ekologičtí aktivisté to o víkendu v Ostravě vyjádřili jasným protestem, když nelegálně obsadili jednu z místních koksoven. Lokální politikové však karcinogenní benzo(a)pyren unikající z koksoven zřejmě čichají rádi.

Polský důl Turów získal od tamních úřadů nové kladné posouzení vlivu těžby na životní prostředí (EIA), informovaly v pondělí expertní organizace Frank Bold a ekologická organizace Greenpeace. Polské orgány tak mohou těžbu v dole povolit až do roku 2044. Podle Frank Bold ale rozhodnutí vychází ze špatných dat, kvůli kterým budou lidé na české straně hranice dál přicházet o vodu. Greenpeace se chystá soudit.

V obavách z rostoucích nákladů na plyn Češi skupují uhlí. Některé sklady jsou už úplně prázdné a na zbylé zásoby se dělají pořadníky. Uhlí přitom zdražilo až o desítky procent. Situaci komplikují také polští zákazníci, kteří nakupují v českých skladech v pohraničí.

Topná sezona je za dveřmi a cena toho, čím v bytech a domech topíme, letos vystoupala na dříve jen těžko uvěřitelnou výši. Ušetřit se dá ale i teď. Například, a to dost výrazně, samovýrobou dřeva.

Japonský premiér Fumio Kišida oznámil, že země vycházejícího slunce opět přistoupí k budování jaderných elektráren. A to navzdory nedávné zkušenosti v podobě havárie elektrárny ve Fukušimě. Japonsko, kde se po roce 2011 výrazně zvýšil podíl zemního plynu, chce více diverzifikovat své zdroje. Podle odborníků je japonský přístup také vhodnou inspirací pro Evropskou unii.