Rusku chybí živá síla, chystá další mobilizaci. Šéf ukrajinské rozvědky odhalil, kdy začne

Ruské vedení přijalo rozhodnutí začít 5. ledna novou vlnu mobilizace. Ve válce proti Ukrajině pociťuje nedostatek živé síly, řekl stanici BBC náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. Podle něj oproti zářijové mobilizaci nedojde k žádným podstatným změnám. Vojenské správy se nicméně přizpůsobily, a tak se vše odehraje relativně hladčeji, předpokládá Budanov. Již dříve Kreml vládním médiím zakázal, aby o mobilizaci vůbec psala.

„Přijali rozhodnutí od 5. ledna začít další vlnu mobilizace. Nevím, zda to oficiálně vyhlásí právě 5. ledna. Ale v plánech mají zapsáno 5. ledna,“ řekl Budanov podle zpravodajské agentury Unian. Rusové mají podle něj obrovské problémy s doplňováním stávajících jednotek a vytvářením nových uskupení. „Chybí jim živá síla,“ sdělil taktéž pro BBC.

Předchozí „částečnou“ mobilizaci vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin na konci září. Oficiálně bylo do armády povoláno přinejmenším 300 tisíc mužů ze zálohy. Putin na konci října ohlásil konec mobilizace, ale nevydal žádný formální příkaz k jejímu ukončení, a tak podle právníků může kdykoliv pokračovat.

Přinejmenším část mobilizovaných záložníků byla podle četných svědectví vyslána hned na frontu dlouhou asi 1 500 kilometrů k doplnění ztrát u bojových jednotek, někteří vzápětí přišli o život. Další části zmobilizovaných rezervistů se již dostalo výcviku.

Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj nedávno časopisu The Economist řekl, že Rusové podobně jako za druhé světové války cvičí někde za Uralem další armádu o 200 tisících mužích, aby možná již v lednu, ale spíše na jaře spustili proti Ukrajině novou ofenzívu. Nepochybuje, že se znovu pokusí dobýt Kyjev.

„Ruská mobilizace zafungovala. Není pravda, že jejich problémy jsou tak strašné, že tito lidé nebudou bojovat. Budou bojovat. Car jim nařídil, a tak půjdou bojovat,“ řekl Zalužnyj. „Studoval jsem dějiny dvou čečenských válek a všechno bylo stejné. Je možné, že nejsou tak dobře vybaveni, ale stejně pro nás představují problém. Podle našich odhadů mají v záloze 1,2 až 1,5 milionu lidí,“ dodal.

Kreml již v uplynulých dnech zakázal ruským provládním médiím šířit jakákoli vyjádření o případné další mobilizační vlně, i kdyby vycházela z informací od představitelů ruského parlamentu. Ruskému nezávislému zpravodajskému webu The Moscow Times to řekly dva zdroje z provládních médií. Kreml tímto způsobem zpřísňuje cenzuru.

Potřebujeme stovky tanků a houfnic, hlásí Ukrajinci

Kyjev naléhá na západní spojence, aby poskytli další těžké zbraně, a ukrajinští vojáci tak mohli vytlačit ruské jednotky za hranice země. Ukrajinská protiofenzíva dosud osvobodila asi polovinu území, kterého se zmocnila ruská vojska po únorovém vpádu. Zalužnyj tvrdí, že k zahnání Rusů do pozic před invazí potřebuje asi 300 tanků, 600 až 700 bojových vozidel pěchoty (BVP) a 500 houfnic.

Až dosud Ukrajina dostávala od partnerů BVP-1 a BVP-2 sovětské konstrukce, licenčně vyráběné v komunistickém Československu. Spojené státy nyní podle agentury Bloomberg zvažují, že Ukrajině předají bojová vozidla pěchoty Bradley. Ty se oproti sovětským BVP vyznačují lepším pancéřováním a tedy i lepší ochranou posádky před ostřelováním a výbuchy min, což se ve válce jeví jako podstatnější vlastnost než to, že tyto těžší stroje nejsou plavbyschopné.

USA mají v rezervách poměrně velké množství starších vozidel Bradley. S jejich podvozkem se ukrajinští vojáci již seznámili, využívají ho totiž raketomety MLRS.

Tagy:
válka Vladimir Putin Ukrajina zbraně mobilizace rozvědka Rusko Moskevský Kreml válka na Ukrajině ruská invaze na Ukrajinu Valerij Zalužnyj Kyrylo Budanov