Vládě podle průzkumu nevěří 76 procent Čechů, spoléhají na případnou pomoc zdravotníků. Zdroj: Profimedia.cz
S příznaky covidu nezůstává doma 46 procent Čechů. Vyplývá to z výzkumu iniciovaného Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Podle odborníků to může být důvod masivního šíření a neúspěšného zvládání pandemie. Základní opatření zahrnující mytí rukou, nošení roušek a zachovávání rozestupů nedodržuje 16 až 33 procent populace.
Za mediální bublinu pak považuje epidemii 45 procent Čechů, v srpnu to bylo 57 procent. Jen 18 procent dotázaných nákazu považuje za vysoké riziko, jejich podíl se ani s vývojem epidemie významně neliší. Výzkum prezentovali v úterý novinářům zástupci WHO v Česku a České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Hamáček: Žáci by se měli testovat dvakrát týdně. Ti starší by to mohli zvládnout sami
Šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) na tiskové konferenci představil, jak by mohl vypadat postupný návrat dětí do škol. Ideální by podle něj bylo zkopírovat rakouský model, kdy budou děti testovány dvakrát týdně. U starších ročníků si umí představit, že by si testy dělali žáci sami.
Podle 40 procent Čechů přijatá protiepidemická opatření zbytečně omezují jejich osobní svobodu. „Ukazuje se, že v české společnosti je velký podíl těch, kteří preferují osobní svobodu před ohledem na druhé, což se v době pandemie ukazuje jako nevýhodné,“ uvedla Helena Hnilicová z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. V průzkumu oslovila agentura Ipsos v srpnu, listopadu a lednu 1 000 respondentů.
Postoje Čechů nemění ani horšící se situace
Stejné otázky dostávali lidé v 15 evropských zemích, výsledky zatím pro srovnání dostupné nejsou. Podle Hnilicové ale autoři výzkumu z univerzity v německém Erfurtu naznačili, že například v dodržování opatření „ruce, roušky, rozestupy“ jsou na tom Češi se 77 až 84 procenty spíše špatně.
Některé postoje české společnosti, například pokud jde o vnímání rizika, se podle výsledků výzkumu nemění ani s horšícím se vývojem epidemie. Pravděpodobnost nákazy byla v lednu podle respondentů na 34 procentech, tedy o 12 procentních bodů vyšší než v srpnu. Za vysoké riziko ji ale setrvale považuje méně než pětina obyvatel.
Nejrychleji se britská mutace šíří na Trutnovsku. Může ji mít až 60 procent nakažených
Na Trutnovsku se na začátku ledna britská varianta koronaviru potvrdila ve více než 60 procentech zkoumaných vzorků, na Náchodsku v 45 procentech. V Praze se mutace vyskytovala v méně než desetině vzorků. Informoval o tom Státní zdravotní ústav (SZÚ), který vzorky s podezřením na tuto mutaci prověřuje. Nová mutace viru je o 30 až 70 procent nakažlivější. K nákaze přitom stačí kratší čas než dosud uváděných 15 minut.
Naopak velmi nízké je riziko pro 25 procent obyvatel. Asi 44 procent respondentů uvedlo, že nemá strach z nákazy, velký strach pociťuje třetina obyvatel. Zástupce WHO v Česku Srdan Matić podotkl, že data z výzkumu svědčí o velkém rozdělení české společnosti.
Lidé nevěří vládě, spoléhají na zdravotníky
Vládě podle průzkumu nevěří 76 procent lidí, ministerstvu zdravotnictví 66 procent. Naopak zdravotníkům přes 80 procent lidí důvěřuje, což podle Hnilicové vede paradoxně k tomu, že opatření dodržují méně a spoléhají se na pomoc zdravotnictví. Z přijatých opatření lidé nejméně omezují setkávání s rodinou a přáteli.
Bývalá náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová, která dříve působila v české pobočce WHO, uvedla, že výsledky ukazují stoupající ochotu Čechů nechat se proti covidu očkovat. Zatímco v srpnu chtělo vakcínu dostat 47 procent, v listopadu to bylo jen 38 procent, ale v lednu už 53 procent.
