Šarlatán jde ve čtvrtek do českých kin.
Zdroj: CinemArt
Šarlatán jde ve čtvrtek do českých kin.
Zdroj: CinemArt
Životopisné drama Šarlatán mělo mít premiéru už koncem března, nakonec se do našich kin dostává až nyní – tedy o pět měsíců později. S o to větší prodlevou od premiéry na berlínském festivalu se konečně mohou čeští diváci podívat na film, který má nesporně světové parametry. Koprodukční dílo totiž režírovala zkušená polská režisérka Agnieszka Hollandová, jež od svých studií na FAMU udržuje velkou spřízněnost s tuzemskou kinematografií. V čem je její novinka nejvýraznější?
reklama
Šarlatán předkládá osud Jana Mikoláška, lidového léčitele, jehož schopnosti byly proslulé od dob první republiky až do neslavného konce jeho kariéry v 50. letech. O Mikoláškově skutečném životě jsme před časem psali podrobněji, nyní se tedy podíváme spíše na to, jak reálie zobrazuje filmové zpracování. Předně je třeba zdůraznit, že léčitel představuje dodnes poměrně tajemnou osobu a důkazy o jeho životě i práci jsou jednak nedostatečné, jednak zkreslené – ať už se to týká vykonstruovaného procesu, který s ním byl během 50. let veden, nebo jeho autobiografie, napsané ve zjevně lichotivém světle. Scenárista Marek Epstein s režisérkou Hollandovou tedy museli přistoupit k výrazné umělecké licenci, což však není na škodu.
Historie člověka i státu
Žánrově se jedná o vcelku tradiční životopisný snímek, který nedává na odiv formální finesy a drží se spíše při zemi. Základní příběhový rámec je umístěn do 50. let, kdy se Mikolášek znelíbil komunistickému režimu a čekaly ho osudové problémy. Sérií flashbacků se vyprávění vrací k jeho armádnímu působení za první světové války, poválečné výuce v přírodním léčitelství u věhlasné bylinkářky Josefy Mühlbachové i postupnému nabírání diagnostických zkušeností. Určité pozornosti se dostane i fenoménu samotného léčitelství, které nestojí pouze na objektivních faktorech, nýbrž i na schopnosti vyladit se na daného pacienta, pochopit jeho problémy a možnosti.
O poznání zásadnější je však vztah Mikoláška s jeho asistentem, který svou otevřenou homosexualitou nejen vzbudí velkou (a veskrze negativní) pozornost v domovině Hollandové, ale rozhodně může zaskočit i nepřipraveného českého diváka. Příběh se navíc odehrává v době, kdy byla homosexualita postavena mimo zákon, čímž se paralely se současnou hostilní atmosférou (nejen) v Polsku ještě prohlubují. Ačkoli tato linka obsahuje mnoho neznámých, ostatně stejně jako všechny další, ke konci se stane tou ústřední a nejednoznačné finále díky ní zanechá silný dojem.
Tajemná lidská podstata
Ačkoli se především v první polovině film tváří jako tradiční biografický snímek, postupem času se začnou otevírat témata, která divákovo vnímání Mikoláška značně problematizují. Zjevně talentovaného muže hraje v mladém věku Josef Trojan, v tom pozdějším jeho vlastní otec Ivan; fyzická podoba i celková blízkost projevu je tak více než podařená. Už od mladého věku se projevují Mikoláškovi vnitřní démoni, kteří jsou však nezvykle neuspokojivě vysvětleni – znamená to snad, že jeho léčitelský dar je vykoupen určitou hluboko ukrytou temnotou? Mladík bojuje o uznání, kterého se mu postupně dostává, což vede k prohlubování sobeckého a arogantního chování.
Hlavním námětem se stává cena, kterou člověk za přirozené nadání musí zaplatit. Mikolášek nabyl bohatství i dobré pověsti během první republiky, později však léčil i nacistické pohlaváry a po konci války zase udržoval dobré vztahy s prezidentem Zápotockým i dalšími komunistickými papaláši. Jeho hlavní motivací bylo vždy léčit – přestože nemusel skládat Hippokratovu přísahu jako zástupci tradiční medicíny. Je v pořádku, když nadaný člověk užívá svého daru ve prospěch společnosti i napříč různými režimy? Na příkladech československých umělců, kteří během normalizace a období kolem Charty 77 zaujali k totalitnímu režimu široké spektrum postojů, můžeme vidět, že tato otázka rozhodně není uspokojivě vyřešená; je tudíž jedině dobře, že se ji Šarlatán nezdráhá naznačit.
Filmový Jan Mikolášek opakovaně prohlíží vzorky moči svých pacientů. Z toho, co lidé vyloučí, dokáže jen díky svým schopnostem a paprskům světla odhalit, co se v kom ukrývá. Průchod světla skrz sklo a různé materiály je motivem, který se ve filmu opakovaně vrací, a říká nám, že se pravda může skrývat i v malém průzoru, pouze drobné výseči reality. Zároveň se však sám podobnému zjednodušujícímu popisu vzpírá a ve světle, které na něj vrhá filmové zpracování, jsou patrné různé odstíny dobra a zla, kladných i záporných vlastností; jako by nebylo možné člověka v jeho komplexnosti takto snadno onálepkovat a každou historickou postavu označit štítkem „správný“, či „špatný“. Na takto barevné vykreslení nejsme z Hollywoodu zvyklí a tento česko-polský, především však hluboce evropský projekt provokuje svou záměrnou neuzavřeností.
Česká republika nabídne podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) běloruské běžkyni Kryscině Cimanouské vízum, aby se vyhnula nucenému návratu do vlasti. Kritička režimu prezidenta Alexandra Lukašenka obvinila zástupce národního olympijského výboru, že se ji pokusili donutit k návratu z olympijských her v Tokiu do vlasti.
Divokou automobilovou honičku se střelbou mají za sebou jihomoravští policisté. Zdrogovaný řidič před nimi ve vysoké rychlosti ujížděl nejprve ulicemi Brna a následně i po dálnici D1. Přitom několikrát ohrozil ostatní řidiče.
Dva lidé skončili v policejní cele poté, co v americké Oklahomě porodila dítě 12letá dívka. Policisté si posvítili na její matku i na otce dítěte – čtyřiadvacetiletého Juana Miranda-Jara. Rodina o vztahu nezletilé dívky se starším mužem věděla. Před narozením jejich společného potomka jim dokonce uspořádala oslavu.
Situace v Afghánistánu se po stažení drtivé většiny aliančních vojsk stále zhoršuje. Radikální islamisté z hnutí Tálibán se už neomezují na obsazování venkova a útočí i na velká města, kam se skryly desítky tisíc uprchlíků. Většina z nich se proto nyní snaží utéct do sousedních států, celou řadu hraničních přechodů už ale ovládá Tálibán. V zemi tak hrozí vážná humanitární krize.
Autoři nové studie publikované v odborném časopise BioScience varují, že v mnohých ohledech se naše planeta blíží kritickému bodu nebo jej už dokonce překročila. Vědci se zaměřili na 31 klíčových faktorů, které nazvali životními funkcemi planety. Zhruba u poloviny z nich zaznamenali rekordní zhoršení.
Na Slovensku odstartovala loterie na podporu očkování proti COVID-19, kterou na začátku července schválil parlament. Od nedělního večera se Slováci mohou registrovat do soutěže, první slosování bude 15. srpna. Nejvyšší cenou je 100 tisíc eur (2,5 milionu korun), informoval slovenský tisk. Mohou ji vyhrát i Češi.
Farmaceutické společnosti Pfizer a Moderna v posledních smlouvách s EU navýšily ceny za vakcíny proti COVID-19. V případě Pfizeru je cenovka vyšší zhruba o čtvrtinu, Moderna je dražší asi o deset procent. Napsal to v neděli web Financial Times (FT), který získal k částem dohody přístup a podle nějž si firmy vyjednaly zvýšení cen kvůli obavám ohledně vedlejších účinků jiných očkovacích látek a diskusím o nutnosti dalších dávek pro již plně naočkované lidi. Pfizer a Moderna obsah svých smluv nekomentují.
Téměř každý, kdo sloužil v komunistické Československé lidové armádě, se nějakým způsobem dotkl smrti. Před listopadem 1989 umíralo 150 až 200 vojáků základní vojenské služby ročně, v šedesátých letech ještě více. Historikové tuhle temnou kapitolu armády teprve odkrývají. „Kamarád na letišti v Čáslavi si vzal život, protože ho nepustili za snoubenkou,“ vypráví Štefan Rejda, v armádě sloužil v letech 1976 a 1978. Další pamětníci vzpomínají na vojáky utopené v tancích nebo omylem zastřelené.
Je léto, politika nikoho stejně nezajímá, řekli si zřejmě šéfové některých partají a odjeli na dovolenou. Není o nich vidu ani slechu. A co dělá premiér Andrej Babiš? Otvírá D1, jezdí do krajů. Navíc ohlásil, že letos zůstane v úřadu i o vládních prázdninách. A potom se opozice diví a fňuká, že nemá v médiích dostatek prostoru a ANO stále kraluje předvolebním průzkumům.
Český zápasník Artur Omarov si v pondělí 2. srpna splní sen premiérovým olympijským startem v kariéře. Díky úspěchu v podobě finálové účasti ve světové kvalifikaci v Sofii v řecko-římském stylu kategorie do 97 kilogramů se ve dvaatřiceti letech prodral mezi šestnáctku vyvolených. Rodák z Dagestánu je přesvědčený, že na medaili může dosáhnout kdokoliv ze startovního pole.
Před pár dny se na Štvanici opět zápasilo v MMA. Zápasník Karlos Vémola se ale zrakvil, takže akce byla bez něj. I proto se zápas roku, tedy rapper Marpo versus Vémola, musí odsunout na začátek příštího roku.
Český hudebník Ben Cristovao se nechal vyprovokovat. Při ranní cestě z baru byl osloven čtyřmi MMA zápasníky, kteří ho vyzvali k tréninkovému souboji. Hudebník se podle svých slov nenechal dlouho přemlouvat a muže hravě složil. Aby předešel spekulacím o svém chování na ulici, rozhodl se sdílet příběh se svými fanoušky na sociální síti Instagram.
Dvaadvacetiletý útočník škrtil v hotelu Rodeway Inn na Floridě 67letou seniorku, následně ji brutálně zbil a znásilnil. Ze záběrů z bezpečnostní kamery je jasné, že se přihlížející hotelová ochranka nepokusila činu zabránit.
Cestování po metropoli se prodraží. Praha od neděle 1. srpna zdražila jízdenky na MHD i na lanovku na Petřín. Změna ceny jízdného se netýká cestujících s měsíčním, čtvrtletním či ročním kuponem.
Vláda rozhodla o dvou dnech „očkovacího“ volna jen pro zaměstnance organizací, které má ve své kompetenci. Vyzvala ale kraje a další zřizovatele, aby učinili totéž v případě svých institucí. Učitelé a zaměstnanci některých nemocnic si tak budou muset počkat, jak rozhodnou hejtmani.
Už brzy se na Primě objeví nový seriál, tentokrát z venkovského prostředí. Jmenuje se romanticky Hvězdy nad hlavou a má 16 dílů. V hlavních rolích se představí hvězdné trio Tereza Kostková, Roman Zach a Roman Vojtek.
Teplý a slunečný týden vystřídá déšť a bouřky. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal výstrahu před povodněmi. Ta platí zejména pro čtyři kraje: Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký a Moravskoslezský. Maximální teploty v neděli vystoupají na 23 °C, ojediněle na 25 °C.
