Scheinherr: Zpoždění metra D je ostudou koalice. Hřib dopravu v Praze neuřídil
Praha musí sama stavět nové byty, ale měla by také umetat cestu soukromým developerům. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to říká kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. Podle něj je také třeba regulovat krátkodobé pronajímání bytů prostřednictvím platforem typu Airbnb. Scheinherrovým velkým tématem je doprava v Praze. Působení Pirátů v této oblasti kritizuje s tím, že jejich předseda Zdeněk Hřib jako náměstek pro dopravu v Praze selhal. Zpoždění výstavby linky metra D pak Scheinherr označil za ostudu současné koalice na pražském magistrátu.
Ze strany Pirátů nebo Starostů v médiích zaznívá, že by si ideální koalici na magistrátu představovali právě ve složení STAN, Piráti a Praha sobě. Vnímáte to stejně, nebo máte případně i jiné varianty, které by pro vás po volbách byly na stole?
Vnímám to podobně. Nevylučuji spolupráci ani se Spolu a vylučuji spolupráci naopak s extremisty, Motoristy, s SPD a s hnutím ANO.
Hnutí ANO považujete za extremisty?
Hnutí ANO vyneslo extremisty do vlády naší země, a tím pádem s nimi odmítám spolupracovat.
ČTĚTE TAKÉ: Sliboval jste hlídat Babiše, vy ho jen hladíte po srsti, kritizoval Vondra. Macinka se rázně ohradil
Pokud byste měl říct, co vás jako Prahu sobě od STAN a od Pirátů odlišuje, co by to bylo?
Piráti dlouhodobě jsou politici, kteří více křičí a méně makají, a STAN bohužel nepředvádí odbornost v těch gescích, které nyní má, obzvláště ve školství. Radní (Antonín) Klecanda si odmítá přiznat, že je nedostatek míst na středních školách, a pan náměstek (Petr) Hlaváček rozumí územnímu rozvoji, ale tam by měl zůstat, protože jakákoliv stavební akce pod ním se ani nerozběhla. Má přitom jedinečnou pozici, že je osm let v jedné funkci.
Takže byste řekl odbornost. Vy ve straně máte lidi, kteří tuhle odbornost dokážou nabídnout?
Je to odbornost, a hlavně manažerská schopnost uřídit ty projekty. Být schopen o nich rozhodnout a pak je provést od toho schválení až po realizaci. Což je hrozně důležité.
Jaký výsledek budete považovat ve volbách za úspěch? A pod jaké číslo by procenta hlasů naopak musela klesnout, aby to pro vás byl neúspěch?
Úspěch pro mě osobně bude, když budu první primátor, který se bude moci věnovat dopravě, protože to Pražané vnímají a je to pro ně ten nejcitlivější problém, který musí řešit každý den. Úspěch je nad 20 procent. Neúspěch by byl pod 15 procent.
Čtěte také
Ve výzkumu od agentury Median, který vyšel 7. září, má Praha sobě zatím preference 12,9 procenta. Jste čtvrtí za ANO, které je na Prahu poměrně překvapivě první, potom jsou STAN a Spolu, Piráti jsou až za vámi. Co s tím ještě takhle před volbami uděláte?
My teď jsme rozjeli pořádně kontaktní kampaň. Já objíždím svým autobusem Adambusem všechny městské části. Myslím si, že je to to nejdůležitější, abychom mluvili s lidmi v ulicích a zjišťovali skutečné problémy, které je trápí.
Přesunula bych se teď k bydlení. Dokázal byste ve stručnosti přiblížit, jak má Praha vyřešit bytovou krizi ideálně jednou provždy, jestli je to vůbec možné?
Praha musí zahájit vlastní výstavbu bytů nebo nákup bytů do svého bytového fondu a zároveň umetat cestičku soukromým developerům tak, aby se začalo stavět na všech rozvojových plochách, které jsou k tomu určeny. To znamená nejenom jim umožnit v rámci povolovacích procesů jednodušší regulativy, ale abychom jim také zvládali přivádět kvalitní a kapacitní veřejnou hromadnou dopravu.
Raději pozitivně motivovat než zdaňovat prázdné domy
Takže prioritou je, když to řeknu hodně zjednodušeně, využít zanedbané plochy a vytvořit k tomu odpovídající infrastrukturu?
V Metropolitním plánu, který jsme schválili, tak máme prostor pro 350 tisíc bytů. Zároveň město má teď ve stadiu přípravy osm tisíc bytů a ty musíme proměnit v realizaci tak, aby se v následujícím volebním období stavěly minimálně dva až tři tisíce bytů. Tím alespoň navýšíme bytový fond, abychom měli k dispozici byty pro podporované profese, jako jsou hasiči, zdravotní sestry, učitelé a další, a zároveň třeba pro handicapované nebo pro matky samoživitelky.
Piráti prosazují to, aby neobydlené bytové domy byly zdaněny. Byli byste ochotni jít i touto cestou?
Myslím, že bychom měli jít namísto restrikcí spíše pozitivní motivací, například prostřednictvím Městské nájemní agentury, která byla založena v minulém volebním období po vzoru Berlína. Ta si pronajme byt od soukromých vlastníků, převezme za ně riziko a dá do něj nájemníky. Ručí za to, že se ti nájemníci vystěhují, nebo ručí za to, že bude vždycky placen nájem. To je právě ta pozitivní motivace pro vlastníky, aby své byty pronajali. Bohužel za současného vedení, pod paní náměstkyní (Alexandrou) Udženijou z ODS, Městská nájemní agentura neuzavřela v podstatě žádnou smlouvu, takže v roce 2022 bylo takhle pronajato pouze 55 bytů, a dnes je to číslo úplně stejné.
Proč si myslíte, že k tomu došlo?
Myslím si, že ona se vůbec nevěnuje situaci bydlení, i když ho má na starosti jako náměstkyně.
Říkal jste, že se Městská nájemní agentura vlastníkům bytů zaručí. Jak konkrétně tahle záruka vypadá? Protože vlastníkům nemusí být úplně jasné, co se bude dít s jejich byty.
Město prostřednictvím té agentury převezme odpovědnost a rizika za nájemníky. A městu se to vyplatí, protože město si zase určí, že tam budou bydlet třeba podporované profese nebo matky samoživitelky. Zkušenost s těmi desítkami bytů, které jsou, je zatím pozitivní a nedochází tam k problémům. Ale vnímám, že spousta vlastníků má právě takovouto obavu, že jim třeba nájemník přestane platit nebo ten byt poničí. Když tam vstupuje město jako garant, tak je to pro ně pozitivní signál, a to riziko jsou schopni podstoupit. Spousta lidí má takto byty prázdné z toho důvodu, že je schovávají pro své děti nebo pro nějaké účely párkrát do roka, a takto jsou motivováni je využít.
Airbnb maximálně na 60 dní v roce, navrhuje Scheinherr
Jak byste nakopl výstavbu nových bytů v Praze?
Jednak město musí samo stavět, ale musí umetat cestu developerům. Schválili jsme Metropolitní plán, musíme připravovat rozvojové projekty v dopravě pro ta území, to znamená například pátou linku metra, okružní linku metra O. To je linka, která neprochází skrz centrum města, ale obchází centrum okolo a prochází skrz ta rozvojová území. Pokud ji začneme připravovat nyní, tak výstavba metra O začne za deset let, kdy na těch územích už začne skutečná výstavba. Takže to jde ruku v ruce, ale pokud ji nezačneme připravovat teď, tak nám ujede vlak a ta území na ty stanice nebudou připravená.
Určitě se k metru O ještě dostaneme. Dalším velkým tématem v rámci bydlení v Praze je regulace krátkodobých pronájmů přes Airbnb. Má město vlastníkům těchto bytů zasahovat do toho, co se svými byty dělají?
Ty byty jsou zkolaudovány pro dlouhodobé pronájmy a město by takto mělo postupovat. Airbnb mělo v počátku velmi dobrý smysl, ale teď se rozrostlo, obzvláště v Praze. Není to jenom o tom centru, je to i o jeho širším okolí. Způsobuje to, že bytové domy jsou vylidněné, místní tam nechtějí bydlet, a tím i ubývá služeb pro rezidenty, od řemeslníků přes obchody. Vzniká tím i obrovský problém pro město, takže po vzoru Chorvatska, Barcelony nebo New Yorku musíme dát limity pro krátkodobé pronájmy. Myslím si, že ta cesta by byla, že město dostane možnost krátkodobé pronájmy legislativně limitovat na 60 dní v roce. To znamená, že když někdo odjede na dovolenou, tak skutečně bude moci pronajmout ten byt, nebo když třeba senioři mají nějaký větší byt a bydlí sami, tak mohou samozřejmě pronajmout třeba jeden pokoj. Takto to dává smysl, ale jinak nastává v tom městě obrovský problém.
Tu regulaci by tedy podle vás mělo do rukou dostat město samotné?
Určitě, ať si to města po celé republice určí sama. Příklady ze zahraničí ukazují, že to lze zastavit a dát tomu rozumné mantinely tak, aby to bylo oboustranně prospěšné jak pro to město, tak pro majitele těch bytů.
Čtěte také
Posunula bych se teď k té dopravě, kterou jsme naťukli několikrát. Piráti po vás přebírali v roce 2022 právě tu dopravní gesci. Jak byste zhodnotil jejich působení v dopravě za toto končící volební období?
Zdeněk Hřib (náměstek pro dopravu v Praze v letech 2023 až 2025 a předseda Pirátů, pozn. red.) si vzal příliš velké manažerské sousto, které neuřídil. Když jsem končil jako náměstek (pro dopravu v době Hřibova primátorství, pozn. red.), tak jsem předával rozestavěné stavby nebo stavby se stavebním povolením v hodnotě 30 miliard korun. Teď se obávám, že žádné nové projekty připravené nebudou a že dobíhají pouze ty z předešlého volebního období. Musíme mít vizi na více volebních období, a ta tady bohužel chybí. Zároveň koalice ODS, STAN a Pirátů si nejdříve rozdělila posty v radě a pak teprve řešila, co pro město chce dělat. Šest měsíců jim trvalo připravit programové prohlášení a pak jsme to sklízeli my jako občané celé čtyři roky, protože koalice byla rozhádaná a přestala vnímat problémy lidí a problémy města.
Na druhou stranu mi přišlo, že Piráti za vás docela bojovali, abyste v té koalici byli taky.
To si nemyslím. Upřednostnili více pozice pro sebe, než abychom my byli v koalici.
Dopravní projekty v Praze skončily v šuplíku, kritizuje Scheinherr
Co byste udělal jinak v dopravním sektoru, kdybyste v té koalici na tyto čtyři roky skutečně skončil?
Po městě je spousta zastavených projektů, které mají platné stavební povolení a byly odsunuty nebo úplně odloženy do šuplíku. Od velkých věcí, velkých projektů, jako prodloužení trati na Pankráci, přes rozšíření Jižní spojky, rozšíření Barrandovského mostu, tramvajová trať, propojka Motol-Vypich, nová vozovna v Braníku, až po ty nejmenší, které třeba pomáhají v každodenním životě lidí. Pokud budu primátorem a budu mít tu možnost, tak ihned zahájím jejich realizaci. To čekání stojí město peníze, protože náklady těchto projektů s inflací akorát narůstají.
Vaším velkým tématem, jak už jsme také zmínili, je pátá linka metra, které se pracovně přezdívá buď metro O, nebo metro E. Má jít o okružní linku, která by spojila okrajovější části města a ulevila tak těm přetíženým dopravním uzlům v centru. Má tedy smysl podle vás se už nyní intenzivně bavit o lince páté, když prvního úseku linky D se Pražané dočkají nejdříve v roce 2032?
Je ostudou současné koalice, že stavba linky D nabrala čtyři roky zpoždění. První úsek bude možná v roce 2032, ale to bude do Nových Dvorů, to už měl být hotový úsek až do Depa Písnice, ale ten má být hotový až v roce 2036 a směrem do centra až v roce 2038. To zpoždění je obrovské tím, že se na těch jednotlivých úsecích nedělalo. Ale pro rozvoj města je zásadní, aby vždy běžela stavba nějaké linky metra. Příprava stavby linky metra je komplikovaná a trvá minimálně deset let, tak musíme o tom rozhodnout už teď, jinak jenom odkládáme datum realizace.
Právě v pondělí 7. 9. se schválilo zadání studie proveditelnosti, podle níž by ta část linky O vedla ze Smíchovského nádraží přes Želivského až do Letňan. Pokud se dostanete do vedení města, kdy tudy projedou první vlaky?
Já věřím, že v první polovině 40. let. Jenom upozorním, že to pondělní rozhodnutí rady je typické pro tuto celou koalici a pro tyto čtyři roky. Koalice ODS, STAN a Pirátů na konci roku 2023 rozhodla, že do června 2024 bude zadána studie proveditelnosti. Nyní je září 2026 a teprve v pondělí 7. září rozhodli o tom, že se mají připravit analytické podklady pro to, aby v příštím roce další koalice rozhodla o zadání studie proveditelnosti. Mají dva a čtvrt roku zpoždění od termínu, který si oni sami dali, a navíc nerozhodli o zadání, ale o přípravě podkladů.
Může si Praha tu pátou linku momentálně dovolit?
Určitě, financování města je nastaveno tak, že může financovat výstavbu linky metra, a jakmile se dodělá linka D, tak může plynule navázat linka O.
Scheinherr: Školství je v kritickém stavu
Přesunula bych se krátce ještě ke školství. Jak byste zhodnotil momentální situaci školství v Praze?
Je v kritickém stavu. Každý osmý žák z deváté třídy se nedostal na školu, kam chtěl, ani ve druhém kole. Pražské děti mají nejmenší možnost z celé republiky se dostat na všeobecné vzdělávání, což považuji za ostudu Prahy před celou republikou. V tom vidím opravdu tristní reakci a komentáře současného radního pro školství za Starosty pana Klecandy, který si nepřipouští, že těch míst na středních školách je nedostatek. Uměle tak nutí děti, aby se hlásily na obory, které nechtějí studovat. Řešení nespočívá jenom ve výstavbě nových kapacit, protože stavební akce jsou na delší období a my potřebujeme tu demografickou křivku vyřešit teď, kdy jsou silné ročníky. Od příštího školního roku lze stihnout zafinancování pomocí grantového systému až 1 500 míst pro pražské žáky na středních školách. Bude to město stát okolo 120 milionů korun, takže to není žádný extra náklad, a vyřešíme tím trápení spousty rodin a spousty deváťáků.
Má Praha nějakým způsobem regulovat spádovou turistiku dětí a studentů, kteří dojíždějí do Prahy třeba ze Středočeského kraje? Nebo to není varianta?
U středních škol je to nereálné, považoval bych to trochu za sociální inženýrství, protože zkrátka střední školy jsou zaměřené na různé specifické obory a neměli bychom diktovat, jaké obory si mají přát děti ze Středočeského kraje a jaké obory si mají přát pražské děti. Každopádně je zde nutná spolupráce se Středočeským krajem.
Jak by taková spolupráce mezi Prahou a Středočeským krajem měla vypadat?
Mohli bychom uvažovat o tom, že si nějakým způsobem rozdělíme financování, například že se Praha bude podílet na financování pražských dětí, které studují ve Středočeském kraji, a naopak. To je asi to hlavní. Ale určitě bych to neřešil pomocí spádovosti.
Když se budeme bavit o rozšiřování stávajících kapacit, tedy navyšování kapacit jednotlivých škol, mají na to vůbec pražské školy prostor, ať už fyzický, nebo personální?
Fyzickou kapacitu na to právě nemají, a proto jsme přišli před čtyřmi lety se dvěma budovami v Praze 7. Ty zastupitelstvo schválilo před dvěma lety, ale doteď není hotový projekt na to, aby se ty budovy zrekonstruovaly. Podobně jsme navrhovali výkup budovy v Kodaňské ulici, která je uzpůsobená školským potřebám. To současná koalice také neschválila. Ve Vltavské ulici pak máme dvě budovy, které jsou pronajaty pro soukromé účely, takže ty by šly také okamžitě využít pro naše školy. Musíme budovat nové kapacity, budovy, přístavby a nástavby škol, a zároveň pro to okamžité řešení navrhujeme grantový systém, který by vykoupil kapacity od soukromých a církevních středních škol.
Má v Praze kdo učit? Máme dostatek učitelů?
To trochu souvisí s problémem dostupného bydlení pro potřebné profese, abychom zajistili byty, a tím nalákali učitele.
Čtěte také
Krátce bych se věnovala i pražskému veřejnému prostoru. Co je podle vás největším problémem pražského veřejného prostoru momentálně?
Údržba a čistota s tím, že veřejnému prostoru a jeho kvalitám se bohužel příliš nevěnovala energie, od toho, aby byly funkční fontány či pítka, až po to, abychom se dobře starali o stromy. Vytvořili jsme proto například oddělení zeleně. Zároveň jsme s kolegyní radní pro kulturu Hankou Třeštíkovou vytvořili program Umění ve veřejném prostoru tak, abychom do veřejného prostoru začali instalovat kvalitní umělecká díla.
Je nějaké místo, které považujete z hlediska pražského veřejného prostoru za katastrofu?
Jsou to ta typická místa jako okolí Palmovky, okolí Smíchovského nádraží a okolí Hlavního nádraží, na která se musíme zaměřit.
Jak byste se na ně zaměřil?
Je to o kvalitě té údržby, o tom, aby tam nebyly vylidněné nebytové prostory vlastněné městem, aby lavičky, koše byly v pořádku. A občas je to i o přítomnosti městských strážníků.
Co se Strahovským stadionem?
Často se v souvislosti s veřejným prostorem řeší brownfieldy, bývalé průmyslové čtvrti, zejména na tom pravém břehu Vltavy, ale přijde mi poněkud přehlížená jedna obrovská stavba v Praze 6, kterou je Strahovský stadion. Mělo by s ním něco dělat hlavní město, nebo to má nechat na městské části?
Strahovský stadion je jedním z mých velkých témat i pro volby. Musí uskutečnit velká pracovní skupina, kterou bych založil hned v prvních sto dnech na magistrátu. Je to kulturní památka, takže s tím se musíme vyrovnat, ale nemůžeme ho nechat v tom stavu, v jakém je. Ta stavba sama o sobě má být zachována včetně své hodnoty a podstaty, ale to její využití jako stadionu, to, myslím, těžko najdeme. Existují nové příležitosti, jak naplňovat tato místa, a jedna věc, která Praze velmi chybí, je centrum pro startupové inovace. Myslím, že tohle je jeden z ideálních prostorů, jak zároveň nakopnout a pomoci propojit inovace, technologie, vysoké školství a soukromý sektor. A využít k tomu tyto prostory.
On je, myslím, ve vlastnictví hlavního města, ne městské části. Pokud byste se stal primátorem, bude to jedna z vašich priorit?
Ano, přesně tak, v prvních sto dnech. Ostatně ještě můžu dodat, že jeden z těch projektů, když jsem byl náměstkem primátora pro dopravu, byla tramvajová trať ke Strahovskému stadionu, která se za mě odsouhlasila a začala projektovat. A věřím, že v následujícím roce ji začneme stavět.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jsem ve stínu Konečné, říká šéf KSČM. Chce daň z luxusu, kratší pracovní dobu a opuštění NATO
Vystudovala divadelní produkci na DAMU, žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a nyní si ještě občas odskočí na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, kde studuje ediční a nakladatelskou praxi. V redakci CNN Prima NEWS začala v lednu 2025 jako stážistka, nyní se zajímá především o domácí politiku, kulturní dění, blízké je jí i téma cestování. Pokud zrovna nesedí v redakci nebo ve škole, ráda zajde do divadla, ačkoliv už jen jako divačka, na lekci hot jógy, přečte si dobrou knihu nebo vyrazí nejen stopem po světě. (Barbora.Kollarova@iprima.cz)
