Lítačka na rok za tisícovku, chce Urban z SPD. Připustil i vyvlastňování a pochválil Hřiba
Roční lítačku bychom Pražanům měli nabídnout za tisíc korun, navrhuje před komunálními volbami lídr SPD v hlavním městě Milan Urban. Připustil také možné vyvlastňování pozemků při stavbě Pražského okruhu. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS byla mimo jiné řeč také o neziskových organizacích, Vltavské filharmonii nebo o dopravní situaci v největším městě ČR. Urban v souvislosti s rozvojem MHD také pochválil, byť zdráhavě, někdejšího primátora Zdeňka Hřiba (Piráti).
Doprava je v Praze třeskutým tématem. Vy jste ji zmínil jako jedno z klíčových témat SPD, tak jaké jsou vaše dopravní priority v hlavním městě?
Chceme, aby stát dostavěl Pražský okruh. Tam bychom případně viděli i možnost vyvlastňování pozemků, kdyby to bylo bezpodmínečně nutné. Ze strany města pak jde o Městský okruh a radiály. Já bych byl pro, aby se město bavilo s vládou, jakým způsobem by na tomto mohl participovat stát. Do Prahy každý den jezdí 300 až 500 tisíc lidí za prací, studiem i jinými aktivitami. To je 100 až 200 tisíc aut denně. Tyto dopravní stavby je tak třeba urychlit. Lidi, kteří sem jezdí ze středních Čech, bychom měli odchytávat na kraji města a budovat mnohem více P+R domů. Piráti to blokovali. Když jsem o tom mluvil, dostal jsem odpověď, že se staví parkovací dům na Černém Mostě a na Opatově. Ale já jako projektant vím, že se tyto věci plánovaly už před 15 lety a realizují se až teď.
ČTĚTE TAKÉ: Boj o pražskou jednosměrku. Vládne chaos a Středočeši jsou rukojmí, ženou radní případ k soudu
Parkovací dům P+R vznikl třeba i v Nových Butovicích.
Jo, ale je jich potřeba mnohem více.
Přes parkovací domy jste se dostal k veřejné dopravě. Člověk se může ptát: Když nechám auto v P+R domě, jak pojedu dál? Odpověď je, že nejspíš MHD. Tak jak se má podle SPD rozvíjet?
Je to samozřejmě budování nových tramvajových tratí, autobusových linek…
Kdyby tady teď seděl Zdeněk Hřib, možná by vám řekl, že to za něj se otevřelo nejvíce tramvajových tratí. Přesto ho kritizujete.
To, že se staví tramvaje, je dlouhodobý koncept Prahy od doby, kdy moderní Praha posledních 35 let existuje. Tramvaje by se měly dále rozvíjet.
Za posledních osm let se ale nových tramvajových tratí opravdu neotevřelo málo. Namátkou si vzpomenu třeba na trať na Slivenec nebo na Dědinu.
No, to je pravda.
Delší provoz metra a kratší intervaly
Takže za to byste Zdeňka Hřiba nepochválil?
Tak oni dotáhli to, co už se tady připravovalo klidně dekádu i déle.
Ale stejně byste ho za to nepochválil.
Dobře, že to dokončil. Ano, v pořádku. Dobře, že to dokončil. Důležitá je ale také výstavba metra. Víme, jak dopadlo výběrové řízení na linku D. Zbytečně se to protáhlo o další dva a půl roku a zase jsou na tom biti Pražané. Klíčové je také prodloužení provozu metra, aby jezdilo do jedné hodiny ráno, o víkendu klidně do půl druhé. To je zapotřebí každopádně. Stejně jako zkrácení intervalů. Když se vrátím k tramvajím, lidé v Praze si neuvědomují, jak krátké tramvaje nám tady v porovnání třeba s městy v Německu jezdí. My teď máme nové tramvaje od Škody. Vypadají velmi dobře, ale mohly by být delší. Tramvaje T3 se dají bez problému spřáhnout tři za sebe. Takže na těch nejvytíženějších linkách, třeba na devítce, by je určitě šlo nasadit v takové soupravě.
Pak je otázka, jestli by Praha tím pádem neměla více investovat do nových tramvají. Vy sám jste zmínil nákup tramvají 52T od Škody. Podporovali byste nákup nových tramvají? Jste spokojeni s vozy 52T?
Určitě. Já je znám z linky 12, to jsou velmi dobré tramvaje, pětidílné, perfektní interiér, výborné.
Mimo jiné mají právě vyšší kapacitu než jejich předchůdce, tramvaj Škoda 15T.
Ano, ale stále nám tu zbývají ty staré vozy T3. Těch jsme se začali různě zbavovat, prodávat je do zahraničí pomalu za cenu šrotu. Pokud je možné některé tyto vozy upravit, modernizovat, spřáhnout je do té soupravy tří vozů, tak je to levnější řešení, jak navýšit kapacitu.
Čtěte také
Zmínil jste i metro, diskuzí kolem něj v posledních letech hýbe i navrhovaná okružní linka O, se kterou přišla před minulými volbami Praha sobě. Myslíte si, že ji Praha potřebuje? Podpořil byste přípravy na budování takové okružní linky?
My bychom to podpořili. Ale pozor, vidíte moje šediny, já už pamatuji různé věci. Pamatuji si třeba, když se otevíralo metro C. A tehdy se jako dárek dávala taková brožura o budoucnosti metra v Praze, kde byla nakreslená okružní linka. Na stole to tak bylo už od samého prvopočátku, kdy se metro v Praze projektovalo.
Není pak správné, že se ta diskuze otevírá?
Je to správně, konečně. Ale děje se tak de facto po 50 letech.
Potom je tedy Praha sobě prvním subjektem po 50 letech, jak vy říkáte, který toto téma zvedl. Za to by si možná zasloužili pochvalu.
Já s nimi v tomto souhlasím. Říká se, že by tato linka vedla částečně i nad zemí, něco na způsob německého S-Bahnu. Možná je i kombinace, ale nemusí to být celé v podzemí, pak je to samozřejmě nejdražší.
Tudíž přípravu na stavbu linky O podporujete, i když ještě nemáme dostavěnou linku D?
Ta příprava trvá roky, takže ano.
Je v Praze až moc aut?
Když ještě zůstaneme u MHD, většina z kandidujících stran připouští, že po volbách bude na stole zdražení jízdného pro Pražany – tedy takzvané Lítačky. Jste také pro?
Nejsem a vím, že jako jediný. V nedávné diskuzi všichni říkali, že zdražení je nutné, že nafta je dražší, elektřina je dražší, všechno je dražší. Ale Praha má nyní rozpočet řádově 140 miliard korun a na dopravní podnik se dává asi 24 nebo 25 miliard. Všichni znají kauzu Dozimetr. Když to vyšetřovala policie, došla k závěru, že šedá zóna Dozimetru je tři až pět miliard. V dopravním podniku je tak určitě prostor, kde šetřit. Z rozpočtu jdou také zbytečně miliardy na různé příspěvkové organizace, zapsané ústavy, neziskové organizace. To by se dalo osekat. Pražanům bychom naopak měli nabídnout Lítačku za administrativní poplatek.
V jaké výši by zhruba měl být?
Třeba za tisíc korun na rok. Čistě pro lidi, kteří mají trvalé bydliště v Praze. Za spolufinancování by se k tomu mohl připojit i Středočeský kraj. Financování je nepoměrné, byl bych tedy pro, aby se na tom Středočeský kraj podílel více.
Já jsem se díval na analýzu Institutu plánování a rozvoje z roku 2024. Podle té je v Praze na tisíc obyvatel, včetně kojenců, registrováno 700 aut. Z 11 srovnávaných měst byla Praha druhá nejhorší po Varšavě. Není tak v Praze těch aut zkrátka až moc? Nemělo by s tím město něco dělat, třeba skrze podporu MHD, o které jste mluvil?
Motorizace je v Praze vysoká, ale to nezměníte ze dne na den. Já jsem pro podporu MHD, třeba zavedením toho symbolického poplatku za Lítačku. Bavil jsem se o tom s řadou lidí, kteří mi řekli, že by pak auto nechali doma. To dokazuje, že lidé to vozidlo potřebují. Je to součást každodenního života a ještě dlouho bude.
Na druhou stranu v jiných městech auto lidé evidentně potřebují méně.
Pak by se měla udělat analýza, proč ho tam potřebují méně. Buď jim lépe funguje MHD, nebo tam lidé mají funkce, které používají, blíže svému bydlišti. Ale u některých je auto prostě nevyhnutelné, ať už u seniorů, kurýrních služeb nebo živnostníků. To pak souvisí i s parkovacími zónami. Pro živnostníky, kurýrní služby, pro malé byznysy by měla být parkovací karta, aby mohli jezdit po celé Praze. Když potřebujete opraváře, servis, kurýra, tak je to nutné. Životní styl lidí tak, aby používali méně aut, nezměníte tím, že podporujete kolony nebo špatně koordinujete uzavírky.
Čtěte také
To je otázka, jestli je cílem špatné koordinace uzavírek změna životního stylu.
No, je. Já si troufám říci, že je to fakt taková ideologie.
Narážíte opět na pana Hřiba, na Piráty? Pan Hřib už není náměstkem pro dopravu.
To vím, ale byl čtyři roky primátorem a pak byl prvním náměstkem po většinu volebního období. Je to taková ideologie: co nejvíce zkomplikovat dopravu, ztěžovat průjezdnost města. To máte i ty cyklopruhy. My máme kolegu v komisi pro cyklodopravu. Praha má jasnou vizi a plán pro výstavbu cyklostezek, ale ta stagnuje. Už to dávno mělo být hotové, místo toho se malují cyklopruhy. A malují se v místech a stylem, že je to nebezpečné pro všechny. Já říkám, že nemůžeme tímto agresivním, regulačním stylem zakazování a omezování doufat, že lidé auta ze dne na den přestanou používat.
Na druhou stranu neměli bychom po vzoru měst, jako jsou třeba Varšava, Bratislava, Vídeň, Madrid, Paříž nebo Berlín, jít cestou zklidňování dopravy? Možná i omezování individuální automobilové dopravy? Myslím si, že jeden příklad za všechny může být magistrála.
Já jsem pro projekt humanizace magistrály, ale není to o tom, že tam uberete jízdní pruh. Tím tu dopravu ještě více zkomplikujete. Mně tam třeba chybí zeleň, může tam být více stromů. Ale dávat na magistrálu cyklopruh, proč?
Pak je ale otázkou, jestli se ze tříproudé silnice dá udělat městský bulvár, jak se o tom uvažuje v některých strategiích, a jestli se pak vůbec dá mluvit o humanizaci. Jinak je to stále vlastně dálnice v centru města.
No, ona to není dálnice, že.
Je to silnice vizuálně velmi silně připomínající dálnici.
Rozumím. Ale jde o to, že ještě nemáte plnohodnotnou alternativní cestu v rámci Prahy. Nemáte Pražský ani Městský okruh, nemáte většinu radiál. Takže pokud chcete projet ze severu na jih, jste nuceni jet po magistrále. Také se často říká, že je všude v Praze tranzitní doprava, ale není. Většinou je to cílená doprava v rámci Prahy. Ale když budete komplikovat průjezdnost, ať směrem sever–jih nebo východ–západ… Nebo tu byly plány uzavírat v létě nábřeží. Pak by se to všechno zase posunulo na tu magistrálu.
Šetřit na neziskovkách i Pridu
Pojďme dál. Vy jste zmínil, že se dá šetřit mimo jiné i na neziskových organizacích. Máte představu, kolik by se na nich dalo ušetřit? A dokážete říci, na kterých? Spousta z nich zajišťuje pomoc seniorům nebo třeba zdravotně handicapovaným.
To je pak sociální sektor.
Ale jsou to také neziskové organizace.
Teď jsem byl na diskuzi o rozvoji startupů v Praze. Nám tady kvůli tomu vznikl Pražský inovační institut, příspěvková organizace. Šly do toho desítky milionů, naprosto promarněné peníze. Máme Pražskou developerskou společnost, která nás za posledních šest let stála 400 milionů.
Oba asi chápeme, že když mluvíte o neziskovkách, tak nemáte na mysli Pražskou developerskou.
Jsou tu i různé politické neziskovky, které jsou zbytečné. My z SPD a ještě kolega z KDU-ČSL jsme třeba hlasovali proti příspěvku pro Prague Pride. Ať se pořádá, ale je to zisková akce. Nevím, proč by na to město mělo přispívat. Navíc po loňském Prague Pridu, kde byli lidé, kteří tam vyvěšovali palestinskou vlajku, jsme měli usnesení, které říká, že to jako město nebudeme podporovat. Akce tohoto rázu, kdy víme, že tam budou podporováni palestinští extremisté, Hamás a podobně… A letos se to stalo znovu.
Čtěte také
Já si nevybavuji, že by tam docházelo k výslovné podpoře Hamásu. Byly to pouze palestinské vlajky vyvěšené, tuším, soukromými osobami. Organizátoři za ně tím pádem nenesli odpovědnost.
No, organizátoři by měli zajistit, aby tam tito lidé nebyli.
Ale asi se nedá říct, že pokud má někdo v ruce palestinskou vlajku, tak podporuje terorismus, a že se to dá vztáhnout na celý Prague Pride.
To byla jejich odpověď, že. Ale každý ví, co se dělo v Izraeli a co dělal Hamás. Takže to naprosto nebylo na místě.
Já jsem to chtěl pouze uvést do kontextu. Mluvil jste o dotaci pro Prague Pride. Ta byla letos 700 tisíc korun z rozpočtu, který se řádově pohybuje, jak jste zmínil, kolem 140 miliard. Z jakého důvodu tedy tak moc usilujete o její zrušení?
Vy jste se ptal na konkrétní případ.
Ano, ale když je to 700 tisíc třeba ze 140 miliard, je to kapka v moři.
No je. Já bych vám mohl říkat samozřejmě další věci, ono to pak naskakuje. Co je třeba v rámci inkluze ve školství, to je naprosto zbytečné. Politické neziskové organizace, které chodí do škol a řeší tam nějakou progresivistickou nebo jakoukoli jinou agendu. To je prostě špatně.
Máte nějaký odhad, kolik byste takhle jako hlavní město mohli ušetřit?
Je to v řádu miliard.
Nemůžete být konkrétnější?
Ne.
Filharmonie je zbytečná
Na závěr bych chtěl otevřít téma stavby Vltavské filharmonie. Zaznamenal jsem, že jste jako SPD proti. Proč?
Já jsem profesí architekt a pro mě je to naprosto zbytečná investice. Ten projekt se mi líbí, jsou to špičkoví architekti. Ale když mi na zastupitelstvu současný pan primátor Svoboda řekne, že filharmonii chce proto, aby tady po něm něco zůstalo, tak já říkám, že by měl být radši, když po něm zůstane třeba vysokoškolský kampus, nová nemocnice nebo když se vyřeší sociální bydlení. To přináší Pražanům mnohem větší užitek. My máme Obecní dům, Rudolfinum, hodně koncertů se koná v církevních stavbách. Ale říkat, že tohle dostane Prahu na špici metropolí a že sem bude jezdit více turistů… Já bych řekl, že turisté do Prahy jezdí právě kvůli tomu, co je tady staré. Že je to nádherné město.
Takže argument, že by filharmonie mohla přilákat hudební fanoušky, neobstojí?
Ale ano, turisté jdou radši do Rudolfina nebo do Obecního domu, než že by šli do nějaké moderní budovy. To můžou jít do té v Berlíně. Původně se říkalo, že Vltavská filharmonie bude stát deset miliard, teď už se říká 12 nebo 15. Bohužel v Praze je všechno minimálně dvakrát dražší, než se plánovalo, takže si troufám říct, že to bude klidně 30 nebo 35 miliard. Hlavní problém ale bude ten provoz. Do toho půjdou obrovské peníze. Kdyby se radši vložily do výstavby bytů nebo domů pro seniory či pěti nových základních škol a deseti školek. Pražané potřebují zajistit základní potřeby. To jsou pro mě priority. Ne že budeme mít nádhernou filharmonii za 30 miliard, na kterou se někdo bude jezdit koukat.
Příprava toho projektu už ale běží.
No ano, a taky to stojí peníze.
Jak chcete ten proces zastavit? Najdete na to politické spojence?
Samozřejmě se to dá. Doufám, že spojence najdeme, až budou lidé poznávat, jaká je realita.
Otázka je, jestli pak už nebude příliš pozdě na to projekt filharmonie zastavovat. Aby pak už nebylo levnější ho nechat běžet.
Projekt se dá zastavit vždycky. Ročně nás to stojí řádově čtvrt miliardy jenom za projektové práce. Proč?
Přečtěte si také první část rozhovoru s Milanem Urbanem. Tématem je mimo jiné dostupnost bydlení či povolební vyjednávání.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Studenti v Praze mohou měsíčně zaplatit za kolej i 13 tisíc korun. Míst je nedostatek
Michael studuje obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Členem on-line redakce CNN Prima NEWS je od října 2024. Soustředí se hlavně na domácí politiku, se zájmem sleduje také dění ve Spojených státech. Ve volném čase se věnuje zejména hudbě. (Michael.Cardal@iprima.cz)
