Schodek rozpočtu stoupl na 255 miliard. Jde o nejhorší květnový výsledek od vzniku ČR

Pokračující protiepidemická opatření omezující ekonomickou aktivitu měla i nadále negativní dopad na daňové výnosy státního rozpočtu, jejichž pokles byl prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku, a dále byl výsledek ovlivněn změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů, komentovalo výsledky ministerstvo financí.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci května meziročně klesly o 18,7 miliardy na 553 miliard korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 9,7 miliardy na 468 miliard korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci května pak meziročně stouply o 78,9 miliardy na 807,9 miliardy korun.

Analytik: Vláda hazarduje s reputací Česka

„Vzhledem k ohlášenému postupnému rušení mnohých podpůrných programů a očekávatelnému návratu do ekonomického normálu se nadále zdá, že letošní deficit míří níže než schválených 500 miliard korun,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Větší znepokojení ovšem podle něj vzbuzují nulové ambice vlády ohledně konsolidace veřejných financí. „Nově ohlášený záměr dosažení schodku na úrovni 390 miliard korun v roce 2022, kdy by se ekonomika již měla vrátit k robustnímu růstu, je hazardem s reputací Česka na finančních trzích,“ dodal.

Resort zároveň informoval, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo od loňského března do konce letošního května 350,7 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programu Antivirus a dalších programů si vyžádaly 224,6 miliardy Kč. Odklad záloh daní vyčíslilo ministerstvo financí na 27,5 miliardy korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 98,6 miliardy korun. Celkovou pomoc za letošní leden až květen vyčíslilo na 132,6 miliardy korun.

Inkaso daně z přidané hodnoty stouplo ke konci května meziročně o 2,6 miliardy na 108 miliard korun. „Inkaso daně z přidané hodnoty bylo kromě změny rozpočtového určení daní tlumeno nižšími sazbami daně na stravovací a další služby a zboží od května a července 2020, stejně jako restriktivními opatřeními proti šíření epidemie,“ uvedlo ministerstvo.

Výběr daně z příjmů právnických osob meziročně stoupl o 3,4 miliardy korun na 31,1 miliardy korun. Naopak inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci kleslo o 17,4 miliardy korun. V meziročním srovnání se podle resortu promítá vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména snížení základu daně o více než 25 procent a zvýšení slevy na poplatníka. Inkaso dále negativně ovlivnil kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku 2021. Květnové inkaso naopak navýšila výplata odměn zdravotníkům.

Sociální dávky se zvyšují

V případě výdajů rostly běžné výdaje. Na nich stát ke konci května vydal 761,3 miliardy korun, meziročně o 83,8 miliardy více. Kapitálové výdaje naopak meziročně klesly o 4,9 miliardy na 46,7 miliardy korun. „Kapitálové výdaje jsou počátkem roku tradičně nižší, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku,“ sdělilo ministerstvo.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci května 291,9 miliardy korun, meziročně o 14,1 miliardy korun více. Z toho na důchody šlo 221,2 miliardy korun.

Na celý letošní rok je schválen schodek státního rozpočtu 500 miliard korun. Za celý loňský rok ovlivněný dopady pandemie skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun.