byznys

Spojené státy se připravují na závod ve vývoji umělé inteligence. Největším protivníkem je Čína, která do technologie také mohutně investuje. Soupeření budou jen přihlížet státy Evropské unie. Nezaspal náš kontinent dobu a neujíždí mu vlak? „Je smutné, že podobným způsobem v Evropě nikdo neuvažuje. Rozhodně nás předběhnou v nových věcech,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Marek Rosa z GoodAI, který se zabývá vývojem umělé inteligence. Podle něj Američanům pomáhá, že jsou byznysově orientovaní, zatímco problémem evropské mentality jsou chybějící ambice.

Všichni víme, že sport a pravidelný pohyb obecně je skvělý pro naše tělo, že buduje fyzickou, ale i psychickou kondici, protože pomáhá čistit si hlavu. Už méně se ale mluví o tom, že sport člověka učí mnoha různým schopnostem, které se mu pak hodí v byznysu a při budování jakékoli kariéry.

Český podnikatel ruského původu Leon Tsoukernik má za sebou život, o jehož scénář by se popral i Hollywood. Vychodil šest tříd, vyhrál v kasinu přes sto milionů korun a vybudoval v Česku obří hazardní impérium. Jeho život plný megalomanských projektů připomněl web Poker News Daily.

Jedním z důvodů Muskovy podpory Donalda Trumpa byl byznys, uvedl v pořadu 360° odborník na anglosaské dějiny Martin Kovář. Ve vysílání CNN Prima NEWS rovněž naznačil možný vývoj další spolupráce jednoho z nejbohatších mužů světa s nově zvoleným americkým prezidentem.

Globální ekonomika se v roce 2024 oklepala z inflačních šoků a hubených měsíců a zavelela ke spanilému růstu. Hodovalo se i na investičních trzích, na svá historická maxima dokráčely akciové indexy i kryptoměny. Kam budou trhy a ekonomika směřovat v roce 2025?

Víra v léčivou moc přírody i ve vlastní činy.
Jistota, že poctivost se dlouhodobě vyplácí, a přesvědčení, že život je nikdy nekončící cestou za poznáním a vzděláním. Chuť pomáhat druhým a radost, když se to daří. To všechno je rodinná společnost JUST CS. Od října 1992 výhradní zástupce špičkové švýcarské kosmetiky Just obsahující to nejlepší z přírody. Na českém i slovenském trhu se společnost JUST CS i její dceřiná společnost JUST SLOVENSKO postupně stávají lídry přímého prodeje kosmetiky i doplňků stravy. Další díl pořadu CNN Family Business Week vás zavede do společnosti, která i díky hluboce zakořeněným hodnotám vydobyla dlouhodobou důvěru a loajalitu desetitisíců spokojených partnerů a zákazníků. V jejím vedení stojí druhá generace rodiny Lízálkových.

Už ve středu by mohla Sněmovna rozhodnout o novele energetického zákona. Některé její části ale vyvolávají spor mezi vládní koalicí a Solární asociací. Jeden z přílepků zákona, který do něj vložilo ministerstvo financí, podle solárníků likviduje jejich byznys, protože tisícům firem prý sníží obrat až o třicet procent. Experti mluví o změnách, které jsou v rozporu s pravidly Evropské unie a Česku mohou hrozit soudní řízení a arbitráže.

Více než stovka vedoucích pracovníků českých neziskových organizací se sešla na pondělní konferenci s názvem „Dialogy pro dobro aneb už neplaveme v marketingu“ v pražském Emauzském klášteře. Pohledy na různá témata prezentovaly formou dialogů na první pohled nesourodé dvojice řečníků – jeden ze světa neziskových organizací a druhý z byznysu.

Ceny másla v současnosti astronomicky stoupají, jenže čtvrtka (250 gramů) je pořád mnohem levnější než před sametovou revolucí. „Za komunismu máslo určitě nepatřilo k levným potravinám,“ vzpomíná Petr Hlubek, který byl před rokem 1989 vedoucím obchodu s potravinami. V roce 1989 stála čtvrtka 10 korun, při přepočítání na dnešní průměrnou mzdu je to ale 140 korun. Stačí totiž porovnat hrubé průměrné měsíční mzdy. V roce 1989 to bylo 3 170 korun, nyní 44 943 korun (údaj za 1. pololetí 2024), platy se tedy za 35 let navýšily čtrnáctkrát. A přestože čtvrtka másla aktuálně stojí 65 až 75 korun, stále je o polovinu levnější než za socialismu. Agentura STEM ovšem v aktuálním průzkumu zjistila, že podle 31 procent občanů se před rokem 1989 žilo lépe než dnes.

Výplaty žen v Česku jsou stále zhruba o 20 procent nižší než v případě mužů. Zároveň je na „něžné pohlaví“ kladen mnohem větší tlak, protože musí kromě práce zvládat také domácnost. Podle odborníků i samotných žen nastavení systému i celé společnosti „byznysmenkám“ příliš nepřeje. Často je ale brzdí i stereotypy zakořeněné v jejich vlastních hlavách, případně ve vztazích.

Ministerstvo financí podle ekonomky Ilony Švihlíkové nemá reálný přehled o stavu ekonomiky státu a při přípravě rozpočtu jedná chaoticky. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS Švihlíková zároveň upozornila, že například vládní snahy o vyšší zdanění firem zabývajících se solární energetikou se nemusí setkat s kýženým úspěchem. Solární byznys má podle ní v tuzemsku „dlouhé pacičky“.

Volají, píší, slibují, straší a všechno s jediným cílem — okrást lidi o peníze. Tak by se dalo shrnout chování finančních kyberpodvodníků. Ti se stávají větší a větší hrozbou. Kde se ale berou? A jak je možné, že se i přes nekonečná varování najdou lidé, kteří jim naletí? Podle Marka Macháčka z Komerční banky, jenž méně i více zdařilé pokusy o nelegální převody peněz řeší denně, se jedná o rozsáhlý a mimořádně výdělečný byznys za hranou zákona, který se s největší pravděpodobností nikdy nepodaří vymýtit. S nadsázkou ho přirovnává k chobotnici, jíž jedno chapadlo useknete a další dvě narostou. Součástí výcviku členů podvodných skupin bývá nejen spisovná čeština nebo základní finanční pojmy, ale třeba i výslech na detektoru lži.