Žádné daně nejsou spravedlivé. Ty majetkové je ale třeba zvýšit, tvrdí ekonom Křeček

Nastavení daňového mixu bude jedním z klíčových témat letošních voleb do Poslanecké sněmovny. Veřejné finance se totiž vychýlily z rovnováhy a na budoucí vládu čeká nelehký úkol dostat je zpět pod kontrolu. „Náš daňový systém vznikal v 90. letech, kdy lidé v zásadě nic nevlastnili a zdaňovaly se hlavně příjmy a spotřeba. Po třiceti letech je však otázkou, zda by se neměl daňový mix rozšířit o zdanění majetku,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.

Štěpán Křeček je přesvědčen, že příjmová strana veřejných financí by neměla být opřena pouze o daně z příjmů nebo spotřeby. Jde podle něho o daně, které nejvíce přispívají k brzdění hospodářského růstu a zvyšování efektivity. „Jsem zastáncem toho, aby po třiceti letech proběhla pořádná debata o změně daňového mixu. Příjmové daně snižují ekonomický růst více než daně z majetku. Ale nemyslím si, že by to mělo vést k nějaké daňové revoluci. Rozhodně bychom neměli přestat příjmy a spotřebu danit,“ řekl Štěpán Křeček.

Podle něho by se nastavení daňového systému neměla změnit tak, aby to negativně dopadlo na lidi, kteří se pomocí investic do nemovitostí rozhodli zajistit na stáří. „Není možné, aby tito lidé financovali chod celého státu. Je potřeba postupovat rozumně,“ dodal Křeček. Podle něho je však nutné k výdajovému rámci českých veřejných rozpočtů hledat adekvátní příjmovou stránku. „Všechny daně jsou nespravedlivé. Ideální svět by byl bez daní. Česko má však velké nároky na to, co všechno veřejný sektor platí. Musíme najít takový systém, aby se na jeho financování co nejférovějším způsobem podílely všechny skupiny obyvatelstva,“ řekl.

Procento z ceny je mimo realitu

Křeček připomněl, že v České republice došlo v minulosti k privatizaci bytového fondu, v jejímž rámci se do soukromých rukou dostalo asi 2,5 milionu bytů. „Jejich současní majitelé si je tehdy pořídili za velmi lukrativních podmínek, na které současná mladá generace už nedosáhne,“ řekl s tím, že zvýšení daní z těchto bytů může do jisté míry narovnat křivdu, k níž pořízení rezidenčních nemovitostí tehdy vedlo.

Je však prakticky jisté, že případné zvýšení daně z nemovitostí jejich majitelé přenesou na nájemníky. „To si řekněme na rovinu,“ upozornil Křeček. I proto by podle něho neměla být sazba daní z domů a bytů nijak drakonická. Sazbu ve výši například jednoho procenta z tržní hodnoty, která se ve veřejné debatě tu a tam zmíní, považuje za příliš vysokou. „Taková daň je naprosto mimo realitu. To by byla skutečná daňová revoluce a takový šok by způsobil více škody než užitku,“ odmítl Křeček.

Takto vysoká sazba by totiž vedla k částkám v řádu vyšších desítek tisíc, které by majitelé nemovitostí každoročně do veřejných rozpočtů museli odvádět. Štěpán Křeček upozornil, že v současné době do veřejných rozpočtů plynou daně z nemovitostí ve výši kolem 11,5 miliardy korun ročně. „Je to asi šest desetin procenta veřejných příjmů,“ řekl.

Odbourejme dotace

Štěpán Křeček přiznal, že pouhé zvýšení daní z majetku k narovnání veřejných rozpočtů nestačí. „Vedle diskuse o daních musí současně probíhat možná důležitější diskuse o výdajích rozpočtu. Koronavirová krize ukázala, že se tady rozdávaly miliardy, často lidem, kteří je nepotřebovali. To musí skončit,“ řekl hlavní ekonom BH Securities v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Podle něho by se daly ušetřit obrovské peníze a přitom by se zvýšil komfort občanů. Měl tím na mysli například dotažení digitalizace veřejné správy. „Lidé by mohli spoustu věcí vyřídit z pohodlí domova. Procesy, které by vyřizoval počítač, by byly konečně předvídatelné. Dnes dva úředníci o jedné věci mnohdy rozhodnou zcela jinak,“ upozornil. Odbourat by se podle Křečka měly také dotace soukromým subjektům. „Jsou to obrovské sumy, které navíc křiví trh. Měli bychom se rovněž zamyslet, zda stát musí zajišťovat služby, které mnohem efektivněji sám od sebe zajišťuje už nyní soukromý sektor,“ dodal Štěpán Křeček.

Fixní věk odchodu do penze je nesmysl

V neposlední řadě je nutné rovněž změnit český penzijní systém tak, aby byl dlouhodobě finančně udržitelný. „S důchodovým systémem by se určitě nemělo dělat to, co představila Jana Maláčová, která problém penzijního systému vlastně zvětšila,“ podrobil Štěpán Křeček kritice důchodovou reformu, kterou na sklonku loňského roku představila ministryně práce a sociálních věcí. Její řešení totiž prý požaduje nové nároky na finanční zdroje.

Důchodový systém by měl podle Křečka více zohledňovat odpracovanou dobu a také výši předchozích příjmů, respektive částku, kterou lidé během svého pracovního života do systému odvedou. „Není možné, aby měl stejný důchod člověk, který pracoval a vydělával hodně, jako ten, kdo se spíše flákal a sem tam měl poloviční úvazek,“ řekl.

Za rozumnou variantu Štěpán Křeček považuje, že by každý mohl odejít do penze, kdy by chtěl, ale musel by se smířit s tím, že se to projeví na výši jeho důchodu. „Čím později by člověk do důchodu odešel, tím vyšší penzi by dostával. Ať každý ví, jak vysoký důchod bude dostávat v okamžiku, kdy se rozhodne do penze odejít, a podle toho ať se rozhodne, řekl s tím, že fixování odchodu do důchodu k jednotnému věku považuje za nesmyslné.