ZPRÁVY PLUS - 18.5. v 10:30
Češi by se měli připravit na velkou vlnu zdražování. Rostoucí ceny primárních komodit od ropy po železo totiž pravděpodobně ovlivní to, kolik lidé za nejrůznější produkty zaplatí. Dopady zdražování i pandemické krize na ekonomické segmenty mohou přijít už v druhé polovině tohoto roku, varovali ekonomové ve Zprávách PLUS na CNN Prima NEWS. Ve hře je i zvýšení daní, dle expertů by ale stát měl radši seškrtat své výdaje.
Celosvětově se zvedají nejen ceny nerostných surovin, ale také nákladní doprava. S cenami finálních výrobků zamávala i skutečnost, že současná výroba počítačových čipů ani zdaleka nestíhá pokrývat poptávku. Plošné zdražování komodit tak postihuje přímo i nepřímo celou řadu ekonomických sektorů. „Jedním z důvodů je, že stimuly, které řada zemí zavedla – především Spojené státy – jsou dost výrazné a spojené s řadou inflačních obav,“ uvedla ekonomka Ilona Švihlíková.
Růst cen pozoruje i proděkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslav Ševčík. Podle něj je na vině i nezodpovědné chování centrálních bank a jejich kvantitativní uvolňování peněz. I to má způsobovat zdražování. „Třeba ceny automobilů vzrostly v meziročním srovnání řádově o osm procent a bude se to projevovat i nadále. Kvantitativní uvolňování peněz je pro veřejnost málo známou záležitostí, ale ekonomové vědí, že se to dřív nebo později projeví i v indexu spotřebitelských cen,“ řekl ve Zprávách PLUS na CNN Prima NEWS.
Velké obavy z jeho pohledu plynou z růstu cen nemovitostí, který ve velkém ovlivní, zda mladá generace vůbec dosáhne na vlastní bydlení. Výkyvy na trhu navíc podle Ševčíka způsobí i zdražení na poli nájemného.
„Jenom pro ilustraci, například v Praze u bytových domů ceny vzrostly za deset let o skoro 100 procent. Takže prosím, věnujte tomu pozornost a nenaleťte politikům, kteří vám budou slibovat, že vám budou létat pečení holubi úst, a sami budou dělat politiku úplně obráceně,“ apeloval v pořadu ekonom. Zároveň upozornil na ztížené podmínky pro hypotéky. „To v současné době považuji za nepříliš korektní a ekonomické, zvlášť když nabídka není taková, aby pokryla poptávku,“ dodal Ševčík.
Řada domácností šetřila, mnohé naopak vyčerpaly rezervy
Pandemická situace způsobila, že spousta domácností odložila významné množství plánovaných výdajů, které se nemohly během uzávěry společnosti zrealizovat. Naspořené peníze tak budou nejspíše v následujících měsících „vrhat na trh“, jak se bude čím dál více rozvolňovat.
„A to samozřejmě může také asi v druhé polovině roku nějaké silnější inflační tlaky způsobit,“ dodala Švihlíková s tím, že opatrnostní úspory nejsou tak velké jako právě peníze z odložené spotřeby. Ačkoliv jsou lidé natěšení na utrácení, otázka podle ní je, jak zareagují na strmější růst cen.
Čechy čeká zdražování. Zdroj: ČTK/Fotobanka ČTK/Ramík Drahoslav
V souvislosti s tím ale Ševčík upozorňuje na to, že ne všechny domácnosti dokázaly našetřit peníze. Až statisíce z nich naopak vyčerpaly veškeré své rezervy. „Jsou to domácnosti podnikatelů a drobných živnostníků, kteří byli dlouhou dobu nesmyslně omezováni,“ rozvedl proděkan z VŠE.
Řada z nich je podle něj stále na pokraji krachu. Například obchodníci, kterým zbylo zimní zboží ve skladech, musí vydržet do další sezony. „Mám obavy spíše z budoucího vývoje. Jako bychom teď tančili na horní palubě Titanicu, který se pomalu potápí. Větší a horší dopad, zvláště pro některé segmenty ekonomiky, bude přicházet v druhém pololetí,“ dodal Ševčík pro CNN Prima NEWS.
Zvýšení daní? Ať vláda spíš seškrtá výdaje státu
Krušná doba Čechy nejspíše čeká i kvůli rekordnímu schodku státního rozpočtu, který se stal také jedním z hlavních témat letošních voleb do Poslanecké sněmovny. Švihlíková očekává, že politické strany dají ve svých programech jasně najevo, jak přistoupí ke vzniklému deficitu a zda vidí prostor ve zlepšení na straně státních výdajů či příjmů. S největší pravděpodobností dojde na mix obojího.
„O tom, že nám tady minulý rok vznikl významný strukturální deficit, který se s námi může táhnout řadu let, asi není pochyb,“ pokračovala ekonomka.
Případné zvýšení daní nevidí Ševčík jako ideální řešení, především co se týče daně z nemovitostí. „Myslím, že by to nebylo dobré. Čím víc peněz zůstane lidem, tím lépe. Umí lépe hospodařit s penězi než stát, to je jasné. Zásadní problém vidím v dotační politice EU a v tom, že se zvyšují daně tam, kde to není potřeba,“ rozvedl ekonom. „Příští vláda by měla seškrtat výdaje státu, což se zatím příliš nedělo. Jsou to miliardy korun,“ uzavřel Ševčík.
