PŘEHLEDNĚ: Dražší pivo, kojenecká voda i vyšší odvody. Co vše mění konsolidační balíček?
Výběr redakce
Sporný vládní konsolidační balíček prošel Poslaneckou sněmovnou. Po několika dnech jednání v dolní komoře musela pětikoalice prosadit pevný čas hlasování, do rozpravy bylo přihlášeno ještě 70 poslanců, především opozičních. Vládní novela zasahuje do více než šesti desítek zákonů. Podívejte se na přehled, co všechno se má změnit.
Vláda předložila poslancům návrh 30. června, první čtení začalo 12. července. Rozpravu provázely rozsáhlé kritické projevy opozičních poslanců. Koalice proto prosadila pevné hlasování na dnešních 11:00. Do rozpravy zůstalo přihlášených sedm desítek poslanců.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Babiš se omluvil Kalouskovi za slova o „zabití cez padáky“. Přepište dějiny, reagují politici
Konsolidační balíček má podle kabinetu snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 97,7 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 53 miliardy korun, celkem tedy až o 150,7 miliardy korun. Jeho cílem je snížit deficit veřejných financí z letošních 3,5 procenta HDP až na odhadovaných 1,8 procenta HDP v roce 2024 a 1,2 procenta HDP v roce 2025.
Čtěte také
Návrh mění 63 zákonů, vláda ke zdůvodnění změn uvádí, že v souvislosti s pandemií covidu v letech 2020 a 2021 přijal stát řadu opatření, která nebyla nezbytně nutná pro řešení epidemie. Tato opatření navíc nemají omezenou platnost a trvale zatěžují veřejné finance. Šlo například o snížení daně z příjmů fyzických osob.
Vláda v návrhu balíčku, který schválila 28. června, udělala proti původně avizované podobě ze začátku května jen legislativně technické změny. V prvním čtení Sněmovna balíček schválila 14. července hlasy 98 koaličních poslanců, proti bylo 72 zákonodárců hnutí ANO a SPD. Druhým čtením balíček prošel 7. září. O 13 dní později rozpočtový výbor odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy balíčku.
Koncem srpna se vládní strany dohodly na některých úpravách balíčku. Například zůstane daňové zvýhodnění u zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období, u DPH se na 12 procentech sjednotí sazba pro časopisy a noviny (deníky měly původně spadat do 21procentní sazby).
Výdaje státu
Výdaje mají během dvou let klesnout o zhruba 80 miliard korun, tři čtvrtiny z toho má činit úspora od příštího roku a zbytek od roku 2025.
- Hlavní část konsolidačního balíčku pro výdajovou stranu rozpočtu (podle koalice dvě třetiny) tvoří rušení dotací, celkem chce stát za dva roky na výdajích ušetřit 78,3 miliardy korun. Už v příštím roce se mají zkrátit o 45,6 miliardy korun, o zbytek v roce 2025.
- V oblasti průmyslu a obchodu se vyplácené dotace sníží za dva roky o 20 miliard korun, v zemědělství o 10,2 miliardy korun. Dotace v dopravě klesnou o šest miliard korun, v oblasti místního rozvoje o 2,8 miliardy korun a ve školství o dvě miliardy korun.
Čtěte také
- Přes 11 miliard korun mají činit úspory na provoz státu, o téměř deset miliard se sníží objem platů ve veřejné sféře.
Příjmy státu
Příjmy státního rozpočtu se mají zvýšit o téměř 70 miliard korun, necelý 32 miliard má přibýt od příštího roku a zhruba 37,5 miliardy od roku 2025.
- Nejvíce peněz (22 miliard od roku 2025) má přinést zvýšení daně z příjmů právnických osob na 21 procent z dosavadních 19 procent, na 13 miliard vláda odhaduje přínos opětovného zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 procenta, zvýšení daně z nemovitých věcí 1,8násobek pak má vynést 9,3 miliardy korun.
- Podobnou sumu kolem 7,5 miliardy má podle vlády státní rozpočet získat navíc díky zrušení 22 daňových výjimek a zvýšení odvodů osob samostatně výdělečně činných. Skoro šest miliard má vynést nárůst spotřební daně z tabákových výrobků, miliardu pak totéž u lihu, víc než čtyři miliardy pak navýšení odvodů z hazardních her.
- Výrazně se změní úprava kolem daně z přidané hodnoty, dosavadní snížené sazby deset a 15 procent se sloučí na 12 procent (sníží se tak například sazba u potravin, bydlení nebo zdravotnických výrobků). Základní 21procentní sazba zůstane. Výsledný efekt na státní rozpočet ale bude negativní, vláda předpokládá pokles výnosu z DPH o zhruba čtyři miliardy.
Změny v daních
Zde jsou zásahy poměrně komplexní a roztříštěné. Kromě zvýšení sazby pro daň z příjmu právnických osob, změn u DPH či navýšení daní u tabáku a lihu chce vláda v rámci konsolidačního balíčku upravovat i další daně. Například u takzvané zelené nafty se vratka části spotřební daně z nafty zemědělcům bude odvíjet pouze od normativů a odpadne tak povinnost vést evidence skutečné spotřeby minerálních olejů.
Čtěte také
- V srpnu se oproti původnímu návrhu změnil návrh u daní z nemovitosti, hazardu a spotřební daně z lihu. Výnos z navýšené daně z nemovitostí, o který se měly původně dělit obce a stát, by měl zůstat ze 100 procent samosprávám, a to výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v rámci rozpočtového určení daní v rozsahu deseti miliard korun.
- Stát by také měl získat 55 procent výnosů daně z hazardu namísto dosavadních 35 procent. Obcím podle počtu povolených herních automatů zůstane 22,5 procenta, stejný poměr pak připadne obcím podle počtu obyvatel. Zrychlí postup navyšování spotřební daně z lihu. Původně koalice navrhovala zvýšení daně pro příští rok o deset procent a v následujících třech letech vždy o pět procent. Nyní navrhuje v příštích dvou letech zvýšení daně vždy o deset procent a v dalším roce o pět procent.
- Při dílčím hlasování o pozměňovacích návrzích skončila ve vyšší sazbě DPH kojenecká voda, dětské pleny i menstruační pomůcky, stejně jako točené pivo.
- Diskutované zdanění tichého vína není součástí konsolidačního balíčku, k debatě o zdanění se politici chtějí vrátit. V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce o pět procent.
- Omezí se sleva na manželku či manžela pouze na ty případy, kdy pečují o dítě do tří let věku. Zruší se mimo jiné takzvané školkovné, tedy daňová sleva za umístění dítěte do předškolního zařízení nebo sleva na dani na studenta.
- Vláda navrhuje i úpravu daňové progrese, kdy lidé s nejvyššími příjmy spadají do vyšší, 23procentní sazby daně z příjmů. Nyní je hranice 48násobek průměrné měsíční mzdy, nově to má být již 36násobek. Pro dosažení hranice se započítají příjmy nejen ze zaměstnání nebo podnikání, ale i z pronájmu nebo ostatních činností.
Jak obhajuje hlasování o konsolidačním balíčku premiér Petr Fiala (ODS)? Poslechněte si jeho slova ze záznamu pořadu Co na to premiér na CNN Prima NEWS:
Viet Tran pracoval pět let jako redaktor na webu Echo24.cz. Několik let řídil magazínové sekce herních projektů SkillZone.cz a Battleforce.cz, poté spoluzaložil občasník Cooldown.cz. Média vystudoval na Univerzitě Karlově, diplomovou práci zpracovával v Japonsku, kterému se profesně věnuje do současnosti.
