Ševčík chce třídit žáky do tří skupin, za segregaci to nepokládá. Zlý sen, tepe vládu Zajíčková
Změňme inkluzi tak, že děti budou při vzdělávání rozdělovány do tří základních skupin, jakýchsi výkonnostních košů. Vizi SPD v této oblasti nastínil ve vysílání CNN Prima NEWS člen sněmovního výboru pro vzdělávání Miroslav Ševčík (za SPD). Podle něj by tak měly vzniknout výběrové, klasické a speciální třídy. Odmítá ovšem, že by šlo o segregaci, před čímž ve stejné diskuzi varovala místopředsedkyně výboru Renáta Zajíčková (ODS). Ta vládě jako celku vyčetla, že jednání okolo revize inkluzivního vzdělávání připomíná „zlý sen“. Stínová ministryně občanských demokratů ale ocenila jeden z návrhů Motoristů.
O novelizaci, která se týká úpravy financování a parametrizace asistentů pedagoga, se tento týden hojně diskutovalo mezi koaličními partnery. Motoristé s některými svými představami uspěli, o zbylých se prý bude v „blízké budoucnosti“ ještě debatovat. Ševčík ve vysílání CNN Prima NEWS vyjmenoval své další představy o proměně inkluzivního vzdělávání.
ČTĚTE TAKÉ: Nesnídá víc než třetina dětí, mohou i omdlít. Jídelna na Vysočině s tím bojuje po svém
„Je důležité úplně změnit tu koncepci. Plošná inkluze je chybou v pojetí i provedení. Chceme ji změnit tak, aby se vytvořily tři základní skupiny dětí a aby to žádné z dětí nepoškozovalo,“ prohlásil poslanec za SPD.
Čtěte také
Podle jakého klíče by mělo fungovat takové přerozdělení? „Děti, které na to mají a jsou inteligentní, by měly chodit do výběrových škol. Poté by zůstaly klasické školy a nakonec by měly vzniknout speciální školy pro děti s poruchou, jež je spojena s intelektem,“ nastínil Ševčík.
Zlý sen, komentuje jednání vládních činitelů o inkluzi Zajíčková
Takový systém by měl podle člena sněmovního výboru také zajistit lepší podmínky pro pedagogy. Zajíčková se ovšem za takový nápad pustila do vládního hnutí SPD obecně. „Jednotliví ministři si nevyjasnili, co se pod revizí inkluze schovává. Pan ministr Plaga mluví o pouhé úpravě financování asistentů pedagoga, zatímco zástupci SPD volají po návratu ke zvláštním školám a prakticky po segregaci dětí,“ vyčetla kabinetu.
Nesoulady uvnitř koalice na toto školské téma a následné interní debaty popsala jako „zlý sen“. Ševčík však slova o segregaci považuje za nesmysl. „Odmítání plošné inkluze není nijak v rozporu s požadavkem rozumné integrace,“ tvrdí poslanec. Svým pojetím chce umožnit učitelům, aby se nemuseli věnovat situacím, kdy „někdo vyskočí na lavici a běhá po třídě“.
Čtěte také
Zmínil pět stupňů podpůrných opatření, která jsou přiznávána jednotlivým žákům. O prvním stupni může rozhodnout škola, druhý až pátý stupeň závisí na posouzení školského poradenského zařízení. „Podle těchto stupňů by se měly děti dávat do jednotlivých tříd,“ řekl také Ševčík. V případě dysgrafiků a dyslektiků pronesl, že by pro ně mohla být zařízena „speciální třída ve velkých školách“.
Shoda na krizových třídách
Ministr Plaga se však již dříve nechal slyšet, že navyšování kapacit na straně speciálních škol by pro státní kasu bylo dražší než revidování inkluzivního systému. Motoristé mimo jiné žádali, aby se až v další fázi změn navrhlo zavedení krizových a diagnostických tříd, do kterých by byly umístěny děti, které nejsou v běžném chodu třídy z nějakého důvodu zvládnutelné.
Zajíčkové se takový koncept zamlouvá. „Dlouhodobě volám po vzniku takzvaných fluidních tříd, Motoristé to v návrzích naznačili. Můžeme tomu říkat krizové třídy,“ podotkla zákonodárkyně.
Čtěte také
„V těchto třídách by bylo možné pomoci dítěti v nějaké aktuální a dočasné situaci – třeba když je žák po dlouhodobé nemoci a podobně,“ popsala svou představu. Nebrání se tedy vzniku speciálních skupin, které budou za složitých okolností nabízet pomocnou ruku tak, aby tato pomoc nedopadala na běžný kolektiv.
Podle Zajíčkové má inkluze své mouchy, ale považuje za nefér argument tvrzení, že je toto vzdělávání celé špatně. „Pro mnoho žáků zajistila možnost se vzdělávat v hlavním proudu. Nejsou odstrkováni ani izolováni,“ připomněla.
Novelizaci týkající se systému přiřazování asistentů pedagoga vládní činitelé znovu proberou v pondělí 19. října. Pokud se nezasekne na spíše neočekávaných koaličních neshodách, bude legislativní úprava postoupena do Sněmovny.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rodiče a učitelé si nerozumí, ukazuje průzkum. Stěžuje si až 40 procent kantorů
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, konkrétně oblasti školství a životního prostředí. Zaměřuje se také na svůj rodný Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu, rád si i napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Po práci v redakci si zajde do malých kin na známé i opomíjené filmy, doplňuje mezery v četbě literatury nebo objevuje žánr ambientní hudby. Svůj volný čas však nejradši tráví za městem v přírodě. Marek vystudoval češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze, součástí týmu on-line redakce CNN Prima NEWS je od dubna 2023. (Marek.Pausz@iprima.cz)
