Šťastný pátek třináctého: Čech trefil pohádkovou výhru v Eurojackpotu, odnesl si miliony
Seznamte se s hitem letošního léta: pití, které ovládne všechny vaše smysly pochází z Moravy a Čech Zdroj: FTV Prima
Seznamte se s hitem letošního léta: pití, které ovládne všechny vaše smysly pochází z Moravy a Čech Zdroj: FTV Prima
Okouzlující barva, jiskra, bohatá vůně, hebká chuť… ano, ano, to k růžovému vínu neodmyslitelně patří, a proto ho taky milujeme. Ale když se vedle toho na jazyku rozjedou malinké bublinky oxidu uhličitého, dostává víno nový náboj, dynamiku, radost, dravost a svěžest. Seznamte se s hitem letošního léta: růžovým vínem a jeho okouzlujícím spektrem chutí.
Červené nebo bílé? Asi nejčastěji kladená otázka v souvislosti s vínem může mít s nastupujícím létem nečekanou odpověď – sáhněte po růžovém. Chutná jak samotné, tak i v osvěžujících letních drincích, jako je růžový střik.
Že tohle víno a kombinaci ještě moc neznáte? Nevadí, tady je pár informací, které se budou hodit, a k tomu vyvrácení mýtů, které jste možná zaslechli. To všechno přímo z úst národní sommelierky Kláry Kollárové.
Zní to logicky, ale ve skutečnosti se to neděje ani náhodou a český zákon to dokonce zakazuje. Nejběžnější postup, jakým se vyrábí růžové víno, je, že se před lisováním rozmačkané hrozny modrých odrůd nechávají po velmi krátký čas (3 až 24 hodin) v kontaktu se slupkami. Ty totiž obsahují červené barvivo, které dává výslednému vínu barvu. Čím déle jsou hrozny spolu se slupkami, tím je pak víno tmavší a jeho barva sytější. Naopak okamžitě vylisované modré hrozny dávají prakticky čirý mošt a takovému vínu se pak u nás říká klaret.
Rosé můžou mít špičkovou kvalitu a komplexnost stejně jako vína bílá a červená. Klíčem ke kvalitě je místo původu, odrůda, kvalita hroznů, výrobní proces a zručnost vinaře. Není výjimkou, že rosé mají i archivační potenciál a s věkem se jejich chuť a kvalita ještě zlepšuje.
Jak jste na to přišli? Možná ve vás evokuje růžová barva lehkost a svěžest, tudíž i méně procent alkoholu. Každopádně na tohle nespoléhejte a při výběru prostudujte etiketu, protože se můžete setkat i s víny, které mají až 14 % alkoholu.
Také mezi růžovými víny můžeme vybírat z celé škály, jak mezi suššími s převládající kyselinkou, tak i mezi sladkými. Odvíjí se to od záměru vinaře. Vyzkoušejte pár kvalitních suchých růžových vín a porovnejte si je třeba při setkání s přáteli mezi sebou. Uvidíte, jak různorodá umí rosé být.
Ale no tak! Zkuste si dát růžové víno ke grilované rybě, k asijským úpravám mas, uzenině nebo dezertu… Paráda, že? Růžová vína jsou totiž skvěle kombinovatelná a mají všestranné využití. Suchá rosé zvládnou zeleninové saláty například s kozím sýrem a brusinkami, grilované klobásky i studené kvalitní uzeniny, tučnějšího lososa na mnoho způsobů nebo vepřovou panenku, a dokonce lehké úpravy jehněčího. Vynikající jsou také s krevetami nebo s různými curry. Polosuchá i sladší růžová vína pak hezky nakombinujete s ovocnými saláty nebo osvěžujícími sorbety.
Jsou lidé, kteří se na to nedočkavě těší už několik měsíců. Jen co se zvedne teplota, už pokukují po grilu a čekají na ty správně teplé večery, aby se dal rozpálit a sezvat kamarádi. Překvapte je letos kromě nových receptů také výběrem osvěžujících drinků a vín, která do Česka necestovala přes půl Země, ale jsou přímo z moravských a českých vinohradů.
Na začátek nebudeme začínat ničím těžkým, to dá rozum. Chce to něco lehkého a zábavného, takže skvěle poslouží šumivá vína nebo mladá, lehká a aromatická bílá. Bubliny máte dost možná spojené se zahraničím, ale tuzemští vinaři propadají kráse a jiskře šumivých čím dál víc a opravdu je umí. Doporučení na ta aktuálně nejlepší najdete třeba ve výběru 100 nejlepších tuzemských vín, valtickém Salonu. A komu nedělají dobře bublinky, ten může salát nebo rybu doplnit lehkým suchým bílým ideálně z ročníku 2023, které ještě tolik nenazrálo, a tak bude krásně svěží.
Možná si hlídáte kalorie, možná zkrátka víte, že vám příliš mnoho alkoholu nedělá dobře. I pro tuhle situaci máme recept, který neznamená, že budete na svoje kamarády koukat smutně se skleničkou perlivé vody v ruce. Hitem posledního roku je totiž růžový střik. Ano, čtete správně – zkuste místo klasického bílého použít rosé. Ideální poměr vína a sody je 1:1, ale záleží na chuti každého, zda chce střik silnější, nebo naopak. S vodou to ale nepřehánějte. Víno není sirup a ve větším množství vody se začne vytrácet jeho vůně, chuť i charakter.
Léto a teplé počasí nahrává studenějšímu osvěžujícímu pití, ale jsou momenty, kdy není kam uhnout. Jakmile dojde na grilu na vyzrálé maso, hovězí nebo třeba hamburgery, je čas vytáhnout hutné červené. Každý má svoji chuť (a i my doporučujeme experimentovat a najít si tu svoji), ale ke steakům je sázka na jistotu pár let nazrálé červené víno, které jídlo podtrhne svojí chutí bobulovitého ovoce nebo špetky uzeného, což vínu propůjčuje nejčastěji barikový sud. U červeného jen pozor na jeho teplotu, ideální je mezi 14 a 16 °C. Nižší teplota víno uzavře a chutě a vůně nebudou tak výrazné.
Jak Češi zvedají skleničky s růžovým ze stolu častěji, ukazuje se, že zdaleka ne každý má jasno v tom, co vlastně pije. Schválně, jak jste na tom vy? Otestujete se pár otázkami?
Ne, rozhodně to není smícháním červeného a bílého? Tato praktika je dokonce zakázaná českým zákonem. Růžové víno sice může vzniknout i společným použitím bílých a modrých hroznů ještě před kvašením, ale nejběžnější postup je, že se po velmi krátkou dobu před lisováním (3 až 24 hodin) nechávají rozmačkané hrozny modrých odrůd v kontaktu se slupkami. To ty totiž obsahují červené barvivo, které dává výslednému vínu barvu. Čím déle jsou hrozny spolu se slupkami, tím je pak víno tmavší a jeho barva sytější.
Tak trochu kouzlo, u nás se tak nazývá bílé víno vzniklé z hroznů modrých odrůd. Dělá se tak, že se modré hrozny okamžitě vylisují, takže pak dávají prakticky čirý mošt a víno z něj nese právě označení klaret.
Jedná se mimo jiné o starší označení pro růžová vína v různých oblastech Česka, růžová vína mají totiž na našem území dlouhou historii, jen svoje dnešní označení získala relativně nedávno. První zmínky o růžovém pochází už přibližně ze 4. století př. n. l., kdy slavný Hippokrates povzbuzoval své pacienty, aby pili světle červený lahodný nápoj. Velkého rozmachu se růžová vína dočkala ve středověku, především ve Francii, kde se společně vysazovaly odrůdy Pinot Noir a Pinot Gris a jejich společným zpracováním se zrodila vína světlejšího odstínu.
Opravdu dlouhou, doložená je výroba vín s růžovým nádechem už od 16. století. Drobní vinaři se smíšenou výsadbou museli lisovat své nadrcené hrozny na obecních lisech, případně u „velkovinařů“. Tím se proces výroby vína protáhl a čekání na volný lis způsobovalo, že mívali výsledný mošt zbarvený do růžova.