Mima, tanečníka a příležitostného herce Jaroslava Čejku, kterého nejvíce proslavilo dokonalé imitování slepice, Charlieho Chaplina nebo Tiny Turner, pojil s matkou až neobyčejně blízký vztah. Až do její smrti jí zůstal věrný a obětoval jí celý svůj život. Dne 22. července oslavil 86 let, jeho zdravotní stav je však velmi vážný. Kvůli mozkové příhodě, Parkinsonově a Alzheimerově chorobě nevnímá a je odkázán zcela na pomoc druhých.
Jaroslav Čejka žil se svou matkou Marií v jednom bytě až do její smrti. Byli na sobě tak citově závislí, že nepřipadalo v úvahu, aby si někdo z nich někoho přivedl domů nebo si s někým něco začal. „Žárlila na mě a chtěla mě chránit. Když jsem někam odešel, musel jsem jí říct, kam jdu a kdy se vrátím. Nejraději by byla, kdybych s ní byl pořád jenom doma,“ svěřil se nám před lety.
Nikdy mu to ale nevadilo. Život po boku milované matky mu maximálně vyhovoval. „Chtěl jsem jí dopřát hezký život. S tatínkem, který byl dost vznětlivý člověk, si užila své. Maminka byla skvělá bytost a elegantní dáma. Za války se ji snažili svádět němečtí důstojníci. Už tehdy jsme spolu byli domluveni, že když se jich chtěla zbavit, měl jsem za úkol co nejvíce křičet a v tu chvíli jí dali pokoj. Díky tomu jsem vlastně hrál už odmalička,“ prozradil s úsměvem Jaroslav Čejka.
Když zemřela, život ho přestal těšit
Matce, která byla velmi konzervativní, se nesvěřil ani s tím, že se mu líbí muži. Obával se její reakce a nechtěl ji zklamat. I díky jeho každodenní láskyplné péči se dožila úctyhodného věku – 104 let. Když zemřela, zhroutil se mu svět. Uvědomil si, že nemá pro koho žít, a špatná psychika se odrazila i na jeho zdraví.
Po operaci kolen začal používat chodítko a následně skončil na invalidním vozíku. Prodělal mozkovou mrtvici, onemocněl Parkinsonovou a Alzheimerovou nemocí a přestal být soběstačný. Posledních jedenáct let žije v domově pro seniory, kde má kompletní servis. Bez pomoci druhých už se neobejde.
„Ze začátku, když jsem ho navštěvoval, tak byl ještě jakž takž dobrej, že jsme si mohli i popovídat. Vyvezl jsem ho ven a zašli jsme vedle do hospody na pivo. Pak to začalo být složitější. Byly dny, kdy nevnímal vůbec, v tom lepším případě jsme se dorozumívali tak, že alespoň mrkal okem. Teď už nevnímá, neví o světě, nevydá ani slůvko. Celý den jenom prospí. Ale apetit má neuvěřitelný. Cokoliv mu člověk dá, to s chutí zdlábne,“ prozradil CNN Prima NEWS před časem Oldřich Bašus, Čejkův kamarád, který ho jako jeden z mála chodí pravidelně navštěvovat.
