Škorpion, kokain a kličky na půlce: Legendární Higuita oslavil 60. narozeniny


Běželo prodloužení osmifinálového zápasu na MS v Itálii a o postup se přetahovaly týmy Kolumbie a Kamerunu. Snadný míč se dostal ke kolumbijskému gólmanovi Higuitovi a ten se vydal na svůj pověstný výlet mimo vápno. Tam si na něj ale počíhal kamerunský veterán Roger Milla, balon mu sebral a vstřelil jednoduchý gól na 2:0. Kolumbie však extravagantnímu brankáři tuto fatální minelu nakonec odpustila, stejně jako drogové eskapády a vazby na kartel Pabla Escobara. Legendární René Higuita 27. srpna oslavil 60. narozeniny.

„Můj domov, moje rodina“, takto jednoduše a přitom emotivně popsal René Higuita video z oslavy svých 60. narozenin, kterou pro něj připravil klub Atlético Nacional, z něhož se kolumbijský gólman vydal za velkou fotbalovou kariérou. Zaměstnanci a fanoušci mu přichystali dort a viditelně dojatý gólman si možná uvědomil, že dožít se v Kolumbii šedesáti roků není pro fotbalistu samozřejmostí, zejména když velkou část kariéry koketoval s místní mafií. O dojemné oslavě informoval na svých webových stránkách deník El Colombiano.

René Higuita se narodil 27. srpna v Medellínu v chudinské čtvrti Castilla. Na svět ho přivedla svobodná matka, po její smrti budoucí hvězdu vychovávala babička. René začínal na ulici, kde si v tvrdých střetech osvojil orientaci na malém prostoru a skvělou práci s míčem.

Velkou kariéru začal Higuita v roce 1981 v týmu Atlético Nacional, odkud si na rok odskočil na hostování do Millonarios Bogotá. Po návratu do Atlética se stal gólmanskou jedničkou a pomalu mířil k největšímu úspěchu kariéry – v roce 1989 získal s milovaným klubem Pohár osvoboditelů. Od roku 1987 také začal dostávat pozvánky do kolumbijské reprezentace, se kterou získal v témže roce třetí místo na Copa América.

Brankář, který chtěl dávat góly

Higuita totálně zbořil názory expertů, že gólman by nikdy neměl opouštět pokutové území. Extravagantní brankář, kterého si fanoušci zamilovali i kvůli dlouhým vlasům a výraznému knírku, se mimo vápno vydával na odvážné výlety. V jeho osobě se spojila práce gólmana a libera. Higuita se často dostával až na soupeřovu polovinu. Není divu, že během své kariéry dokázal vstřelit několik branek. První gól v reprezentačním dresu zaznamenal 19. května 1988 v zápase proti Finsku.

Vrchol kariéry měl přijít v roce 1990 na světovém šampionátu, který pořádala Itálie. V základní skupině podával Higuita solidní výkony a Kolumbie dokázala remizovat s Německem 1:1, porazit Spojené arabské emiráty 2:0; prohra s Jugoslávií nic nezměnila na tom, že Jihoameričané se dostali do vyřazovacích bojů. V osmifinále narazili na překvapení turnaje – do cesty se jim postavili houževnatí Kamerunci, kteří šokovali svět, když ve své skupině zvítězili nad Argentinou.

Zápas po 90 minutách skončil bez branek a šlo se do prodloužení. Za stavu 0:1 Higuita předvedl jeden z kousků, které se zapsaly do historie světových šampionátů. Šel do riskantní kličky proti Millovi, o míč přišel a africký tým rázem vedl o dvě branky a mířil za postupem. Za šílenou chybu se po zápase omluvil, přesto si vysloužil přezdívku El Loco – Blázen. Mohl být rád, že hněv svého národa v roce 1990 přežil. Jeho krajan Andrés Escobar o čtyři roky později takové štěstí neměl. Za vlastní gól v zápase s USA ho nechala mafie rozstřílet v ulicích Medellínu.

Po šampionátu v Itálii se mluvilo o tom, že Higuita si bude muset na své výlety mimo vápno začít dávat pozor, jinak mu bude hrozit velký průšvih. Ten mu ale hrozil v divoké Kolumbii vlastně permanentně. Jako mnoho Jihoameričanů si Higuita zvykl na to, že po náročných mejdanech mu před nástupem na trávník pomáhá kokain. Poprvé neprošel dopingovou kontrolou během působení v kolumbijském klubu Deportivo Pereira. Podruhé ho lapili s drogami v krvi v roce 2004, kdy nastupoval za ekvádorský tým Aucas Quito. El Loco odešel na léčení a tím se jeho sportovní kariéra v podstatě uzavřela.

Fanoušci na něj ale dál vzpomínají také kvůli legendárnímu kopu za zády, který novináři pojmenovali škorpion. Poprvé tento kop předvedl v září roku 1995 v zápase proti Anglii, kdy „škorpionem“ vykopl lob Jamieho Redknappa.

Mezi fanoušky se bude také vždy vzpomínat na Higuitovo přátelství s Pablem Escobarem. Slavný gólman tvrdil, že má velké srdce, v němž je dost lásky pro všechny. Když se vůdce medellínského kartelu ocitl za mřížemi, chodil ho Higuita navštěvovat. Kritikům vzkázal, že není pokrytec, který by své přátele opouštěl v těžké době. Také Higuita se do kriminálu podíval; uvězněn byl v roce 1993 za podíl na únosu mladé ženy. Higuita dělal prostředníka mezi dvěma drogovými barony, Pablem Escobarem a Carlosem Molinou. V případu šlo o Molinovu dceru. Higuita doporučil dívku propustit a vyjednal výši výkupného, za což inkasoval od mafie finanční odměnu. Za mřížemi strávil sedm měsíců, pak byl propuštěn. Ve svých vzpomínkách pak popsal, že policie z něj chtěla hlavně vytáhnout další informace o Escobarovi. Kvůli pobytu za mřížemi přišel o MS v roce 1994, tedy o šampionát, který stál život jeho spoluhráče Andrése Escobara.

René Higuita vždy žil naplno a nenechával se svazovat pravidly. Klid našel až vedle manželky Magnolie, se kterou má dceru Paulu a syna Andrése. Z předešlého vztahu má ještě dceru Cindy Carolinu, díky níž se stal dědečkem. Pořád ale zůstává showmanem, pro kterého je život jedna velká jízda. „Chyby jsou součástí fotbalu i života. Ale raději udělám chybu při pokusu o něco velkého, než abych nedělal nic kvůli zbytečnému strachu,“ vzkázal novinářům po zpackaném zápase s Kamerunci. Podle tohoto hesla žije kolumbijský Blázen dál.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jednou možná, ale chci si to odsloužit, říká Tomáš Řepka o nabídce trénovat reprezentaci