Ilustrační fotografie Zdroj: ČTK
V březnu 2021 zemřelo podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) 16 600 obyvatel ČR, což je historicky nejvyšší počet za jeden měsíc. Oproti pětiletému průměru z let 2015–2019 byl letošní březnový úhrn zemřelých vyšší o 61 procent, absolutně pak o 6,3 tisíce.
Na každých 100 tisíc obyvatel v březnu připadlo 155 úmrtí, v letech 2015–2019 to bylo v průměru 97. Úmrtnost nejstarších seniorů se ale oproti průměru výrazně snížila, informoval v tiskové zprávě Český statistický úřad.
Březen stanovil nové měsíční maximum v počtu zemřelých ve srovnatelné časové řadě od roku 1947. Dosavadní maximum z letošního ledna bylo překročeno o 530 osob, ve srovnání s loňským listopadem, kdy vrcholila podzimní vlna epidemie COVID-19, bylo zemřelých více o 802.
Procentní nárůst počtu úmrtí oproti pětiletému průměru pro daný měsíc z období let 2015–2019 však byl nejvýraznější hned v listopadu, a to 77 %, zatímco letos v březnu 61 % a v lednu 52 %.
Březen nejtragičtějším měsícem v sedmi krajích
„Stejně jako v úhrnu za celou republiku se březen stal v absolutním počtu úmrtí nejtragičtějším měsícem hned v sedmi krajích, a to ve Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Ústeckém, Libereckém, Pardubickém a v Praze,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
V Karlovarském kraji bylo nejvíce zemřelých v průběhu února, v Královéhradeckém a Moravskoslezském během ledna. V krajích Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském a na Vysočině byla situace nejhorší již v listopadu 2020. Shodně se v čase vyvíjela i úroveň úmrtnosti čili počet zemřelých v přepočtu na 100 tisíc obyvatel.
V průběhu března připadlo na každých 100 tisíc obyvatel ČR 155 úmrtí, zatímco v průměrném březnu let 2015–2019 to bylo 97 úmrtí. Nejvyšší byla letos v březnu úmrtnost v kraji Ústeckém (194 úmrtí na 100 tis. obyvatel), dále v Plzeňském, Libereckém a Pardubickém (187–177 úmrtí na 100 tis. obyvatel).
Nejnižší úmrtnost v Praze, Zlínském a Olomouckém kraji
Naopak v rámci krajů byla nejnižší úmrtnost obyvatel Prahy (129 úmrtí na 100 tis. osob), kraje Zlínského a Olomouckého (méně než 140 úmrtí na 100 tis. osob). I v těchto třech krajích však byla minimálně 37 % nad pětiletým průměrem pro měsíc březen.
Nadúmrtností jsou nadále více postiženi muži. Ve srovnání s loňským podzimem se však rozdíl mezi muži a ženami prohloubil. V březnu počet všech zemřelých mužů ze 100 tisíc stoupl oproti průměrné březnové hodnotě z let 2015–2019 o 74 %, zatímco u žen to bylo o 45 %. V listopadu se úmrtnost mužů zhoršila o 77 %, žen o 74 %.
Výše nadúmrtnosti se liší i v rámci jednotlivých věkových skupin. V březnu se v důsledku epidemie COVID-19 nejvýrazněji od průměru odchýlila úmrtnost osob ve věku 60 až 79 let, a to o 71–77 %. V průměru více jak 50 % byla ale i nadúmrtnost věkové kategorie 40–59 let.
„V letošních datech je zřejmý pozitivní vývoj u skupiny nejstarších seniorů ve věku 85 a více let, u kterých se úroveň nadúmrtnosti ve srovnání s podzimem loňského roku výrazně snížila,“ upozornila Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.
„Zatímco v listopadu byla v porovnání s průměrným listopadem let 2015–2019 jejich úmrtnost vyšší o 80 %, v březnu již jen o 23 %,“ dodala.
