Sněmovna schválila zmrazení platů
Hrubé platy vrcholných politiků a dalších činitelů včetně soudců zůstanou v příštím roce zřejmě na letošní úrovni. Jejich zmrazení v pátek schválila Sněmovna. Předlohu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident. Od roku 2022 pak schválená změna zákona upraví výpočet platů ústavních činitelů. Odvíjet se budou od průměrné mzdy v celé ekonomice místo od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, jako je tomu nyní.
Pokud by předloha neplatila, vrcholným politikům a dalším činitelům by příští rok vzrostly hrubé platy asi o devět procent. Návrh na zmrazení platů v příštím roce předložili ve Sněmovně poslanci Pirátů, STAN a KDU-ČSL. Dnes pro něj jako pro celek i s vloženou změnou hlasovalo 91 z 92 přítomných poslanců napříč všemi kluby.
Schillerová a opozice by platy politiků zmrazily, Maláčová chce jejich pokles
Vláda v pondělí odmítla návrh SPD, který počítal se zmrazením platů poslanců a senátorů na letošní úrovni, a k návrhu Pirátů a dalších stran plánujícím zmrazit platy ústavním činitelům včetně soudců se postavila neutrálně. Na druhou stranu uznala, že lze souhlasit s potřebou upravit platy představitelů státní moci v dané hospodářské situaci. Jakou ale nakonec bude mít tato úprava podobu, to není v tuto chvíli jasné. Ve středu bude pravděpodobně o tomto tématu jednat koalice, přičemž ministryně Schillerová a Maláčová přicházejí s odlišnými návrhy.
Základní měsíční plat poslance a senátora tak v příštím roce pravděpodobně zůstane na letošní úrovni 90 800 korun. Základní plat prezidenta bude i nadále činit 302 700 korun hrubého a premiéra 243 800 korun. V roce 2022 by se pak odvíjely od toho, jaká bude letošní průměrná hrubá mzda v celé ekonomice, neměly by být ale nižší než v příštím roce. Z predikce ministerstva práce uvedené v důvodové zprávě k pozměňovacímu návrhu vyplývá, že základní plat poslance by v roce 2022 mohl být 92 600 korun.
Takzvaná platová základna, od níž se pak odvíjejí konkrétní platy na jednotlivých pozicích, má do budoucna činit 2,5násobek a pro soudce trojnásobek průměrné mzdy v celé ekonomice. Pokud by ale takto stanovená platová základna v roce 2022 i v následujících letech byla nižší než v příštím roce, použil by se údaj pro příští rok. Od platové základy se pak podle zákonem stanovených koeficientů stanoví platy a náhrady v různých pozicích.
Projev solidarity
Návrh na změnu výpočtu platů tak, aby se odvíjely od mezd v celé ekonomice, předložili předsedové klubů ANO, ČSSD a Pirátů Jaroslav Faltýnek, Jan Chvojka a Jakub Michálek. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) již dříve řekla, že tento návrh je projednaný v koalici.
„Bereme to jako projev solidarity s občany České republiky, kteří jsou postiženi touto krizovou pandemií,“ řekl Faltýnek. Návrh podpořili i zástupci dalších sněmovních stran. „V současné ekonomické situaci je namístě zmrazit platy politiků příští rok a navázat je na průměrnou mzdu v celé ekonomice,“ uvedl za předkladatele Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Čistý plat v souvislosti s daňovým balíčkem stejně poroste, upozornil. Poslanci v noci na dnešek zvýšili základní slevu na poplatníka a snížili daň z příjmu zrušením superhrubé mzdy.
Podle Lea Luzara (KSČM) je dobře, že se podaří navázat platy ústavních činitelů na mzdy obyčejných lidí. Někteří poslanci spekulovali o tom, že někteří soudci už připravují kvůli snížení svých platů žaloby. Například podle předsedy klubu TOP 09 Miroslava Kalouska by soudci měli mít vlastní platový zákon.
Na platy soudců a ústavních činitelů je v návrhu státního rozpočtu na příští rok vyčleněno 5,78 miliardy korun, zhruba o 83 milionů méně než letos. Vláda v návrhu rozpočtu uvádí, že s ohledem na poslanecké návrhy na zmrazení růstu platů ústavních činitelů nezapracovala do rozpočtu nárůst peněz na jejich platy. Peníze na ně jsou v rozpočtové rezervě, která je o jednu miliardu vyšší, než je její úroveň ze zákona. V případě potřeby by je vláda uvolnila.
