Vláda v pondělí odmítla návrh SPD, který počítal se zmrazením platů poslanců a senátorů na letošní úrovni, a k návrhu Pirátů a dalších stran plánujícím zmrazit platy ústavním činitelům včetně soudců se postavila neutrálně. Na druhou stranu uznala, že lze souhlasit s potřebou upravit platy představitelů státní moci v dané hospodářské situaci. Jakou ale nakonec bude mít tato úprava podobu, to není v tuto chvíli jasné. Ve středu bude pravděpodobně o tomto tématu jednat koalice, přičemž ministryně Schillerová a Maláčová přicházejí s odlišnými návrhy.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po jednání vlády novinářům řekla, že bude navrhovat zmrazení platů politiků na příští rok a také to, aby se od roku 2022 odvíjely od průměrné mzdy. To bude podle ní odrážet vývoj hospodářství. Podotkla také, že nesouhlasí s návrhem Maláčové, která uvedla, že „řešením je redukce a trvalá změna“.
Maláčové ministerstvo práce totiž navrhuje snížit platy politiků a soudců trvale. Platový základ by se jim podle návrhu neměl zmrazit či ubrat jen dočasně kvůli koronavirové krizi, ale nastálo. Prezidentovi, premiérovi, členům vlády, poslancům či senátorům by podle propočtů ve srovnání s dneškem v budoucnu klesl plat nejméně o pětinu, soudcům pak minimálně o třetinu.
Pirátský návrh, který podepsali i zástupci KDU-ČSL a STAN, by měl ušetřit přes půl miliardy korun. Loni šlo na platy ústavních činitelů podle státního závěrečného účtu 5,3 miliardy korun, pro letošního rok to mělo být podle návrhu původního státního rozpočtu 5,8 miliardy korun. „Návrhy Pirátské strany a SPD na zmrazení platů politiků nic neřeší. Další rok by došlo ke skokovému nárůstu a jsme tam, kde jsme byli,“ komentovala to Maláčová.
Oba poslanecké návrhy (návrh SPD ovšem zcela odmítla s tím, že nelze upravit platy pouze u části ústavních činitelů) počítají se zmrazením takzvané platové základny, tedy 2,5 násobku průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře, na letošní úrovni. Od platové základny se pak pomocí koeficientů stanoví platy na jednotlivých pozicích.
Pokud by zákon zmrazil platovou základnu na letošní úrovni, pak by základní měsíční plat poslance a senátora zůstal na letošní úrovni 90 800 korun, základní plat prezidenta by i nadále činil 302 700 korun hrubého a premiéra 243 800 korun. Pokud se však nic nezmění, pak by v příštím roce vzrostly příjmy ústavních činitelů podle výpočtu ČTK asi o devět procent. Řadový poslanec a senátor by dostal přidáno asi 8 100 korun na 98 900 korun měsíčně.
